Hypotéza: jste vysoký státní úředník na recepci pořádané ruským velvyslanectvím. S kým se dáte spíše do řeči a budete méně opatrní? S dvoumetrovým ruským důstojníkem v uniformě se srostlým obočím, nebo milým pánem "přes kulturu"? Samozřejmě s tím druhým a to je právě důvod, proč je ředitel Ruského střediska vědy a kultury v Praze Andrej Končakov vlastně ideální prototyp rozvědčíka a právě na něj padlo podezření, že mohl být zapojen do akce, na jejímž konci je podezření z údajné přípravy likvidace některých českých politiků.

České tajné služby odhadují, že až dvě třetiny ruských diplomatů v Praze jsou špioni a nedílnou součástí jejich práce je například dohled nad ruskou komunitou u nás (Končakov je šéfem agentury, pod kterou spadá Koordinační rada ruských krajanů) nebo získávání vhodných kontaktů (Končakov koordinuje výběr cizinců, kteří chtějí bezplatně studovat v Rusku). Špion ideál. Už sama jeho pozice totiž předpokládá účast na společenských akcích, nezávazné povídání u dvojky vína a hojné styky s velice zajímavými lidmi.

A teď druhá hypotéza: představte si, že jako pracovník BIS zjistíte, že právě tento "vlk v rouše beránčím" se zřejmě podílí na delikátním úkolu zlikvidovat vybrané české politiky. Na vyhoštění máte informací přece jen málo, protože takový krok zahýbe nejen českou diplomacií, ale celkovými vztahy k naší nejbližší velmoci, a to už v tak napjaté situaci na ose Praha−Moskva. Navíc na politické scéně, kde se právě na poměru k Rusku láme chleba. Odváží se ministr zahraničí Petříček z oslabené ČSSD takového člověka vyhostit? Co na to premiér? Co prezident? Tajná služba by navíc musela při této oficiální cestě podrobně vysvětlovat, jak na to přišla, tedy ve výsledku vyzradit svůj zdroj, a jak víme, "tady se všechno rozkecá". Co takhle informaci "nechat uniknout"? Rusko už se ničeho neodváží a diplomat je jako agent nadosmrti znemožněn. Ale ještě nesmíte zapomenout podat rozhořčeně trestní oznámení na únik informací.