Nová pravicová populistická a euroskeptická strana Fórum pro demokracii (FvD) uspěla ve čtvrtečních volbách do Evropského parlamentu v Nizozemsku se ziskem 11,2 procenta hlasů a tří mandátů. Vyplývá to podle agentur Reuters a AP z odhadů výsledků hlasování. Vítězem se ale podle těchto údajů překvapivě nestala liberální Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho. Skončila až druhá za vítěznou Stranou práce (PvdA), která si podle nizozemské televize NOS připsala 18,4 procenta hlasů.
Rutteho liberálové nepotvrdili pozici favorita nizozemské části eurovoleb, když získali jen 14,6 procenta hlasů. Největší počet z 26 křesel náležejících Nizozemsku patrně obsadí socialisté. Podle Reuters budou mít pět europoslanců. To je povzbudivé pro místopředsedu Evropské komise Franse Timmermanse, který je lídrem nizozemských socialistů a zároveň kandidátem evropské socialistické frakce na příštího předsedu Evropské komise.
PvdA si oproti předchozím evropským volbám polepšila přibližně o devět procent hlasů a VVD, která je v Evropském parlamentu součástí liberální frakce ALDE, o tři procenta.
Volby do Evropského parlamentu se v Česku konají 24. a 25. května 2019.
V pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00. Výsledky budou celoevropsky zveřejněny v neděli 26. května před půlnocí. Analýzy výsledků lze očekávat tedy až v pondělí 27. května ráno.
Volit je možné pouze jednu politickou stranu a na kandidátce lze zaškrtnout maximálně dva kandidáty.
Úspěšná je premiéra v eurovolbách i pro Fórum pro demokracii, i když průzkumy jim předpovídaly až 15procentní zisk. Strana, kterou v roce 2016 založil nyní 36letý novinář Thierry Baudet, se staví proti přistěhovalectví, je proti euru a domnívá se, že Nizozemsko by mělo opustit Evropskou unii.
Dohromady by měli získat nizozemští pravicoví populisté v Evropském parlamentu čtyři křesla. Protievropsky zaměřená Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, které část voličů patrně přebrala podobně vyprofilovaná FvD, dostala 4,1 procenta hlasů, což jí vyneslo jeden mandát v Evropském parlamentu.
Vládní Křesťanskodemokratickou výzvu (CDA), která je součástí Evropské lidové strany (EPP), volilo 13 procent nizozemských hlasujících. Další koaliční strana, Křesťanská unie, si připsala osm procent a rovněž vládní liberální Demokraté 66 mají šest procent, což znamená propad o devět procent oproti roku 2014.
Z nizozemských opozičních stran významnější úspěch zaznamenala také Zelená levice (GL-G) s desetiprocentním ziskem.
Volební úspěch populistů v Nizozemsku se očekával. Navíc možná potvrzuje téměř celoevropský trend posilování těchto formací.
Voliči v Nizozemsku a v Británii ve čtvrtek byli prvními, kdo začali hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu. Nové složení jediné přímo volené instituce Evropské unie bude ale jasné až v neděli večer po 23:00, kdy skončí hlasování v poslední z 28 členských zemí společenství.
Nepřímý dopad bude mít hlasování na celou podobu EU v příštích letech. Volby nejspíše ukončí dlouholetou neformální velkou koalici evropských lidovců a sociálních demokratů, která měla po desetiletí klíčový vliv na vývoj a integraci unie. Očekává se totiž posílení populistických a protiunijních stran v řadě zemí bloku.
