Tuzemské nemocnice by měly do měsíce získat pět set nových plicních ventilátorů, které vyvíjejí odborníci z Fakulty biomedicínského inženýrství pražské ČVUT spolu s dobrovolníky z iniciativy Covid19CZ.

"Teď už to mají výrobci, návrh je hotový, je to i laboratorně odzkoušené," říká šéf týmu Karel Roubík.

To, že plicní ventilace budou, je právě důsledek spolupráce vědců s iniciativou, která se je snaží propojit s výrobci a zjišťuje, kdo by v současné krizi mohl jednotlivé součástky vyrobit a zkompletovat.

V týmu, který začal vznikat teprve minulý víkend, je zhruba 30 lidí z několika firem a vysokých škol.

"Co jde, zkoušíme také namodelovat ve 3D tiskárnách," popisuje Tomáš Kapler, který tým koordinuje. "Tento týden budeme mít první prototypy z finálních dílů, které začneme intenzivně testovat, ověřovat a ladit," dodává Kapler.

3590 plicních ventilátorů

je nyní v Česku. Většinu z nich už používají současní pacienti, na boj s koronavirem tak nebudou moci být všechny využity.

Právě plicní ventilátor je potřeba pro vážně nemocné koronavirem. Sériový výrobce pro zdravotnictví zde přitom není. Česko jich má zatím dostatek, ale pokud počet těžce nemocných začne růst podobně jako v Itálii, hrozí, že v polovině dubna dojdou.

Stát se to snaží zajistit od zahraničních firem, od nichž chce koupit na 600 plicních ventilátorů. Jenže je otázka, zda budou včas. Stejně usilovně shání ventilátory i jiné státy, kde jsou na tom navíc mnohem hůře.

Firmy i lidi, kteří by se mohli zapojit, sháněl Kapler a jeho kolegové jak prostřednictvím osobních kontaktů, tak přes internet. Především výzvami na sociálních sítích. Tak se zapojila například společnost Beckhoff, zabývající se elektronikou a řídicími systémy. Z její dílny tak bude "mozek" plicního ventilátoru.

"Připravujeme elektrické zapojení a ovládací systém. Podle daného algoritmu bude například říkat: naměřil jsi takový tlak, tak začni s nádechem nebo podle tohoto algoritmu reguluj množství vzduchu a kyslíku," popisuje zjednodušeně funkci ředitel společnosti Tomáš Halva. "V laboratoři to funguje, ale teď řešíme dodávky některých součástek. Například sháníme napájecí zdroj, který musí mít certifikaci pro medicínské přístroje," říká Halva. Na projekt vyčlenili tři programátory, kteří − stejně jako většina dalších lidí − pracují zdarma. "Bylo by blbé cokoliv chtít," dodává.

"Máme volné kapacity a pátrali jsme, komu je můžeme nabídnout. A v souvislosti s tím, co se děje v Itálii, nás napadly plicní ventilátory," popisuje Milan Buňata z firmy Mico Group. Ta bude celý přístroj kompletovat a některé firmy ve skupině vyrobí díly, které jiné firmy neumí.

To, že ventilátory do měsíce budou, nepochybuje. "Kolegové už připravují finální dokumentaci. Je to reálné, těch 500 přístrojů bude, kapacita i součástky na to jsou," říká.

Problém není ale jen přístroj naprojektovat či vyrobit. Řeší se i to, aby je lékaři mohli použít, i když nemají potřebné certifikace. Ty totiž trvají až roky. A pokud někdo zemře, lékařům může hrozit, že je pozůstalí zažalují za to, že použili neschválené přístroje. "Máme příslib od Ústředního krizového štábu i potřebných úřadů, že k jejich provozu získáme povolení," popisuje Kapler.

Běžný plicní ventilátor stojí přes půl milionu, tyto by se měly vejít do sta tisíc. Cenu sníží nejen to, že nebude mít drahou certifikaci, kterou běžně zdravotnické přístroje musí projít, ale že bude mít pouze funkce potřebné pro boj s koronavirem. Zlevní ho i to, že většina lidí, již se na tom podílí, pracuje zdarma. "Ten náš se blíží podobou ventilátoru určenému pro jednotky intenzivní péče. Je současně velmi jednoduchý na ovládání, aby to zvládl i neškolený personál," říká Roubík.

Roubíkův tým spolupracuje i s lékaři, kteří mu dávají zpětnou vazbu. Jedním z nich je anestezioložka z ústecké nemocnice Lenka Horáková. "Řídí se to nejdůležitějšími pravidly, které takový přístroj musí mít, například elektrickou bezpečností. Nebude mít sice všechny atesty, ale pokud budou dodržena základní pravidla, je to bezpečnější přístup než nějaké amatérské návrhy, které nám sem přicházejí," říká.

Tým, který ventilátor vyvíjí, pracuje v izolaci. "Kdyby kdokoliv z něj padl, tak je to špatné. Není moc lidí, kteří to umí," vysvětluje Roubík, který své spolupracovníky v kladenské laboratoři řídí z chalupy v Krkonoších. "Jel jsem sem na jeden den, ale vláda zrovna nařídila izolaci. Tak jsem tu zůstal," vysvětluje.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru