Který výrobek můžeme pasovat na nejúspěšnější produkt všech dob? Fanoušci automobilismu nabídnou nejméně dva kandidáty − VW Brouk a Ford T, legendární typy aut, která bez větších změn sjížděla z výrobních pásů předlouhé roky a své výrobce ve své době katapultovala na absolutní vrchol odvětví. Přitom nešlo o technicky nijak výjimečné automobily, přelomový byl však způsob výroby a marketing. Mladá generace by zřejmě nominovala iPhone, zdaleka nejziskovější výrobek dneška. Ten se zbrusu novým přístupem a inovativními prvky přišel, vždyť jeho koncepci převzala i konkurence a vznikla tak kategorie přístrojů, bez nichž si miliardy lidí nedovedou představit život.

Najdeme i další vážné uchazeče. Práci v kancelářích i jinde změnily počítače od IBM. Z jejich "písíček" se sice rychle stal standard, ovšem většinu jich brzy vyráběly jiné firmy, jejichž počítače byly též "PC kompatibilní", takže těžko jeden konkrétní model dosadit na pomyslný trůn. Život v administrativě však ještě před počítači radikálně změnil jiný vynález − kopírka. Slovo, které dnes zní obyčejně a nese v sobě snad až závan starých časů, přitom ve své době rozpoutalo nefalšovanou informační revoluci.

První komerčně úspěšný typ kopírovacího stroje, který nepotřeboval specializovanou obsluhu, letos oslaví šedesátiny. Revoluční model Xerox 914 se vyráběl a skvěle prodával neuvěřitelných 17 let. To je na průkopnický typ neslýchané. Zvlášť když jde o tak rychle se rozvíjející obor, jako je elektronika.

Úspěch Xeroxu fascinuje i Billa Gatese, jednoho z nejbohatších mužů planety, který se k penězům dostal díky svým technickým a především obchodním kvalitám. Příběh firmy, která dala kopírování nové jméno, by podle Gatese měl v technologickém průmyslu znát každý.

"Gutenberg udělal ze všech lidí čtenáře. Xerox každému umožnil být vydavatelem," shrnul vnímání nového přístroje a přelomu, který znamenal, kanadský filozof a spisovatel Marshall McLuhan. Díky čemu se prosadil právě Xerox a proč už dnes o této firmě moc neslyšíme?

Vynález z domácí kuchyně

Snaha vyhnout se rutinnímu opisování dokumentů, které obchodní život i bující administrativa produkují ve stále rostoucím množství, je stará téměř jako samo psaní. Průmyslová revoluce poptávku jen zesílila. Jedno z řešení nabídl cyklostyl, vynález z konce 19. století, který rychle ovládl kanceláře západního světa. Před první světovou válkou už jich byly v provozu statisíce. Cyklostyl znamenal v kombinaci s psacím strojem (tehdy též ještě relativně čerstvou novinkou) velký pokrok, ale výroba více kopií byla poměrně časově náročná a nebyl k ničemu, když bylo potřeba zduplikovat už existující dokument.

K tomu otevřel cestu až Chester Carlson, americký vynálezce se švédskými kořeny, kterého velká hospodářská krize zavála do Bel­lových laboratoří. Pro mladíka, který právě absolvoval fyziku na prestižním Caltechu a byl kvůli vysokému školnému po uši zadlužen, to bylo východisko z nouze − nikdo další z více než osmi desítek oslovených zaměstnavatelů pro něj v době prudkého ekonomického poklesu totiž místo neměl. "U Bellů" se Carlson nudil, ale překvapivě pookřál, když byl přeřazen do patentového oddělení. Do zápisníku si zapsal na 400 návrhů na patenty. Při práci stále narážel na potřebu shromažďovat kopie textů i náčrtů obsažených v existujících patentech a žádná tehdy dostupná metoda nebyla dostatečně pružná a ekonomicky únosná. Vládly psací stroje, kopíráky (uhlové papíry) a cyklostyl.

Touhu dospět ke snadné výrobě kopií posílilo i jeho souběžné studium práv, při kterém byl nucen opisovat si dlouhé pasáže z knih, na které neměl peníze. Při studiu a práci začal s pokusy (první probíhaly v domácí kuchyni, po nátlaku manželky o patro nad ní) a na podzim 1938 už dokázal okopírovat první text. Bez fotografického papíru a vyvolávání, což byla cesta, jíž se vydala řada konkurentů.

IBM prošvihla miliardovou šanci

Carlsonův proces je založen na využití faktu, že některé materiály mění své elektrostatické vlastnosti, když jsou vystaveny světlu. Zjednodušeně řečeno: černá barva na kopírovaném dokumentu, například písmeno, světlo neodrazí, nevybije tedy elektrostatický náboj, a proto na tiskovém válci zůstane prášek, který se následně obtiskne na papír. Jde o princip, který využívají i současné laserové tiskárny.

K těm ale ještě zbývala dlouhá cesta. Možná mohla být s pomocí silné korporace kratší. Už ve čtyřicátých letech totiž proběhla jednání s IBM, velmocí v oboru kancelářské techniky a budoucím vládcem světa sálových počítačů, ale k dohodě nedošlo. Prý proto, že zástupci IBM nepochopili přínos vynálezu a možná ani jeho podstatu.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru