Mezi hlavní priority adopce cloud computingu v současnosti patří ochrana dat, modernizace datových platforem nebo nákladová optimalizace. Na scéně se také objevují nové trendy, které významně transformují dosavadní modely nasazení.

Technologie cloud computingu se postupně mění v nový standard podnikové informatiky. Podle analytiků společnosti Gartner představují rovněž tržní segment, v němž dlouhodobě a poměrně rychle roste obrat dodavatelů. Zvyšující se závislost podniků na cloud computingu s sebou nese i jistá rizika. Informatici by pro jeho implementaci měli nasadit jednu formální strategii, v níž zohlední poměrně širokou paletu přístupů. Jednotlivá rozhodnutí o využití cloudových služeb musí vždy sledovat a splňovat strategické cíle dané organizace. Současně by nemělo docházet k omezování výhod, jež tento provozní model nabízí.

Cloudové technologie se samozřejmě vyvíjejí, stejně jako zkušenosti a přístupy jejich uživatelů. Novým trendům, jež se objevují a rozvíjejí, by podnikoví informatici měli věnovat značnou pozornost. Mohou totiž významně ovlivnit způsob, jímž technologie podporují nebo přímo utvářejí byznys organizace. Cloud computing dnes oboroví analytici označují za technologii, která otevírá prostor pro inovace, pro nasazení navazujících řešení.

Přístup tuzemských podniků ke cloudu přibližuje Eduard Bartko, manažer divize Cloud Marketing společnosti Microsoft: "Cloudové služby jsou na jedné straně volbou menších organizací, které tak získávají přístup ke špičkovým technologiím, jež v minulosti byly výsadou pouze velkých organizací s významným IT zázemím. Na druhé straně větší organizace zvažují cloudové technologie při migraci existujících systémů do cloudu, případně při zavádění inovací. Z pohledu odvětví se cloudové služby uplatňují ve všech sektorech, zvláště pak v odvětvích procházejících významnými inovacemi a digitální transformací." Na jistá úskalí upozorňuje Viktor Němec, senior presales manager společnosti Oracle Czech: "Zatímco menší podniky často nemají s cloudem žádný problém, u větších podniků, kde je také o hodně složitější IT prostředí, je strategie v oblasti cloudu opatrnější. A platí, že cloud je prioritní volba u určitých typů úloh."

Cesta optimalizace

V nastupující nebo spíše probíhající éře zcela samozřejmého využívání cloudových služeb sehrají velkou roli náklady. Analytici společnosti Gartner v této souvislosti upozorňují především na problematiku starších aplikací, které jejich provozovatelé přesunuli do cloudových infrastruktur. V podstatě všechny budou v horizontu příštích čtyř let vyžadovat optimalizaci. Oproti aplikacím, jež pro cloudová prostředí přímo vznikly, se totiž potýkají s nižší efektivitou.

O problému vědí také poskytovatelé. Průběžně posilují optimalizační schopnosti svých řešení a snaží se klientům nabízet nákladově efektivní architektury, jež zajistí požadovaný výkon. Rozvíjí se ovšem i trh s optimalizačními nástroji třetích stran. Ty nacházejí uplatnění především v multicloudových prostředích. Nedílnou a hlavní funkcionalitu podobných řešení tvoří pokročilé analytické nástroje. Na základě jejich výstupů probíhá hledání maximálních úspor bez dopadu na požadovaný výkon. Jde o řešení, která jsou nezávislá na poskytovatelích jednotlivých služeb, nad nimiž vytvářejí konzistentní vrstvu pro správu instalací a úloh.

Analytici podnikovým informatikům doporučují, aby se optimalizace stala nedílnou součástí všech cloudových migračních projektů. Příslušné procesy a schopnosti musí vzniknout v předstihu. Mimo jiné by měly zahrnovat analytickou znalost provozních dat dané aplikace. Nativní optimalizační nástroje vybraných poskytovatelů cloudových služeb lze rozšířit o řešení třetích stran.

Tuzemská specifika cloudové cesty přibližuje David Petrov, obchodní ředitel pro korporátní zákazníky společnosti O2: "U většiny středních a velkých firem jsou veřejná cloudová řešení jasnou prioritou. Nicméně u podstatného množství z nich cloud ještě nemá majoritu nebo jsou teprve na začátku. Je to však jen otázka času. Oddělení zajišťující IT provoz firem mají do určitých etap připraveny transformační plány."

Multicloudové strategie

Podle předpovědi analytiků Gartneru sníží multicloudové strategie do roku 2024 závislost dvou třetin organizací na jednom dodavateli cloudových služeb. Volba různých prostředí a poskytovatelů, v ideálním případě dynamická, se projevuje zejména v oblastech procurementu, funkcionalit a snižování rizik. "Zákazníci si chtějí zachovat možnost volby. Nechtějí se uvázat jen jednomu poskytovateli. Chtějí také mít možnost vyvinout aplikaci a pak ji spouštět na různých platformách podle toho, jak to zrovna transformační stadium firmy vyžaduje," dodává Vladimír Kyša, šéf týmu pro cloud společnosti Google v Česku, Maďarsku a na Slovensku.

Oproti očekáváním se multicloudové strategie v nižší míře zaměřují na přenositelnost aplikací. Ta umožňuje migrovat programy napříč platformami bez potřeby dalších zásahů nebo úprav. Původně se zdálo, že půjde o hlavní benefit multicloudového přístupu. Praxe ovšem ukázala, jak upozorňují analytici Gartneru, že jen málo aplikací ve fázi produkčního nasazení podstoupí změnu infrastruktury nebo poskytovatele.

"Kvůli pomalejšímu nástupu cloudu v Česku není trend multicloudu tak zřetelný jako v zahraničí. Vzhledem ke komplexnosti tohoto přístupu, potřebě jednotného monitoringu či řízení výkonu zde vidím prostor spíše pro expertní služby specializovaných společností než samostatné řešení koncovými zákazníky," komentuje tuzemskou situaci Miloš Mastník, obchodní ředitel ve společnosti České Radiokomunikace.

Podnikoví informatici by se v rámci multicloudových strategií měli zaměřit především na funkční požadavky a na komplexní téma snižování rizik. Do něj patří také úskalí spojená se závislostí na jednom dodavateli. Přenositelnost aplikací zjevně spadá mezi rozvíjející se přístupy, které na masové nasazení v praxi ještě čekají.

"Ukazuje se, že každý z 'velkých' cloudů má svoje silná a slabá místa. Zákazníci samozřejmě chtějí to nejlepší, a tak je toto téma zajímá. U zákazníků, ke kterým mám přístup já, je zatím multicloud ve fázi intenzivního výzkumu," doplňuje Viktor Němec ze společnosti Oracle Czech. Jeho slova potvrzuje také Vladimír Kyša z Googlu: "Adopce cloudu je v našem regionu zatím poměrně nízká, stejně tak i adopce multicloud řešení. Avšak určité zákazníky, kteří zvolili toto řešení, vidíme již dnes. Vybírají si od jednotlivých poskytovatelů vždy jen ty funkcionality, které jim nejvíce vyhovují. Například infrastrukturní část, která má komoditnější charakter, si rádi vybírají a tendrují podle ceny. Google pak bývá častým favoritem, co se týká datové analytiky, strojového učení nebo řešení s umělou inteligencí."

Chybějící znalosti a dovednosti

Ke slovu se mezi aktuálními trendy cloud computingu dostává i v mnoha oborech stále přetrvávající téma nedostatku kvalifikovaného personálu. Týká se to také odborníků se znalostmi a zkušenostmi řešení kategorie IaaS (Infrastructure as a Service neboli infrastruktura jako služba). Podle analytiků Gartneru zpozdí jejich nedostupnost až polovinu migračních projektů o dva roky nebo více.

Mezi důvody tohoto stavu patří i většinová podoba přesunů. Ty se obvykle nezabývají modernizací aplikací ani refaktorováním kódu, tedy vylepšováním jeho vnitřní struktury. Participující informatici tudíž nezískávají potřebné zkušenosti a nebudují si v tomto ohledu know-how pro další použití. Možné řešení představuje spolupráce s poskytovateli řízených služeb a systémovými integrátory, kteří disponují prokazatelnými zkušenostmi. Obvykle je dokážou přetavit v poměrně přesnou kvantifikaci nákladů migrace i jejích úspor, přičemž tyto parametry budou pokládat za závazné. "Ačkoliv je na trhu řada dodavatelů cloud computingu, s poskytováním trvale dostupných odborných konzultací je to přesně obráceně. Tento faktor by měl při výběru dodavatele hrát důležitou roli. Je nutné chtít reference a ověřovat si je," dodává David Petrov, obchodní ředitel pro korporátní zákazníky společnosti O2.

Distribuovaný cloud

Za významný evoluční krok cloud computingu pokládají analytici společnosti Gartner model, jenž jde myšlenkově zdánlivě proti dosavadní koncepci centralizace. Označují jej termínem distribuovaný cloud computing. Jak jeho název napovídá, platformy, aplikace, nástroje pro správu, bezpečnostní prvky a další služby jsou fyzicky přemístěny mimo hlavní datová centra. Decentralizovaná kapacita míří do míst s vysokou poptávkou, odběrem nebo požadavkem na nízkou latenci.

Cílové destinace distribuovaných služeb mohou představovat datová centra zákazníka, mobilní a mikrodatová centra třetích stran nebo koncová zařízení takzvaného edge computingu, jehož specifickou implementaci distribuovaný cloud reprezentuje. Odpovědnost za provoz, dohled, údržbu a aktualizace má přitom stále původní poskytovatel služeb veřejného cloudu. Lze samozřejmě předpokládat jistá omezení vztažená k vlastnictví hardwaru nebo jeho umístění.

Analytici předpokládají, že do roku 2023 nabídnou distribuovaný model všichni velcí poskytovatelé veřejných cloudových služeb. Chtějí se přiblížit svým zákazníkům a jistě také podpořit svůj i jejich byznys v situacích, jež vyžadují posílení kapacit. Může jít například o sportovní události nebo koncerty.

Symbióza modernizace a bezpečnosti

Podniky napříč všemi odvětvími modernizují své datové platformy, aby mohly nasadit a plně využít nové generace aplikací a pokročilé analytické nástroje. Souběžně přenášejí data do cloudových prostředí. Konzultanti společnosti Deloitte došli k závěru, že obě aktivity se vzájemně propojují a posilují. Když se ovšem dotazovali manažerů podnikových IT útvarů na hlavní důvody migrace dat do cloudu, mezi odpověďmi převažoval zdánlivě nesouvisející motiv.

Téměř tři pětiny respondentů na prvních dvou místech uvedly bezpečnost a ochranu dat. V nedávné minulosti šlo o téma, jež představovalo hlavní bariéru adopce cloud computingu. Mnoho organizací se ovšem v současnosti potýká s nedostatkem zdrojů pro zajištění kybernetické bezpečnosti. Pro poskytovatele cloudových služeb jde o klíčové téma, jehož podcenění přímo ohrožuje jejich byznys. "Bezpečnost je správně čím dál více vnímána jako výhoda veřejných cloudových řešení. V praxi vidíme, že stále více uživatelů si již uvědomuje výhody a možnosti cloudových služeb a díky tomu se také zvyšuje míra jejich adopce," doplňuje Eduard Bartko z Microsoftu.

Poskytovatelé cloudových služeb průběžně posilují své kompetence v kybernetické bezpečnosti a asistují svým klientům při snižování rizik. "Nejvyšší úroveň kontroly nad uloženými daty má mít zákazník a my mu k tomu máme poskytovat nejvyšší možnou úroveň zabezpečení," dodává Vladimír Kyša z Googlu. Nemalý prostor pro realizaci dostávají také poskytovatelé cloudových nebo řízených bezpečnostních služeb, kteří se na problematiku cloudové bezpečnosti specializují.

Tuzemský přístup ke spojení cloudu a bezpečnosti se ovšem poněkud liší, jak dokládají slova Miloše Mastníka z Českých Radiokomunikací: "Otázka bezpečnosti cloud computingu patří u řady společností nadále mezi zásadní omezení. Pojí se s tím také legislativní požadavky, například GDPR nebo zákon o kybernetické bezpečnosti, které v případě cloudových služeb mohou představovat bariéru pro využívání cloud computingu."

Podobnou zkušenost přidává také Petr Leština, obchodní manažer IBM pro cloud a platformu IBM Watson: "Bezpečnostní a regulatorní opatření jsou stále hlavními omezujícími faktory. Stále se setkáváme s psychologickými bariérami, především u zákazníků v segmentu středních a malých firem." Poznamenává ovšem, že obavy nejsou namístě ani z pohledu platné legislativy. "Požadavky regulatorních orgánů jsou při realizaci projektů spojených s cloud computingem respektovány a implementovány. Mezi nejčastější patří požadavek na umístění a provoz systémů a dat v rámci Evropské unie, plná kontrola nad ukládanými a spravovanými daty a v neposlední řadě exit strategie," doplňuje Petr Leština.

Na druhém místě loňské studie společnosti Deloitte figuruje mezi hlavními důvody migrace do cloudových prostředí modernizace datové platformy. Mezi nejvyšší dvě priority ji zařadilo 44 procent respondentů. V modernizačním úsilí hraje bez překvapení hlavní roli cloud. Většina firem v něm již dnes ukládá alespoň část dat a samozřejmě využívá i relevantní analytické nástroje, jež cloudové služby nativně nabízejí. Modernizace datové platformy a plnění požadavků na kybernetickou bezpečnost představují všestranně spojité nádoby. Bez jedné lze jen obtížně realizovat druhou, a právě cloud computing tuto překážku do značné míry odstraňuje.

Stranou praktického cloudového snažení samozřejmě nestojí ani otázka nákladů a výkonnosti provozu informačních technologií. Původně šlo o stěžejní téma rozvoje cloud computingu. Postupně však ustoupilo do pozadí, neboť uživatelé začali oceňovat jiné vlastnosti cloudových řešení. Prim z hlediska provozu hrají termíny agilita, škálovatelnost a efektivita. Mnoho dříve nedostupných řešení a funkcionalit cloud přiblížil i menším firmám. Navíc je do jisté míry zbavil potřeby disponovat vlastními informatiky. Mezi hlavními motivy pro přechod do cloudu uvedla náklady a výkonnost provozu IT necelá třetina respondentů výzkumu společnosti Deloitte.

Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin ICT revue.