Americké plány umístit radar do Česka a protiraketové silo do Polska přivádějí svět do situace, v jaké byl v 60. letech během karibské raketové krize. Tehdy se lidstvo ocitlo zřejmě nejblíže jaderné válce. Tvrdí to alespoň ruský prezident Vladimir Putin, který opět vystupňoval rétoriku proti americkému protiraketovému deštníku.

"Připomněl bych vám, jak se vyvíjely vztahy v analogické situaci v polovině 60. let. Obdobný postup Sovětského svazu, který rozmístil rakety na Kubě, vedl ke karibské krizi," řekl Putin po summitu EU-Rusko v portugalské Mafře. "Pro nás je ta situace technologicky velice podobná. Vytváří hrozby vůči naší zemi přímo na našich hranicích," dodal prezident.

Karibská neboli kubánská krize propukla v roce 1962 poté, co sovětský vůdce Nikita Chruščov rozmístil jaderné zbraně na Kubě, jen desítky kilometrů od území USA. Stáhl je až po několika dnech dramatických jednání výměnou za slib, že Američané nezaútočí na komunistický ostrov a že odstraní své rakety z Turecka.

Spojené státy ovšem přirovnání ostře odmítly. "Mezi našimi plány rozmístit obranný systém, který má chránit před raketami z nevypočitatelných států, jako je Írán, a útočnými jadernými raketami poslanými na Kubu v 60. letech, je velice jasný historický rozdíl," řekl mluvčí ministerstva zahraničí Sean McCormack.

Putinovo prohlášení přišlo na okraj summitu EU a Ruska, který se jinak americké základny vůbec netýkal. Slova ruského prezidenta, pro něhož šlo o poslední vrcholnou schůzku s EU ve funkci, ale jen podtrhla obrovské spory, které mezi Evropou a Ruskem vládnou. Ty se Bruselu a Moskvě stále nedaří vyřešit. A příliš v tom nepomohl ani páteční jednodenní summit.

Na čelném místě v seznamu sporů je energetika. Unie je závislá na dodávkách ruského plynu a ropy. Zároveň se snaží liberalizovat svůj vnitřní energetický trh. Přitom chce zabránit tomu, aby v evropské energetice získal kdokoli monopol, včetně ruského Gazpromu.

Ruský prezident se tomu na summitu vysmál. "Když z některých evropských metropolí slyším, že Rusové svými odpornými penězi všechno skoupí, musím se smát," řekl Putin. "Celkové evropské investice v Rusku činí 30 miliard eur. Nevím, jestli je to hodně nebo málo, ale ruské investice v EU jsou desetkrát menší, jen tři miliardy eur."

Jediným výsledkem jednání o energetice tak byla dohoda o mechanismu včasného varování před přerušením dodávek energetických surovin z Ruska. Ta je však právně nezávazná, a existují tedy velké pochyby o jejím fungování.

Na summitu se nevyřešily ani spory o obchod. Rusko se snaží vstoupit do Světové obchodní organizace, ale Evropa protestuje proti jeho velkým vývozním tarifům na některé suroviny. A Rusové nepodepsali ani dohodu o přeletech evropských dopravců nad Sibiří, přestože ji s EU sjednali už před rokem. Putin prý aspoň přislíbil, že ji podepíše v brzké době.

A k posunu nedošlo ani v zahraniční politice. Moskva je dál proti samostatnosti Kosova na Srbsku a nesouhlasí ani s tvrdšími sankcemi vůči Íránu, který údajně vyvíjí jaderné zbraně.

Summit tak neposunul Brusel a Moskvu blíž podpisu zcela nové strategické dohody, která se týká zejména energetiky a obchodu. Stávající smlouva přitom vyprší na konci roku a bude se muset každý rok prodlužovat. Jednání vetuje Polsko, které žádá zrušení ruského embarga na dovoz polského masa.

Podle analytiků lze čekat posun až poté, co k moci nastoupí nová polská vláda Donalda Tuska, který minulý víkend vyhrál volby. A nejspíš se také bude muset počkat až na březnové prezidentské volby v Rusku, po nichž se Putin nejspíš stane premiérem a přenechá křeslo prezidenta pečlivě vybranému nástupci.

Související