Spolumajitel a ředitel sítě knihkupectví Kanzelsberger Jan Kanzelsberger mladší žádal o první bezúročnou půjčku již v polovině března. Po měsíci mu od státní Českomoravské záruční a rozvojové banky přišla odpověď, že neuspěl. Stejně dopadly i další dvě jeho žádosti o státní záruku za úvěr. Nyní má další šanci, že státem garantovanou půjčku nakonec získá.

Vláda v pondělí schválila dosud největší objem státem garantovaných úvěrů pro podnikatele, jejichž byznys zasáhla pandemie koronaviru. Na záruky v programu Covid III vláda připravila celkem 150 miliard korun. Firmám by to mělo zajistit půjčky až za 495 miliard. Záruční a rozvojová banka program vyhlašuje v úterý ráno. Od té doby s ní jednotlivé banky mohou uzavírat záruční smlouvy. Záruka už se může týkat i půjček, které banky s podnikateli podepsali během pondělí. "Která banka bude rychlejší a pružnější, tak úvěr nabídne dříve," uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Knihkupec Kanzelsberger by si rád půjčil 17 milionů korun. "S bankou už máme podmínky půjčky předjednány, takže vyřízení už by mělo být rychlé," říká podnikatel.

495 miliard

korun má zajistit na úvěrech státní záruka ve výši 150 miliard korun.

Na záruku budou mít nárok podniky maximálně s 500 pracovníky. V případě živnostníků a firem nejvýše s 250 zaměstnanci se stát za půjčku zaručí 90 procenty, u větších firem pak bude záruka 80 procent. Požádat si mohou nejvýše o 50 milionů korun.

Vyřizování žádostí by na rozdíl od předchozích programů mělo být rychlejší v tom, že žádosti již nebude posuzovat záruční a rozvojová banka, ale pouze ta, u které si podnikatel o úvěr požádá. V porovnání s předchozími programy Covid už ovšem nepůjde ani o bezúročnou půjčku, firmy ani nedostanou část úroků zpět. Bance budou muset podnikatelé zaplatit takový úrok, který si s ní domluví. Státní záruky tak mají podnikatelům pomoci především tím, že na půjčky díky nim dosáhnou i rizikovější dlužníci, kterým by jinak banky peníze nepůjčily.

Původně chtěl ministr Havlíček program Covid III spustit již v dubnu. Start se však posunul především kvůli nejasnostem, jak zveřejňovat jména úspěšných žadatelů a jejich skutečných majitelů. Povinné uvádění informací, které jsou dnes neveřejné, prosadili do zákona o státní záruce Piráti. Podle zástupců bank by však mohlo jít o prolomení bankovního tajemství. Obávali se, že kromě pokuty od České národní banky by jim mohlo hrozit, že v případě chyby o státní záruku zpětně přijdou.

Podle Havlíčka i ředitele záruční a rozvojové banky Jiřího Jiráska se problém podařilo vyřešit. "Ze strany státu bude zveřejněna metodika, která bankám pomůže, aby věděly, jak to mají dělat," říká Jirásek. "Ten zákon není problematický, povinnosti jsou jasné a myslím si, že banky s tím nebudou mít absolutně problém," dodává. Podle Jiráska situaci vyřeší třeba to, že podnikatelé budou muset v žádosti o úvěr se zveřejněním souhlasit.

Hlavní analytičce Hospodářské komory Karině Kubelkové vadí, že firmy pravidla programu opět zjistí na poslední chvíli. "Podnikatelé zase dlouho nic nevědí a pak budou mít jen chvíli na to vše nastudovat a o podporu zažádat," tvrdí Kubelková. V předchozích dvou programech vláda firmám slíbila přímé půjčky a záruky za 15 miliard korun. Z této částky jim zatím schválila půjčky za 10 miliard.