Pod penzijní reformou si každý představuje něco jiného. Podle místopředsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Víta Samka, účastníka tří posledních důchodových komisí, jde hlavně o to, aby staří lidé nezůstali chudí. Průběžný penzijní systém se proto nesmí oslabovat, mladí lidé by měli více pamatovat, že je nutné se včas připojistit, a také firmy by měly začít odvádět více, například povinně platit peníze nejen na předčasné důchody slévačů a horníků, ale nakonec více přispívat i dalším skupinám zaměstnanců. Domácí penzijní systém je ale podle něj stabilní a je zbytečné lidi strašit nutností jeho zásadní reformy a slovy o neustálém zvyšování věku pro odchod do důchodu. Už proto, že demografické projekce se neustále mění. Při úpravách penzí proto dává expert odborů přednost postupným krokům, podobně jako to dělají v západní Evropě. "Pokud jde o naše budoucí penze, jsem optimistou," řekl Samek týdeníku Ekonom.

Vláda právě prosadila zvýšení penzí, v průměru má jít o 900 korun měsíčně. Odpovídá to představám odborů?

Schválená opatření vítáme. Navazují na dobře nastavená inflační a mzdová pravidla valorizace důchodů, která umožňují nominální i reálný růst jejich výše. Potřebujeme, aby staří lidé nebyli chudí. K tomu směřují obě přijatá opatření: zvýšení základní výměry o procento i zvýšení důchodů lidem starším než 85 let.

Přesto − odbory by přidávaly více?

Rádi bychom. Ale potřebujeme se také postarat o zaměstnance, kteří dlouhé roky pracují v těžkých a rizikových profesích a nemají šanci vydržet v nich až do důchodového věku. Musí práci opouštět ze zdravotních důvodů dřív a v našem penzijním systému pro to zatím nemáme odpovídající řešení.

Jde o to, aby 400 miliard korun důchodů z průběžného pilíře doplnilo 100 miliard korun ze soukromých důchodů.

A pokud jde o samotnou výši penzí?

Dobré je, že reálná hodnota důchodů roste. Je však závislá na tom, jakou část prostředků je společnost ochotná na ně dávat. Zda to má být osm až 10 procent HDP, jako v posledních letech, nebo více. Andrej Babiš právě schváleným zákonem naznačuje, že je možné jít výš. Chceme-li však vyšší důchody, musíme hledat i zdroje k jejich úhradě. A to je téma pro důchodovou reformu.

Podnikatelé, například Hospodářská komora, ale varují, že v budoucnu nemusí být na vyšší důchody peníze, až klesne tempo ekonomického růstu.

Musíme se starat o výkon ekonomiky i o rozvoj důchodového systému. Když se mluví o důchodové reformě, většinou se bohužel mluví jen o průběžném důchodovém pojištění. Přitom máme od roku 1994 také dobrovolný soukromý penzijní systém, ve kterém si na stáří spoří asi 4,5 milionu lidí. Poslední čtyři roky je podstatně inovován a poskytuje možnost, aby si lidé s dobrým výdělkem mohli více než dříve spořit na stáří. Proto chceme, aby rostly mzdy. Aby 400 miliard korun důchodů z průběžného pilíře mohlo časem doplnit třeba dalších 100 miliard korun soukromých důchodů. Potřebujeme, aby třetí pilíř poskytoval doživotní penze.

jarvis_5b8687f1498e5af95bd02035.jpeg
„Když se mluví o penzijní reformě, tak bohužel jen o prvním, tedy průběžném pilíři. Moc se už nepřipomíná, že máme i dobrovolný penzijní systém,“ říká odborářský expert na důchody Vít Samek.
Foto: Tomáš Nosil

Proč tomu tak dávno není?

Je to o vyšších mzdách a individuální odpovědnosti. Už dnes stát do třetího pilíře prostřednictvím svých příspěvků a daňových odpočtů posílá nemalé peníze. Každý zaměstnanec si může ročně na svých příspěvcích od základu daně z příjmů odečíst 24 tisíc korun a nezdaňují se mu ani příspěvky zaměstnavatele až do výše 50 tisíc korun ročně. Lidé však na tyto pobídky většinou nedosáhnou. Je třeba vytvořit podmínky pro to, aby tyto možnosti mohli využít všichni zaměstnanci. Je na místě si položit i otázku, zda by třetí pilíř neměl být povinný. Chceme-li dosáhnout toho, aby důchod činil 60 až 80 procent předchozího výdělku, pak asi ano. V součtu důchodů z prvního a třetího pilíře tu výši důchodu lze zajistit.

