Slepičí horyNejvyšší vrchol Slepičích hor, jak se lidově říká Soběnovské vrchovině, se jmenuje Kohout a dosahuje 870 nadmořských metrů. Protější Vysoký kopec, zvaný také Slepice, má o pět metrů méně. Nebetyčné Alpy to nejsou, přesto není těžké si povlovné lesnaté vrchy zamilovat.

Původní obyvatelé, Doudlebové, sem přišli před půldruhým tisíciletím až z ukrajinských stepí, ale dávno se zdejším prostředím splynuli. Zůstal jen název krajiny - Doudlebsko, a jak tvrdí někteří zasvěcenci i místa, kam se dávní předkové chodili klanět svým božstvům. Za tajemnými žulovými kameny prapodivných tvarů i pověstí se nabloudíme lesem ažaž, nezřídka i mlázím.


Beseda pod Kohoutem
Slepičí "minipohoří" kolem dokola obepíná řetězec obcí. Zastavíme se v Besednici. Zda ji založil náčelník rodu, "praotec" Beseda, anebo zdejší osadníci rádi klábosili, dnes už zjistíme těžko. Přestože je z písemných dokumentů známa až koncem 14. století, jde o jednu z nejstarších osad na Doudlebsku. Kostel sv. Prokopa na kopci je vidět zdaleka. Jakmile z okolních kopců spatříte v dálce obec a nad ní kostel, je to Besednice. Kaplička sv. Jana Nepomuckého stojí na návsi nezvykle na skalce, vysokém podstavci, s datem 1815 na kamenném sloupku. Další pomník připomíná padlé ve válkách. Za posledním mementem musíme ke kostelu.
Pod lešením rozestavěného obchodního domu, který se 9. října 1928 zřítil v Praze na Poříčí, zůstalo i jedenáct zedníků, kteří přišli za prací právě z Besednice - i s kamarády ze Soběnova či z Bídy. Dodnes se zde každoročně pořádá vzpomínková akce. V roce 1910 byla Besednice povýšena na městys. Statky na náměstíčku připomínají její dávnou slávu. Jsou opravené a z nik pod střechou shlížejí Panny Marie. Za městečkem se těží průmyslově vltavíny. Vzácné kameny bývaly považovány za mimozemské, podle novější teorie prý vznikají při dopadu meteoritu. V okolí Slepičích hor je lze občas najít.


Sviny postavené z viny?
Neméně zajímavé jsou Trhové Sviny. Jejich vznik vysvětluje několik pověstí, žel všechny stejně nejasně. V místech dnešní fary svině vyryla zvon. Dán na kostel, měl hlas zvučný; i Budějovičtí záviděli, ale hrdí Svinenští neprodali. Nebo: Honec šípem nechtěně zabil člověka. Jako pokání z této viny vystavěl ves zvanou Zviny.
Hrad Sviny stával v místech dnešního Kozinova náměstí, ale nenajdeme pranic. Však už v roce 1480 byl téměř zbořen. Snad jen zdivo některého ze sklepů okolních domů, kdyby umělo mluvit, by si vzpomnělo na dávnou minulost. A když městečku kolem hradu 20. března 1481 povolil král Vladislav Jagellonský dva trhy v roce a o rok později, 26. září 1482, udělil mílové právo a právo vařit pivo, bylo o názvu rozhodnuto.
Povšimněte si opevněného gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie. Zvláště z návrší nad parkem vypadá impozantně! Stavitelé ho budovali s obranným aspektem, tak jako třeba kostel v Sedlčanech, jak bylo obvyklé v městečkách, která neměla hradby. Na náměstí je neméně nápadná kamenná kašna z roku 1864 a historická radnice s podloubím.
Kdo ví, kolikrát se tady místní pozdravili se svým rodákem, aniž tušili, jak tragický osud mu přiřknou české dějiny. Doktor Emil Hácha, který věřil, že na sklonku života dokáže jako prezident udržet na uzdě nastupující fašismus, má pamětní desku na budově školy. Narodil se tady také hudební skladatel a kapelník Karel Valdauf (1913 - 1982). Za soumrak slávy slibně se rozvíjejícího městečka může i osudné rozhodnutí radních, kteří nechtěli ve městě železnici.

trojice 
Barokní jihočeský půvab - kostel Nejsvětější Trojice u Trhových Svin
Snímek: Richard Grégr

Utajený chrám u lázní
Svinenský kostel není jediným poutavým chrámem. Necelé dva kilometry jižně od města, na místě zvaném U Svaté Trojice, najdete skutečný barokní skvost sakrální architektury. K poutnímu kostelu Nejsvětější Trojice vede polní cesta s božími mukami. Jsou mírně zašedlá a kámen pochází z nedalekého kamenolomu v Rejtě.
Kdysi sem chodívaly zástupy poutníků, neboť studánka v trojboké kapli měla pověst zázračné vody, která uzdravuje zejména oči. Dokonce zde Svinenští založili malé lázně, ze kterých dodnes zůstala leda chalupa a kaple. Kostel vznikl v letech 1708 - 1710 z dobrovolných darů. Kdo ho postavil, není jisté. Vzhledem ke svému zasvěcení má i tři oltáře, trojici štítů i věžiček a celý ho chrání šestiboký ambit s dalšími věžemi. Málokde nalezneme tak ušlechtilou stavbu.
Na jejím osudu se podepsal Josef II., který ji v rámci svých reforem uzavřel. "Ať lázeňští hosté chodí na služby boží do města," tvrdilo se. Nařízení nevydrželo dlouho, ale kostelu nesvědčila ani nedávná současnost. Na opuštěném místě byl opakovaně vykrádán...


Dobrkovská Lhotka pod horami
A teď spojme na mapě Besednici s Trhovými Sviny. Přibližně uprostřed leží Dobrkovská Lhotka. Vede sem jediná silnička přes Slavče, a když opíše velkou smyčku po místních osadách tvořených třeba jednou dvěma chalupami, vrátí se do Slavče zpět.
Toto prastaré místo je známé už ve 12. století, kdy se objevuje v darovací listině světelskému klášteru a zdejší úřad spravuje i Dobrkovskou Lhotku s Dobrkovem a dalšími osadami Lništěm, Mohuřicemi, Keblany a Zálužím. Jsme na pomezí českého a německého vlivu, v sousedním Chvalkově se až do roku 1945 už mluvilo německy. Právě Dobrkovská Lhotka leží téměř pod Kohoutem. Hledáte-li klidnou dovolenou, louky s pasoucími se koňmi a lesy plné tajemných kamenů, ale i hub a borůvek, vodní nádrž, kde se lze koupat, je tady ráj.
Kraj je také typický svými malebnými božími muky: na návsi v Dobrkovské Lhotce pamatují rok 1769, u nedalekého Záluží jsou mladší - datována L. P. 1853. Podle pověsti najdeme mohutný vykotlaný dub s vysokým portálem, který prý pamatuje francouzské vojáky, kteří tady na svém tažení strávili zimu v roce 1805. Starobylý statek pod lesem zvaný Moclovna připomíná tajemnou pevnost. Není v kraji jediný, stačí se zastavit v Dobrkově.


Najděte si svoji vandličku
A teď, laskavý čtenáři, zavřete oči. Vidíte už také muže oděného v kůži, možná vystouplých čelistí, jak právě nasypal na ten pěkný žulový balvan trochu jemného navlhčeného písku, popadl pazourek a počal hloubit prohlubeň? Tak nějak podle Aloise Lustiga, který v roce 1934 vydal v knížečce Trhové Sviny 500 let stať Posvátné kameny doudlebské, vznikaly kamenné mísy.
Naši předkové a prapředkové to spojovali s jakýmsi kultem či rituálem, kde se klaněli tajemným silám. Geologové "invenčně" tvrdí, že za to může eroze. Mísám se říká vandličky. Schraňuje se v nich voda, která má prý léčebné účinky, a celé toto prostředí pozitivně ovlivňuje lidský organismus.
Hned první najdeme vlevo od silnice ze Slavče do Dobrkovské Lhotky nad osadou Záluží. Odbočka ukazuje místo Štěpánovec a za vodní nádrží je v louce hájek. Prozkoumejte ho. Pěkných mís je tam několik.


