Spojené království (jménu "Spojené" navzdory) je uvnitř mnohem rozhádanější než skoro celý kontinent dohromady. Británie řekla své ne, ale neřekla své ano. Víme, co voliči nechtějí, ale nevíme, co chtějí. Je to podobné situaci, kdy donesete dítěti krupicovou kaši a ono řekne ne. Donesete mu škubánky, dítko zase řekne ne, přinesete chleba se šunkou, opět vrtí hlavou. To by vyčerpalo každou matku. Je tedy v tomto kontextu vhodné připomenout, že EU se tuto složitou shodu, kdy se vaří pro 28 dětí a každé může říci ne, daří kormidlovat desítky let. Podívejte se, jak těžko se samotné Británii hledá pozice, do které ji nikdo nenutil a kterou chtěli sami. Británie doslova neví − na rozdíl od EU −, co chce.

Shoda je zázrak, bejby, zázrak

Kolikrát se člověku stane, že těžko hledá shodu sám v sobě. Zjistit, co člověk chce sám pro sebe, jak se svou svobodou naloží, je zapeklitá věc, i když vám do toho nikdo zvenčí nekecá. Zatím to paradoxně vypadá, že nalézt shodu mezi národy je snadnější než uvnitř národa. Hledání (a nalézání!) shody mezi tolika národy EU po dobu mnoha desetiletí je možné považovat za takový malý velký diplomaticko-politicko-úřednický zázrak. Evropa není ani zdaleka tak nejednotná jako veliká Británie, národ, který má navíc tradici vzdělanosti, světáctví, velkopanství, demokracie a absenci totalitních vladyků.

Shrnuto a podtrženo, je těžké hledat shodu 1) v sobě, 2) s nejlepšími přáteli, 3) v nejužší rodině 4) v širší rodině, 5) v odborné obci, 6) v obci politické, 7) natožpak mezi národy. Nicméně přesně to se EU již několik generací daří a to je malý velký zázrak. Bez nadávání, bez obchodních válek, bez nenávisti a hlavně − bez skutečných válek. Zní to dnes trošku kýčovitě, ale právě míru vděčíme za evropskou prosperitu. Vlastně díkybohu za to, že se na tomto našem krvavém kontinentu, nejagresivnějším v dějinách světa, stalo slovo mír kýčem a takovou samozřejmostí, že už nás toto téma nudí i jen rozebírat. Hallelujah!

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru