Kdyby se ukázalo, že už se koronavirem nakazila velká část populace, byla by to skvělá zpráva, shodovali se ještě nedávno odborníci. Znamenalo by to, že takzvaná promořenost už je dostatečná a infekce není tak nebezpečná, jak se zdálo. Největší tuzemská studie k šíření nákazy takovou zprávu nepřinesla. Otestování vzorku více než 26 tisíc lidí odhalilo, že se s virem setkaly jen jednotky promile z nich. Česká populace tak zůstává zranitelná. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ale tvrdí, že to neznamená návrat k přísným a plošným zákazům.

Populační studie, kterou uspořádalo ministerstvo zdravotnictví, proběhla na konci dubna v pěti lokalitách v Čechách i na Moravě. Celkem ze 26 549 otestovaných se u pouhých 107 našly protilátky, které značí, že se organismus s virem setkal.

Větší koncentrace pozitivních výsledků byla v oblasti Litovle a Uničova, které hygienici v březnu kvůli rychlému šíření nákazy na dva týdny zcela uzavřeli, a pak také v nedaleké Olomouci. Ani v těchto lokalitách ale podíl pozitivně otestovaných nepřesáhl pět procent.

"Hlavní závěr studie je, že stupeň imunizace české společnosti je velmi nízký," uvedl ministr Vojtěch. U jakékoli infekce je obvyklé, že protilátky člověka po určitou dobu chrání před opětovnou nákazou. U nového typu koronaviru ale zatím vědci o délce ochrany nemají jasno.

Studie promořenosti virem provádějí i jiné státy. V sousedním devítimilionovém Rakousku vědci odhadují, že neodhalených nakažených je maximálně 11 tisíc. Dosud je tu přes 15 tisíc potvrzených případů. Česká studie ukázala, že na jednoho diagnostikovaného pacienta může v Česku připadat víc než dvakrát tolik neodhalených nakažených. Těch tedy může být přes 20 tisíc.

Studie kolektivní imunity v číslech

Nekontrolované šíření nehrozí

Vojtěch před zahájením studie uvedl, že pokud testování prokáže protilátky u minima lidí, bude vláda muset "velmi zvažovat plán rozvolňování a mnohem více se zaměřovat na dopady, které to bude mít". Nakonec ale koalice ANO a ČSSD rušení zákazů naplánovala v rychlejším sledu, než s jakým původně počítala, a to ještě před shromážděním dat z testování.

Ani nyní, kdy už má vláda výsledky studie v ruce, neplánuje rozvolňování koronavirových opatření zastavit. "Myslíme si, že epidemiologická situace se u nás stále vyvíjí velmi dobře," uvedl včera Vojtěch.

V posledních dvou týdnech zdravotníci potvrdili nákazu zhruba u čtyřiceti až sta lidí, o víkendu je to méně. Laboratoře ve všední dny otestují sedm až devět tisíc vzorků. Podíl pozitivních případů k počtu provedených testů se pohybuje pod třemi procenty. Rychle roste počet vyléčených. Celkem už testy odhalily nákazu u více jak osmi tisíc lidí, aktuálně má diagnózu covid-19 ani ne polovina. S koronavirem v těle dosud zemřelo na 273 nemocných obyvatel Česka.

Data podle Adama Vojtěcha nenasvědčují tomu, že by tu hrozilo rychlé a nekontrolovatelné šíření nákazy. Jeho tým proto změní strategii. "Už nemáme plošný problém, ale musíme řešit lokální ohniska," vysvětlil. Plánuje dál spoléhat na chytrou karanténu, která k vyhledání potenciálních nakažených využívá moderní technologie, a na spolupráci hygieniků s armádou.

Sázka na chytrou karanténu

Ministerský Ústav zdravotnických informací a statistiky také podle svého ředitele Ladislava Duška zdokonaluje informační systém, který kombinuje data o nakažených z laboratoří, nemocnic a hygienických stanic. "Jsme tak schopni v reálném čase vidět, kde narůstá počet nově diagnostikovaných," uvedl Dušek.

Lze tak podle něj včas odhalit případnou lokální epidemii a dostat ji pod kontrolu. Počty nakažených momentálně rostou na Chebsku. Ohniskem je místní nemocnice. "Změna z úterní půlnoci jednoznačně ukazuje nádech k prudkému růstu," popsal ve středu Dušek. Včera v chebské nemocnici začalo plošné testování všech zaměstnanců a jejich rodin. Dušek přiznává, že zhoršení místní situace bylo možné z dat vyčíst i dříve. "Tohle my teď systém učíme," dodal.

Nízký podíl lidí s protilátkami podle vědce Jana Pačesa z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd znamená, že česká společnost umí míru promoření virem dobře regulovat. Protože však většina společnosti zůstává náchylná k nákaze, je potřeba se připravit na druhou vlnu. "Na podzim to bude vypadat stejně jako na začátku, protože promile lidí, kteří už virus měli, nehrají z epidemiologického hlediska žádnou roli," řekl HN Pačes.

Vláda se podle něj měla držet původního plánu rozvolňovat zákazy postupně a každý krok důkladně vyhodnotit. Urychlení procesu byla chyba, myslí si vědec. "Bohužel nepůjde tak lehce poznat, které z nařízení mělo největší efekt," obává se Pačes. Věří ale, že do podzimu bude plně fungovat chytrá karanténa. "Když se to nikde nerozjede ve velkém, nebude potřeba zavádět plošná opatření, protože budeme schopni nákazu vysledovat lokálně," říká.

Vzorky se budou zkoumat dál

Pro testování vzorku populace výzkumníci využili rychlotesty, které detekují dva typy protilátek − IgG a IgM. Podle vakcinologa a epidemiologa Jiřího Berana to ale nestačí. Vhodnější by bylo hledat protilátky IgA. "V malé studii, kterou jsem dělal pro stomatology asi před měsícem a zapojilo se do ní 400 lidí, se ukázalo, že pozitivitu IgA protilátek mělo přibližně 14 procent vzorků," tvrdí Beran.

Protilátky IgA plánuje zkoumat tým ředitele Ústavu molekulární a translační medicíny Mariána Hajdúcha, který si na to během populační studie na Olomoucku nasbíral dostatek krve od testovaných. Vzorků je skoro 10 tisíc. Hajdúch očekává, že jejich analýzy výsledky studie zpřesní, ale výrazně se lišit nebudou.

Další zkoumání vzorků je podle něj důležité k lepšímu popisu imunitní odpovědi u lidí, kteří infekci prodělají bez příznaků. "Je potřeba vědět, jak imunitní odpověď probíhá tam, kde to imunitní systém velmi dobře zvládá," vysvětlil Hajdúch. Podle včera zveřejněné studie je takových jedinců 27 až 38 procent.

S přispěním Viktora Votruby

Studie kolektivní imunity v číslech