Má vlast od sousedů

Překrásné historické město Bamberk v Bavorsku hostí jeden z nejlepších evropských orchestrů. Byla to jeho zeměpisná i kulturní blízkost, díky níž jeden z nejúspěšnějších českých dirigentů současnosti Jakub Hrůša přijal roku 2016 šéfdirigentské místo právě u Bamberských symfoniků?

Každopádně si tam vede skvěle. Orchestr vloni obdržel cenu za nejlepší dramaturgii − v konkurenci dalších 130 profesionálních těles Německa porota ocenila uvádění klíčových děl 20. století a široký rozptyl prezentovaných skladeb od baroka po současnost. Teď Hrůša s Bamberskými přijíždí zahájit 74. ročník festivalu Pražské jaro.

Mein Heimat

Bamberští symfonikové si zakládají na jedinečném zvuku, "böhmische Klang". Odkud se vzal? Po válce, v roce 1946, se sešli hudebníci z rozpuštěného orchestru pražských Němců a společně s dalšími válečnými utečenci založili Bamberger Tonkünstlerorchester.

Český zvuk − charakterizovaný současně jako "tmavý", "kulatý" i "zářivý" − se tady snaží pěstovat a předávat dalším generacím instrumentalistů. Díky pražské části své historie mohou Bamberští vztáhnout svou jedinečnost až k Mozartovi a Mahlerovi. A tuto tradici s nástupem českého šéfdirigenta mediálně využívají.

Přesto nejde o uměle pěstovanou iluzi, jak potvrzuje Jakub Hrůša. V rozhovoru pro časopis Harmonie podotkl, jak je při srovnání Bamberských s Českou filharmonií patrné, že se jedná o německý a český orchestr. "Přesto je v temnější barvě zvuku smyčců a neobyčejné měkkosti frázování dechů, v jakési ,lidskosti' čtení hudebního zápisu u Bamberských cosi ,češtějšího', než je tomu u srovnatelných elitních orchestrů v německy mluvících zemích a vůbec u orchestrů ve světě," řekl Hrůša.