Vzpomenete si, kterou knihu jste přečetl jako první?Nejspíš Medvídka Pú. Měl jsem rád postavu neposedného a skákajícího Tygra a Púa, který zorganizoval "expudici". Ale taky bych mohl uvést Čuka a Geka nebo Timura a jeho partu... V raném dětství jsem býval gajdarovec. Pak se to smísilo s Vinnetouem...
Co jste četl naposledy?
Neznámou Prahu od Havránka. A znovu některé kapitoly G. B. Shawa od Chestertona...
Jak často si kupujete knížky - a kolik jich přibližně koupíte za rok?
Asi tak stovku za rok? Nevím. Navštěvuji hodně antikvariáty a propadávám lovecké vášni - v poslední době mě zajímají hlavně knížky o Praze. Kupuji všechno možné a pak to zase čas od času prodávám do antikvariátu...
Jakou knihu jste si koupil naposledy?
Novou knížku od Antonia Tabucchiho Pohled z druhé strany. Tabucchi je Ital, který občas píše portugalsky, a mě okouzlil už jeho snový příběh Rekviem a Ztracená hlava Damascena Monteira.
Jakému typu četby dáváte přednost?
Vlastně žádnému, jen bych asi kladl důraz na to, že život sám mi připadá většinou zajímavější a napínavější než vymyšlené příběhy. To ale vůbec neznamená, že bych nepropadl třeba románu jako je Süskindův Parfém nebo science-fiction jako Solaris od Stanislava Lema...
Četl jste nějakou knihu víc než jednou? Proč?
Ano. Většinou ze studijních důvodů, protože jsem si chtěl lépe pamatovat obsah a nebo znovu zažít atmosféru. A co se týče poezie, k té se můžete vracet kdykoli, když máte náladu. Třeba k Wernischovi, k Halasovi... Úplně nejčastěji jsem ovšem četl dánského básníka Bennyho Andersena, protože jeho verše jsem zhudebňoval a vydal na dvou albech...
Můžete uvést aspoň jeden důvod, proč by se měly číst knihy?
Snad ten, že čtení tak neruší, jako když si někdo pouští nahlas televizi... Ale nemyslím si, že by měl knihy číst každý člověk a nebo, že by se měly dokonce číst všechny knihy. Číst některé knihy by byla pro čtenáře ztráta času a některým lidem ani sebečastější čtení k ničemu nepomůže.
A vaše tři nejoblíbenější knihy?
Jen tak namátkou: Benny Andersen: Má velká doba byla malá; G. K. Chesterton: Sv. František z Assisi; Karen Blixenová: Babetina hostina.
Jan Burian (*1952)
Vystudoval žurnalistiku na Karlově univerzitě. Autor řady písní (vydal na desítku alb na LP i CD) a také knih textů, básní i cestopisů. Deset let (1974-1985) vystupoval ve dvojici s Jiřím Dědečkem, později sám s vlastními autorskými pořady. Pro televizi připravoval mj. seriál rozhovorů se zajímavými lidmi, nazvaný Posezení s Janem Burianem.
