Lacině by se dalo vtipkovat, že s nástupem dešťů vypukla v metropoli houbařská sezona: na pražské radnici vyrazili Spojenými silami na Hřiba. Zastupitelé TOP 09 a STAN, kteří vedou spor s piráty o řízení a chod městské firmy Pražská plynárenská, sice zatím neboří radniční trojkoalici (spolu s uskupením Praha sobě), odsuzují však politický styl pirátského primátora Zdeňka Hřiba a požadují jeho změnu. Je v tom posun i symbolika. Piráti dosud prezentovali své stupňující se radniční třenice se Spojenými silami pro Prahu principiálně: morálním úhlem pohledu. Svůj sólový a neúspěšný pokus odvolat šéfa Pražské plynárenské Pavla Janečka zdůvodňovali netransparentností jeho kroků a potřebou aplikovat v podniku protikorupční opatření. Topka naopak argumentovala dobrým Janečkovým hospodařením, pirátským porušováním koaliční smlouvy i vměšováním se do pravomocí a "resortů" topkařských radních. Teď ale konečně bylo vyřčeno, co je zřejmé už dávno: obě uskupení se zásadně liší především politicky. Tedy ideově i stylem.

Úspěch autoritářských predátorů Andreje Babiše a Miloše Zemana na české politické scéně nahnal vylekané demokratické proevropské strany do kouta. Ten se časem začal jevit jako společná loď s předpokládaným společným zájmem. Jenže program "Antibabiš" může jako pojítko fungovat jen do chvíle, než se poměry vrátí k pravolevému normálu − a to se loni v Praze po ustavení koalice pirátů, Prahy sobě a Spojených sil pro Prahu stalo. Konzervativní TOP 09 se tudíž logicky staví proti výstřelkům prosazovaným radikálními, moderně ekolevicovými piráty. Ať se to týká kontroverzního slídění po prázdných bytech pomocí kontrol elektroměrů za účelem vyššího zdanění, odvolání šéfa firmy s dobrými výsledky nebo ultrazelené snahy vyhnat časem z města auta se spalovacími motory. Jakýmsi potvrzením politického rozvrstvení pražské koalice je aktuální "bezradnost" třetího partnera, Prahy sobě. Uskupení Jana Čižinského organicky vyrostlo zdola, žije komunálním provozem a není opřeno o žádnou "velkou" ideologii. Proto teď jen nezúčastněně sleduje levopravé hádky pirátů s formací Jiřího Pospíšila a zbývá mu jen nabádat k zachování jednoty před Babišem a Zemanem.

Očekávání topky i STAN, že primátor změní svůj styl, je naivní. Už urputným zájmem o viditelný primátorský post loni po volbách dali piráti jasně najevo, že Prahu považují za nástupní můstek k úspěchu v celostátním měřítku. A krok po kroku tak postupují. Zatímco o reálnou správu a rozvoj města se v pozadí starají týmy Čižinského a Pospíšila, Hřib si opatrně hlídá marketingovou linku a dělá "velkou politiku". Přiznejme, že úspěšně. Na sporu o Pražskou plynárenskou, vedeném bez ohledu na koaliční partnery, ba proti nim, zviditelnil sebe i svou stranu v rámci Prahy a Česka. Klidně i za cenu, že spojence málem nahnal do "plynové koalice" s opoziční ODS nebo ANO. A díky v tuzemsku nevídané kritice Číny plus podpoře Tchaj-wanu si Hřiba všimla i demokratická cizina, která z něj okamžitě udělala protipól pročínského Zemana. Ne-li rovnou pokračovatele tradic Václava Havla. Primátora to přitom stálo jen pár prohlášení a vyvěšení několika vlajek na radnici: tibetské, romské a nejnověji i duhové.

Je jistě dobře, že se u nás této agendy konečně chopil schopný politik ve vysoké funkci a zastal se jí před dalším zesměšňováním. Sólistický styl, mocenské taktizování, přehlížení partnerů či nerespektování dohod však s étosem havlovských témat neladí.