Film Nabarvené ptáče, který nedávno soutěžil na Benátském filmovém festivalu, málem nevznikl. Režiséru Václavu Marhoulovi chybělo 33 milionů korun. Peníze sehnal jen díky půjčce zaručené jedním ze speciálních fondů existujících v rámci společného evropského rozpočtu. "Bez téhle půjčky bych Ptáče prostě nedokončil," říká Marhoul. Jeho film je tak jedním z mála příkladů, kdy se Češi dokázali dostat k evropským penězům i jinak než prostřednictvím tradičních dotací. Těch přitom bude v budoucnu výrazně méně a na peníze si tak stále častěji "sáhnou" jen lidé jako Marhoul, kteří dokážou uspět v soutěži s projekty ze všech zemí Evropské unie. A rozhodně se to nebude týkat jen filmařů.

"Peníze na špičkovou vědu nebo na velké dopravní stavby budeme stále více rozdělovat na základě soutěže nejlepších projektů, a nikoliv tak, že každá země bude mít předem garantovaný objem peněz," varuje v rozhovoru s HN generální ředitel Evropské komise pro rozpočet Gert Jan Koopman. "Tohle je poslední šance, aby se na to Česko připravilo," dodává. Peníze z evropských fondů jsou přitom velmi důležité − momentálně z nich stát platí více než 40 procent svých investic, například do dopravy nebo zlepšování životního prostředí.

Koopman tvrdí, že nevidí jediný důvod, proč by Češi změnu od dotací k soutěžení o peníze neměli zvládnout. Zatím se jim to ale nedaří, taky proto, že se soustřeďují hlavně na čerpání dotací, které mají jisté. Kdyby peněz, o které se v unii soutěží, Česko využilo aspoň tak, jak to odpovídá jeho podílu na hrubém domácím produktu EU, dostali by čeští vědci v letech 2014 až 2018 přes pět miliard korun navíc. A na stavbu českých dálnic a silnic mohlo přijít o tři miliardy korun víc, ukazují data Evropské komise. Maďaři, Litevci, Estonci, a v některých případech i Rumuni, jsou přitom výrazně úspěšnější než Češi. Prokazují tak, že i chudší země mohou o peníze úspěšně soutěžit s těmi bohatšími a nemusí se spoléhat jen na dotace.

Související

Pomocí soutěžení se do budoucna bude rozdělovat stále větší část evropského rozpočtu, potvrzuje Koopman. Ať už půjde o půjčky, kterou využil režisér Marhoul, nebo o granty, které jdou vědcům či třeba na stavbu silnic. Češi tak budou muset se svými projekty porazit uchazeče z ostatních zemí EU, aby si na nějaké peníze "sáhli". Česku se objem dotací, které jsou určeny jen pro něj, navíc smrskne i kvůli tomu, že země bohatne.

Z víceletého evropského rozpočtu, jenž platí do konce příštího roku, může Česko na dotacích získat 22 miliard eur, tedy přes 560 miliard korun. Těchto peněz určených pro podporu chudších oblastí ale ubude. V dalším rozpočtu platném od roku 2021 má mít stát k dispozici o více než pětinu méně, navrhuje Evropská komise. A v budoucnu tato částka opět výrazně klesne, pokud bude Česko bohatnout tak, jak se všeobecně předpokládá.

"Česko by na to do budoucna mělo klást větší důraz než dosud," nabádá generální ředitel Koopman, když mluví o novém způsobu rozdělování evropských peněz. Čeští vědci se podle něj například musí mnohem více zapojovat do společných projektů s těmi nejlepšími evropskými výzkumníky, což už teď umí Maďaři. Praha by taky měla být schopná přijít třeba s projekty na stavbu dálnic či železnic, které Česko propojí s ostatními státy EU a nebudou pouze vnitročeské. V tom vynikají Litevci či Rumuni.

Vláda tvrdí, že o problému ví. "Naučit se tyto programy lépe využívat je pro Česko klíčové," prohlásila v pátek v Senátu na konferenci o evropském rozpočtu náměstkyně ministryně financí Lenka Dupáková. Podle ní si Praha uvědomuje, že dotací, které má Česko předem jisté, výrazně ubude a Češi budou muset zvládnout soutěžit o peníze s ostatními.

Státní tajemnice pro EU Milena Hrdinková upozorňuje, že když už se čeští vědci do soutěže v rámci nějakého mezinárodního projektu zapojí, jsou většinou úspěšní. To pokládá za naději, že do budoucna bude takových českých projektů výrazně víc.

Podle experta na evropské fondy Petra Zahradníka zatím Česko nedělá pro přípravy na nový způsob čerpání dost. "Češi si navykli soustředit se na čerpání dotací, které máme jisté. Do budoucna je to cesta do pekel. Pokud se nezlepšíme, musíme se připravit na dietu," řekl HN Zahradník, který je ekonomem v Evropském hospodářském a sociálním výboru a v České spořitelně.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru