Základní myšlenkou managementu založeného na důkazech (evidence­-based managementu, EBMgt) je, že kvalitní rozhodnutí vyžadují kritické myšlení a nejlepší možná prověřená data, důkazy. Veliká část manažerů využívá jako podklad ke svým rozhodnutím alespoň nějaké dobře vypadající důkazy. Problém je, že se málokdy řeší kvalita těchto důkazů.

Tak vznikají důležitá (a drahá) rozhodnutí, která jsou založena na nepodložených módních výstřelcích různých manažerských "guruů", nebo dokonce na dávno vyvrácených mýtech, které se ústním odkazem předávají z jednoho vedoucího pracovníka na druhého jako tajemství, o kterém zbytek světa neví a které je svatým grálem řízení.

Někdy se na dané téma pořádají i drahá víkendová školení, často s lektory bez hlubšího odborného vzdělání v dané oblasti, kteří se zaklínají vlastní mnohaletou zkušeností, eventuálně "americkými vědci" nebo intuicí a dobrými výsledky v aplikaci nové metody v několika organizacích. Výsledkem jsou špatná rozhodnutí, nenaplnění realistických cílů, ztráta důvěry podřízených ve svého vedoucího, ale především chybějící pochopení toho, co se vlastně stalo špatně, a co by tedy bylo vhodné změnit.

Procesní chyba se tak bude opakovat v následujících rozhodnutích. Vina je svalována na špatnou ekonomickou situaci, vládní nebo komunální politiku, špatné dodavatele, nekvalitní pracovní sílu, která zřejmě něco pokazila. V extrémním případě je vyvozena odpovědnost správně. Manažer nicméně namísto možnosti své chyby napravit z dané organizace odchází, aby podobným způsobem rozhodoval v jiné organizaci, eventuálně předával své zkušenosti služebně mladším kolegyním a kolegům.

Management založený na důkazech se snaží pomoci manažerům v každodenní rozhodovací praxi, a to nejen tím, že ukáže, jak důkazy vyhledávat, ale možná ještě důležitěji − jak zhodnotit důvěryhodnost důkazů, které mají po ruce.

Co je opakem EBMgt? Možná by se mohlo zdát, že rozhodování na základě blábolů, bullfish­-based management. Není tomu ale tak. Když nemáme v ruce důkazy, tak jednoduše nevíme. Může to být tak i tak. Anebo úplně jinak. Můžeme se dokonce i správně trefit, jako v hodu mincí nebo při více možnostech volby jako v ruletě. Je to tedy spíše mystery management. Na dostatečně velikém vzorku manažerů pak můžeme zjistit, že budou manažeři, kteří se vždy rozhodli špatně, a manažeři, kteří se vždy rozhodli dobře.

Většina bude na zvonové křivce někde mezi. Problém nastává, když ti, kteří ve hře náhody vždy vyhráli, to přisuzují svým schopnostem (nebo skvělé intuici). Největší problém nastává, když takový jedinec prohlásí, že objevil, jak to dělat správně, a začne daný postup bez testování o víkendech další manažery za veliké peníze vyučovat. A tím se nám kruh uzavírá. Dostali jsme se na začátek našeho článku k módnímu výstřelku v managementu, který při testování na větším vzorku rozhodnutí neobstojí.

V následujících článcích této pětidílné série se v rámci rubriky VŠE o… dozvíte, jak se s managementem založeným na důkazech pracuje, kde je vhodné po důkazech pátrat, jak od sebe v základní rovině odlišit důvěryhodnost zdrojů a také co management založený na důkazech není.