Když strana dostane šanci po dvou desítkách let sestavovat vládu, bývá důvod slavit. Pro finské sociální demokraty má však výhra v nedělních parlamentních volbách příchuť octa. Na první místo se vyhoupli s podporou 17,7 procenta voličů, takže ve dvousetčlenném zákonodárném sboru budou mít čtyřicítku poslanců a poslankyň. To samo o sobě naznačuje jejich budoucí roztříštěnost a potíže sestavit většinovou vládní koalici. Finským překvapením je i druhé místo populistické a protiimigrantsky zaměřené strany Finové, kteří získali dvojnásobně více než před čtyřmi lety, přestože se strana během minulého volebního období rozštěpila.

Výsledky z Finska ukazují dva významné trendy. Je tu patrná jistá stabilizace evropských sociálnědemokratických či socialistických stran, ale stabilizace na značně nižší úrovni než v dobách, kdy pravidelně jako vítězové sestavovali vlády. Zároveň se potvrzuje pokračující vliv tématu imigrace, a to navzdory statistikám, které ukazují, že počet nových přistěhovalců do Evropy v posledních letech výrazně poklesl. Zatímco ale v zemích jako Česko se zvláště příchozí z Blízkého východu či Afriky prakticky nevyskytují a fungují pouze jako politicky využívaná, či spíše zneužívaná hrozba, na severu Evropy se stali tématem politiky především kvůli reálným problémům spojeným s každodenním soužitím. Takřka z vyrovnaného skóre mezi sociálními demokraty a stranou Finové je vidět, jak se ve společnosti promítají dva odlišné pohledy na imigraci, a proto i když předsedové obou formací vzájemnou spolupráci definitivně nevyloučili, zdá se velice nepravděpodobná.

Nedělní hlasování bylo vzkazem do Evropy, protože strana Finové patří spolu s italskou Ligou vicepremiéra Salviniho a německou AfD k těm, které již ohlásily, že by v Evropském parlamentu, kam se bude volit na konci května, chtěly ustavit vlastní vlivnou poslaneckou frakci. Pokud by se jim to podařilo, tak by nejsilnější lidovci a socialisté mohli přijít o dosavadní většinu v jediné přímo volené instituci Evropské unie.