Více než půlstoletí od druhé světové války, která tvrdě zasáhla Evropu a usmrtila přes 50 milionů lidí, není bezpečnost evropských států samozřejmostí. Aby si ji teď zajistili Makedonci, přejmenovali svoji zemi a začali jednat o členství v Severoatlantické alianci. Obranné spojenectví letos slaví sedmdesáté výročí a po vstupu Severní Makedonie, který se očekává během jednoho roku, bude mít třicet členů.

Češi, Poláci a Maďaři vstoupili do NATO před dvaceti lety za úplně jiných okolností. Dvanáct dní po vstupu začala aliance bombardovat Jugoslávii kvůli etnickým čistkám v Kosovu a noví členové museli operaci odsouhlasit. NATO však bylo přirozenou kotvou západního světa, kam postkomunistické státy po získání demokracie mířily.

Po ruské agresi vůči Ukrajině v roce 2014 a s přílivem uprchlíků do Evropy kvůli konfliktům ve světě se ale situace mění. Rusko zpochybňuje zapojení středoevropských zemí i samotnou existenci aliance. Chystané členství Severní Makedonie je jednou z mála dobrých zpráv pro NATO, nad které vystřeluje otazníky i jeho nejdůležitější člen, Spojené státy americké, prostřednictvím prezidenta Donalda Trumpa.

Češi a NATO

Členství v alianci podporuje podle loňského průzkumu think-tanku Globsec 65 procent obyvatel Česka. Podle letos zveřejněného výzkumu agentury CVVM je s členstvím spokojeno 58 procent českých občanů. Od roku 1999, kdy Česko do aliance vstoupilo, na ni mají Češi poměrně stabilní názor, nejméně spokojených bylo podle CVVM těsně po vstupu (41 procent), nejvíce deset let po vstupu v roce 2009 (65 procent).

"Do budoucna je nejdůležitější alianci udržet. Spolu s Evropskou unií je jedním ze dvou pilířů západní civilizace. A je potřeba se u toho povznést nad každodenní provoz," prohlašuje Jiří Šedivý, český velvyslanec v NATO a bývalý ministr obrany.

Tím, že se z Ruska opět stala přímá hrozba pro jeho sousedy, se aliance vrací ke své původní misi, tedy k obraně území svých členů. Přítomnost vojáků v Pobaltí, která funguje jako odstrašení, si chválí i čeští vojáci jako vynikající cvičení. "Podmínky jsou tak blízko reálné bojové situaci, jak jen mohou být," řekl HN loni v listopadu velitel české jednotky podplukovník Jiří Líbal.

Právě odstrašení ruské hrozby je to, na co se nyní aliance soustřeďuje, vedle politických snah o své vlastní přežití. Spojenci potřebují cvičit a investovat. "Nemá cenu si nalhávat, že jednu z hlavních hrozeb dnes nepředstavuje Rusko. Jeho ozbrojené síly za posledních pár let učinily pokrok především v enormním zkrácení doby, kterou potřebují k mobilizaci. Takovou rychlostí NATO prostě nedisponuje," uvedl Martin Svárovský, bývalý diplomat a nyní vedoucí programu bezpečnostních strategií think-tanku Evropské hodnoty.

Záruka bezpečnosti

Do aliance vstupovaly středoevropské státy v době, kdy po skončení studené války hledala novou roli a nové úkoly. Našla je především v boji proti islámskému terorismu a s ním spojených misích v Afghánistánu. Samotné členství bylo považováno za obrovský úspěch mladých demokracií ze střední Evropy. Všichni viděli, že budování demokracie a zajišťování bezpečnosti není samozřejmé.

Dokazoval to rozpad bývalé Jugoslávie i Sovětského svazu, v bezprostředním sousedství to bylo viditelné na Slovensku. To se stalo členem aliance až o pět let později, v roce 2004. Zpoždění zapříčinil režim premiéra Vladimíra Mečiara, který v 90. letech zemi posouval spíš východním a autoritářským směrem.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Kdo vnímá Čechy jako ty, kdo nešvindlují a splní, co slíbí? Které klíčové věci potřebuje aliance změnit? Proč je tak velkým problémem Německo?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se