Rozhodnutí ministerstva zdravotnictví a tří odborných ústavů pustit se do vývoje vlastní vakcíny proti koronaviru je podle předního českého vakcinologa Jiřího Berana překvapivé. Upozorňuje, že až na výjimky se očkovací látky v Česku nevyvíjí ani nevyrábí, místní odborníci proto nemají mnoho zkušeností a velkým zahraničním společnostem mohou konkurovat jen těžko. Zvlášť v situaci, kdy jsou některé z nich výrazně napřed a svoje preparáty už testují. "Příprava bude náročná, přiblíží se spíš vakcíně proti ebole než té proti sezonní chřipce," tvrdí Beran, kterého nyní zahraniční společnosti oslovují, zda s ním mohou pro vývoj koronavirové očkovací látky počítat.

HN: Čekal jste společný projekt Státního zdravotního ústavu, Ústavu hematologie a krevní transfuze a Institutu klinické a experimentální
medicíny na vývoj české vakcíny proti covid-19?

Velmi mě to překvapilo. Pokud chtějí tuto vakcínu vyvíjet sami, nemá to větší naději na úspěch. Smysluplnější by bylo připojit se k už rozjetému projektu a u nás provádět třeba jen klinické hodnocení. Tak to běžně funguje. Pokud bychom ale chtěli jít cestou vlastního vývoje příslušného antigenu pro vakcínu, je to velmi složité. Budu však kolegům držet palce, pokud se pro tuto cestu rozhodnou.

HN: Co mohou Češi nabídnout?

Ústav hematologie a krevní transfuze má velmi dobré a světové renomé. Dlouhé roky tam působil profesor Vladimír Vonka, přední evropský virolog. Zřejmě tam jsou lidé, kteří jsou na něčem takovém schopni pracovat. Chce to ale také zkušené lidi, kteří se už v klinickém hodnocení pohybovali, aby věděli, jak studie připravit a jak projít jednotlivými fázemi.

Jiří Beran (60)

◼ Posledních 25 let se podílí na vývoji nových očkovacích látek se všemi světovými výrobci. Spolupracoval na všech vakcínách pro dospělé, které se v Česku používají, i na některých vakcínách pro děti.

Zpracovával přibližně 50 klinických studií, do kterých bylo zapojeno 40 tisíc lidí. V roce 2002 byl jmenován profesorem v oboru epidemiologie.

◼ Vlastní privátní Centrum očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové a vede Výukové pracoviště tropické, cestovní medicíny a očkování Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze. Veřejnosti je znám jako autor řady publikací o chřipce.

◼ Studoval ve Vojenském lékařském a výzkumném doškolovacím ústavu J. E. Purkyně a na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové, kde promoval v roce 1985.

HN: Vývoj bude stát na zelené louce? Není na co navázat?

Přesně tak. Očkovací látky se u nás kdysi vyvíjely v Ústavu sér a očkovacích látek, ten ale začátkem 90. let skončil. Dnes jsou na světě jen velcí výrobci vakcín. Mezi největší patří Sanofi Pasteur, GlaxoSmithKline, Pfizer a Merck Sharp & Dohme. To jsou přední producenti, kteří se dělí o trh. I v našem očkovacím kalendáři máme vakcíny jen od nich. Jiné u nás v podstatě nejsou.

HN: Českou vakcínu nemáme?

Bohužel ne. U nás se vyrábí jen vakcína vyvinutá proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Vyváží se ale do zahraničí, v Česku nemá licenci.

Na tyto nemoci používáme látku od GlaxoSmithKline.

HN: V minulosti jste se podílel na 50 klinických studiích vakcín. Nabídl vám někdo spolupráci na látce proti covid-19?

Konkrétní nabídku zatím nemám.

Tři výrobci už mě ale předběžně oslovili s dotazem, zda bychom se zapojili do jejich klinické studie. Pochopitelně pokud se do této fáze vývoje dostanou.

HN: Kolik lidí se do testování v klinické fázi musí zapojit?

Záleží do jaké. V první fázi stačí 20 až 30 lidí. V této etapě potřebujete jen vyzkoušet, zda látka člověka nezabije, a to, jak člověk reaguje na výši dávky. Ve druhé fázi, v níž už jsou stovky lidí, hledáte konkrétní množství dávky a její přesnější schéma. Ve třetí fázi jsou pak často zapojeny tisíce lidí na různých kontinentech. Jsou k tomu potřeba lidé různých ras z odlišných států. Zhruba 30 procent z nich dostane placebo a zbytek vakcínu. Porovnáváním počtu případů nákazy v těchto skupinách se hodnotí účinnost vakcíny.

HN: Jak moc je vývoj obtížný?

Zatím jste si přečetli 50 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Sedmička HN

Život se vrací do normálu a my vám chceme pomoct, aby to byl návrat co nejpříjemnější. Proto tu je newsletter Sedmička HN. Sedm zajímavých tipů pro čtení a několik nápadů pro volný čas, každý pracovní den v sedm ráno přímo do vaší mailové schránky!

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru