Na černé listině baskických separatistů figuruje také španělský král Juan Carlos a proslulý madridský soudce Baltasar Garzón

Teror E TA si vyžádal již šestnáctou oběť

Madrid/Bilbao, 23. 10. 2000
Na sobotní statisícovou demonstraci, kterou do přístavního města Bilbaa na protest proti neustávající vlně násilí ze strany baskických separatistů společně svolaly Španělská dělnická socialistická strana (PSOE) a Baskická nacionalistická strana (PNV), odpověděla včera teroristická organizace Baskicko a svoboda (ETA) dalším atentátem. Jeho obětí se stal čtyřiačtyřicetiletý policejní důstojník Máximo Casado Carrera, jenž zahynul ve městě Vitoria při výbuchu bomby nastražené v garáži jeho domu.
Exploze byla tak mohutná, že rozmetala Casadův citroen, kterým se důstojník vězeňské správy káznice v městečku Nanclares de la Oca chystal odjet do práce, a zničila další tři vozy zaparkované v garáži. V Nanclares de la Oca v baskické provincii Álava si v současnosti odpykává tresty odnětí svobody přibližně čtyřicet příslušníků separatistické organizace, které padlo jen letos za oběť šestnáct osob. Svou kampaň ETA zintenzívnila v létě a jen od půlky července zavraždila ve Španělsku jedenáct lidí.
Baskičtí nacionalisté se zjevně snaží přinutit ústřední vládu v Madridu, aby obnovila vyjednávání s politickým křídlem ETA, stranou Euskal Herriatarrok (EH). Ještě na konci roku byl lidovecký premiér José María Aznar vyjednávání s EH nakloněn, po sérii letošních krvavých atentátů však odmítá hovořit dokonce i s relativně umírněnými politiky s PNV a snaží se v Baskicku vyvolat předčasné volby. Zdejšího lehendakariho, předsedu autonomní vlády, Juana Josého Ibarretxeho chce ve funkci po volbách pravděpodobně vystřídat nynější ministr vnitra ústředního kabinetu v Madridu Jayme Major Oreja. PNV přitom klesají preference a samotné baskické radikály podporuje již jen kolem 15 procent místního obyvatelstva.
ETA odvolala v listopadu minulého roku předchozí čtrnáctiměsíční příměří a je nejaktivnější teroristickou skupinou v Evropě poté, co k jednacímu stolu zasedlo s britskou vládou politické křídlo severoirské IRA. Nejčastějšími cíli útoků baskických separatistů jsou vedle příslušníků místní policie a členů městských rad právě zaměstnanci vězeňské správy. ETA mimo jiné požaduje, aby její členové, odsouzení často k dlouholetým vězeňským trestům, byli soustředěni v jediném nápravném zařízení. Za dvaatřicet let ozbrojené kampaně, kterou tato ultralevicová organizace zahájila ještě za života někdejšího španělského diktátora generalissima Franciska Franka, zahynulo při teroristických útocích na osm set osob.
V srpnu zavraždila ETA ranou do týla podnikatele Josého Maríu Kortu, předsedu Svazu baskických zaměstnavatelů, jenž krátce předtím vyzval vedení firem tří severošpanělských provincií, aby odmítly platit "revoluční daň", kterou letos ETA začala opětovně vybírat. Ta údajně činí až šedesát miliónů peset ročně (1,3 miliardy korun).
Teror baskických separatistů poškozuje zejména místní drobné a střední podnikatele. Nestabilita odrazuje i zahraniční investory, z nichž někteří se dokonce měli stát cílem vydírání. Mezi nimi se ocitla pobočka koncernu Daimler-Chrysler, kterou svého času přilákal fakt, že je zde soustředěno několik významných podniků kovozpracujícího průmyslu.
Na černé listině baskických teroristů stojí již delší dobu soudce Baltasar Garzón, který vyšetřuje případy tajného financování ETA. Soudce se v létě nabídl policii jako "volavka" s cílem nalákat na sebe komando ETA operující v Madridu. Garzón loni proslul tím, že se pokoušel přimět britskou vládu, aby vydala do Madridu někdejšího chilského diktátora Augusta Pinocheta, obviněného v souvislosti se smrtí několika španělských občanů, kteří přišli o život po puči, jenž generál v roce 1973 vedl proti prezidentu Allendemu.
V září ETA připravovala v severošpanělském městě Hernani také atentát na krále Juana Carlose. Krátce předtím zatkla baskická policie téměř kompletní vedení organizace na čele s Ignaciem Graciou Arreguim, který organizoval neúspěšný atentát na krále již v roce 1995.
(rkl, Reuters)