To ale znamená nalít do systému další peníze. Teprve loni se po osmi letech vybralo na důchody o miliardu více, než se vyplatilo, a to díky vysoké zaměstnanosti a vyšším platům. Za recese ovšem státní rozpočet ročně na penze doplácel až 50 miliard korun.

To je pravda, ale za tím je přece politika. Když se podíváte zpátky, vidíte, že když vláda Václava Klause snížila sazbu pojistného, dostala bilanci příjmů a výdajů do deficitu, a když vláda Miloše Zemana sazbu pojistného zvýšila, byl průběžný důchodový systém přebytkový. Změna této sazby o jedno procento přináší do státního rozpočtu asi 14 miliard korun, každých 100 tisíc nezaměstnaných, kteří začnou pracovat, zhruba totéž. Řešením je především další snižování nezaměstnanosti, růst zaměstnanosti a mezd. Čím více lidí dostaneme na trh práce, tím více poplyne při nezměněném nastavení daní a pojistného do státního rozpočtu peněz, které bude možné využít na financování důchodů.

Stejně se ale nedá popřít, že příznivý vývoj ekonomiky je to hlavní. Zřejmě má cyklický charakter.

Jistě ano, ale naštěstí se ekonomika vyvíjí a její výkon bez ohledu na tento fakt dlouhodobě roste. Politickým úkolem dneška je poučit se z krizí a nalézt odpověď na otázku, jak v rámci stále výkonnější a efektivnější ekonomiky zajistit dostatečné zdroje pro financování sociálních programů, zejména důchodů. Evropské úvahy o zdanění robotů směřují tímto směrem. Věřím, že stárnoucí evropská společnost najde řešení, jak zajistit více peněz na důchody i na další potřebné služby pro seniory.

V první fázi by podniky měly více platit na penze lidí v chemických provozech, slévačům a horníkům. Později by mohly povinně přispívat také na soukromé penzijní připojištění dalších zaměstnanců.

To je docela optimistická představa...

Možná, ale při práci v penzijních komisích − a byl jsem už ve třech − jsem dospěl k zajímavému poznatku. Pokaždé, když jsme se zabývali dlouhodobou finanční udržitelností důchodového systému, jsme odhadovali, jak v budoucnosti poroste HDP, jaká bude míra nezaměstnanosti či jak se budou vyvíjet mzdy a produktivita. Ukazuje se, že aspoň prozatím jsme byli ve svých odhadech příliš opatrní oproti skutečnosti, která vychází o něco lépe.

Takže jste slovy o nutnosti zásadních reforem penzí tak trochu strašili?

Tak bych to neřekl, nebo alespoň jsme strašili neúmyslně. To je jako když chcete investovat na kapitálovém trhu. Experti vám vždy přesně řeknou, jak vysoké byly výnosy v minulosti, ale pokud jde o budoucnost, jsou velmi opatrní.

A co z toho nyní vyplývá?

S ohledem na vývoj v uplynulých letech a na zkušenosti se změnami, které se dělaly, bych se budoucnosti důchodového systému nebál. Rozumím, proč ekonomové musí varovat, že cyklický vývoj ekonomiky vede k tomu, že po bohatých letech přicházejí i léta chudší. Současně jsem přesvědčen, že zkušenosti z předchozích krizí a poklesů i našich chyb nás povedou k tomu, že dokážeme nalézt účinná opatření, která nedovolí, aby příští pokles byl příliš hrozivý. I poslední finanční krize vedla k řadě korekcí v chování bank a hypotečních ústavů, které, jak věřím, přinesou své ovoce.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Česká republika se nevyhne debatě, zda nemá jít na důchody více peněz než dnešních osm až 10 procent HDP.
  • Podle odborů by firmy jednou mohly na penze odvádět nikoliv jen 21,5 procenta z vyměřovacího základu, ale třeba i o deset procent více.
  • Automatické zvyšování penzijního věku je zbytečné, vlády budou mít do roku 2030 dostatek příležitostí rozhodnout, zda jít nad hranici 65 let.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.