Ve snaze zabránit nekontrolovatelnému šíření koronavirové nákazy lídři Evropské unie uzavřeli minulý týden vnější hranice bloku a většina zemí nyní kontroluje pohyb i na hranicích mezi sebou.

Ze dne na den se tak zrušila jedna z klíčových svobod − spojovaná hlavně se schengenskou zónou volného pohybu bez vnitřních hranic. Na této svobodě stojí současná Evropa a byla často dlouho a složitě politicky vybojována. Rumunsku a Bulharsku, byť jsou v unii už třináctým rokem, se dosud nepodařilo do Schengenu vstoupit, ačkoli si to několik tamních vlád dalo jako svoji klíčovou ambici. Obráceně platí, že mnozí politici kritičtí vůči EU nikdy nenapadali svobodu cestovat. V českém případě se to týká ODS, jejíž čelní zástupci připomínají, že to byla vláda ODS, která Čechy v roce 2007 přivedla do Schengenu.

Teď se kontroly vrátily a řada evropských politiků požaduje, aby zůstaly zachovány i po překonání pandemie. Slova se chopili zejména pravicoví populisté, kteří mají opětovné zaplombování své země dlouho v agendě.

"Konečně! Zůstaňme u nich!" komentovala obnovení kontrol na francouzských hranicích předsedkyně nacionalistického Národního sdružení (RN) Marine Le Penová. Podobně zatleskali částečnému uzavření země zástupci Alternativy pro Německo (AfD). Šéf jejich poslanců v Bundestagu Alexander Gauland prohlásil, že již "žádná budoucí německá vláda nemůže hájit nezodpovědnou politiku otevřených hranic". A vyzval: "Hraniční kontroly musí po konci koronavirové pandemie zůstat."

Evropští lídři se dohodli na uzavření vnější unijní schengenské hranice prozatím na třicet dnů. Kontroly na vnitřních hranicích zavádí jednotlivé státy a v různé míře. Česko, ale také Řecko nebo Dánsko jsou v zásadě zaplombované celé a až na výjimky tam nyní nelze cestovat dovnitř ani ven. Většina zemí, včetně největšího Německa, si nechává alespoň část "čáry" volnou.

Společné všem zemím je, že přes velkou popularitu Schengenu v klidných dobách se nynější "spuštění závory" setkává spíše s podporou obyvatel. Pochopení pro kroky vlády vyjádřili v médiích a na sociálních sítích Rakušané, Francouzi, Italové a také Češi.

Vedení Jihočeského kraje opakovaně žádalo ministry vnitra a zahraničí, aby se hranice s Rakouskem zcela uzavřela a zdůvodňovalo to tím, že většina z Jihočechů pozitivně testovaných na Covid-19 byli takzvaní pendleři do Rakouska. V pondělí vláda tlaku ustoupila a pendleři do Rakouska a Německa nebudou smět následující tři týdny volně přejíždět hranici. Budou si muset v jedné nebo druhé zemi najít bydlení. Vláda to doporučuje na tři týdny.

Řada sociálních vědců − jako například historik Herfried Münkler v rozhovoru pro německý Der Spiegel − upozorňuje, že takový vývoj je přirozený. V době nečekané pohromy se lidé instinktivně obracejí k "nejbližší nejsilnější entitě", což je i v postmoderní Evropě národní stát. Pandemie ale zintenzivňuje trendy, které lze na kontinentě pozorovat už několik let.

Související

"Po roce 1989 jsme usilovali o velký prostor, měli jsme plány, sázeli jsme na racionalitu. Teď opět uvažujeme v malém, krátkodobě a emotivně. Nástup populismu všude možně je jednoznačný fakt a současná koronavirová krize ještě posiluje očekávání lidí od státu jdoucí tímto směrem," řekl pro německý časopis Herfried Münkler.

Schengen by se toho mohl stát obětí. Proto, že řada lidí nevidí ve volnosti pohybu přínos, neboť toho nevyužívá − nemá na to jezdit za hranice nebo je to neláká, případně obojí. Platí to do značné míry také o Češích.

"Už dva roky jezdím po republice a mluvím s lidmi o EU. Nepřekvapuje mě proto, kolika lidem by nevadilo uzavření hranic až na dva roky. Mnoho lidí nevidí ve volném pohybu žádnou výhodu," reagoval na prohlášení Romana Prymuly o až dvouleté obnově kontrol na hranicích viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkevičs pak v rozhovoru pro Washington Post upozornil na fenomén návyku lidí na novou situaci, pokud trvá dostatečně dlouho. V době migrační krize v roce 2015 zavedli Němci, Rakušané a další dočasné kontroly na svých vnitřních hranicích, které podle pravidel Schengenu mohou držet až dva roky. Kontroly ale dodnes trvají. Dané země porušují pravidla, Evropská komise nad tím mhouří oči, a co je nejpodstatnější − lidé si na kontroly zvykli.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život se vrací do normálu a my vám chceme pomoct, aby to byl návrat co nejpříjemnější. Proto tu je newsletter Sedmička HN. Sedm zajímavých tipů pro čtení a několik nápadů pro volný čas, každý pracovní den v sedm ráno přímo do vaší mailové schránky!

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru