Mladí lidé se snáze učí cizí jazyk, lépe se přizpůsobují změnám a láká je dobrodružství, které mohou ve svém životě zažít hlavně v mládí a na škole. Navíc právě znalost minimálně jednoho cizího jazyka je nepostradatelnou součástí dnešního světa. Multikulturní zkušenosti získané při studiu v zahraničí jsou nejlepší cestou, jak se naučit dobře mluvit. Mimo jiné to přinese i mnoho zajímavých a nezapomenutelných zážitků, které formují osobnost člověka. Poznávání světa a tím i více kultur přispívá k jeho porozumění. Studium v zahraničí jednou z možností, jak poznat jinou kulturu a naučit se skvěle cizí jazyk.
Příležitostí, jak nastartovat svou kariéru, multikulturní život či naučit se jazyk téměř jako rodilý mluvčí je spousta. Začít člověk může už jako teenager na střední škole. Takové možnosti nabízí řada agentur, které dokáží zprostředkovat školu, pobyt v rodině, cestu a popřípadě i vízum. Prostě všechno na co si vzpomenete. Samozřejmě jako cokoli jiného i tohle se neobejde bez určité dávky odvahy a píle. V první řadě jde o rozhodnutí, jakmile se rozhodnete a smíříte s tím, že na rok změníte svůj život, že budete ve zcela novém vámi dosud nepoznaném prostředí, jste na dobré cestě. Potom stačí podat přihlášku, napsat esej, udělat dobrý dojem při osobním rozhovoru,
a samozřejmostí je i test z jazyka.
Podle výkonného ředitele YFU Martina Langpaula je u studenta důležitá přirozená zvídavost, slušné chování, osobní pohovor se zaměřuje především na fungování v hostitelské rodině. Rodiny jsou dobrovolnické, za své služby nepobírají peníze, o to víc vztah musí být vzájemně fungující. „Rodina není jen ubytovatelem, který u sebe má jen tak v nějakém sklepě studenta, ale tráví s ním čas a obě strany o to vzájemně stojí.“ Otázky, které při pohovorech padají, jsou například Proč by si hostitelská rodina měla vybrat právě tebe? Co by jsi přinesl rodině do vzájemného života?Zajímavostí u pobytu v rodině je právě přínos pro obě strany. Studenta obohatí rodina ve které žije, seznámí se tak s jejich kulturními zvyky a naopak. Obohacení je tedy na obou stranách. Do budoucna tak pro ně může být snazší navazovat vztahy s lidmi z jiných zemí a kultur.
Jako dalším bodem osobního pohovoru je důležitá motivace učení se nového jazyka. Některé země nutně nepožadují znalost jejich jazyka, ale očekávají, že se student jazyk bude učit v průběhu, měl by mít tedy motivaci a chuť se tu danou řeč učit.

Studium v zahraničí není výlet
Ambiciózních a sebevědomých studentů, kteří se hlásí ke studiu v zahraničí je stále více. Spolu s tím ale stoupají také jejich naivní představy. „Dnešní instagramová mládež si myslí, že život v zahraničí je fotit se u Sochy Svobody, nebo jíst hamburgry. My v YFU dbáme na to, aby studenti věděli, že to není žádný instagramový výlet.“ Během pobytu se totiž zcela jistě najdou okamžiky, které nebudou jednoduché, studenta třeba nebude bavit učení, bude mu smutno apod.
Tereza Korešová odjela v roce 2002 do Německa, když jí bylo teprve patnáct let. Na studium v cizině ji přihlásil její táta. „Vlastně jsem ani nepřemýšlela proč jo nebo proč ne, prostě jsem jela, bála se ale i těšila.“ Vzpomíná, že v tom roce to nebylo vůbec obvyklé.
V německé rodině si poprvé uvědomila, jak je těžké soužití s rodinou či v budoucnu s partnerem, který má jinou kulturu nebo výchovu. V něčem to neměla ale vůbec jednoduché. I přestože kamarády si tam našla, nebylo jich mnoho. „Moc mě asi nebrali, koukali na mě jako na holku z východu, je těžké se k Němcům dostat blíže,“ dodává ale, že je dodnes v kontaktu s dcerou rodiny. „O mnoho věcí jsem se tam musela postarat sama, dalo mi to větší samostatnost, nadhled, přátelství s dcerou rodiny se kterou se do teď navštěvujeme a navíc stále udržuji jazyk.“
Není ovšem tajemstvím, že takové studijní pobyty v zahraničí jsou hodně drahé, většinou se pohybují od 100 tisíc a výš. Pokud student nemá možnost ať je to už z finančních důvodů nebo se v tak mladém věku bojí takový dlouhodobý studijní pobyt absolvovat, nemusí zoufat. Možností jak se dostat za hranice a studovat je více. Na vysoké škole má každý student možnost zapojit se do programu Erasmus. Jeho výhodou je právě to, že student studuje obor, který ho baví a jednou se jím bude živit.
Ambiciózní studenti mají možnost také absolvovat mezinárodní maturitu, která je prozatím pouze na soukromých školách. Toto studium naučí studenty kritickému myšlení a samostudiu a pomůže jim dostat se na prestižní univerzity nejen v České republice. IB maturita je prestižní mezinárodní zkouška. Je oficiální variantou zakončení středoškolského studia. Představuje dvouletý vzdělávací program, který student absolvuje ze šesti vybraných předmětů v rámci šesti skupin. Předměty si vybere podle toho, které ho baví a chtěl by se na ně zaměřit i v budoucnu. Dovednosti a zkušenosti získané díky mezinárodní maturitě výborně připraví studenty na další studium na prestižních světových univerzitách. Mezinárodní maturita pomohla také Vendule Fialkové, která tvrdí, že právě tahle zkouška ji pomohla dostat se na prestižní Oxford.