Tajemství Douchů háje
Snad nejznámější místo s vandličkou je nedaleko Sýkorova hamru - v tzv. Douchů háji. Na největším z bochníkovitých žulových balvanů (odborník by mluvil o skalním výchozu tvořeném biotitickou dvojslídnou žulou) je jediná, zato výrazná oválná mísa s lesknoucí se hladinou vody, která v chladné noci i zamrzá. Místo má prý pohanskou minulost, kam mířili i naši předkřesťanští předkové, jak napovídá pozdější obrázek Panny Marie. Na žokovitých balvanech se skutečně pěkně sedí.
Malebný přírodní útvar je zmiňovaný dvě staletí. Voda ve vandličce má prý léčebné účinky a pozitivně působí na organismus i pobyt v okolí skaliska. Člověk ovšem musí přicházet s pokorou a klidnou a otevřenou myslí. Tudy chodívali i kameníci z nedalekého lomu brousit své nástroje do Sýkorova hamru.


Vytrvalost je nezbytná
Další vandličku v lese Ráchoč jsme vytrvale hledali znovu po patnácti letech, neboť les se těžbou změnil. Cesta - jak si autor článku nedávno ověřil - je jednoduchá, přesto ji nelze doporučit tomu, kdo necítí radost z bloudění neznámým lesem, zakopávání o poražené kmeny a nalezený balvan nevnímá jako královskou odměnu.
Z Dobrkovské Lhotky pojďme po červené na horu Kohout. Jakmile turistickou cestu protkne asfaltka, zahněme po ní doprava směrem do Besednice a jděme stále dolů, až se dostaneme na rovinku. Po levé ruce v opačném směru je značka zákaz vjezdu s výjimkou pro státní lesy. Pár metrů před ní odbočuje cesta doleva do kopce. Na jejím konci hledejme asi pět metrů vysoké skalisko. Na jeho vrcholku je vandlička, hluboká přes půl metru a tři čtvrtě metru v průměru, stařeček s odtokovým erodovaným kanálkem, kde už vodu dávno nenajdeme.


Slepice_mKrotký Kohout, divoká Slepice
Na vrcholku nejvyššího kopce zanechal pomník, kdo mohl. Pamětní nápis vytesaný ve skále připomíná převzetí polesí Slepičích hor do majetku Besednice a Trhových Svin po první pozemkové reformě 1. října 1932. Nevelký patník na protějším skalisku je zase upomínkou na vyměřování v roce 1867. Císařsko-královská práce astronomicko-trigonometrická pro vyměřování stupňů ve střední Evropě, 1867, zní v překladu nápis na kameni, který byl ustanoven jako základní bod trigonometrické sítě. Romantické duše omylem toto místo považovaly za "střed Evropy". Údajně prý na vrcholku bývala rozhledna, dnešní věž má ovšem funkci technickou.
Slepice je další název o pět metrů nižšího Vysokého kamenu. Z rozeklaného skaliska je pěkný výhled a v jeho okolí objevíme další výrazné skály nejrůznějších tvarů. Prochází tudy turisticky značená stezka.

Richard Grégr

Jak se tam dostat
Autobus z Českých Budějovic do Nových Hradů staví v Trhových Svinech, překonat zbývajících asi 8 km může být zejména o víkendu obtížné. Autem pojedete přes Trhové Sviny (silnice č. 158) do Mohuřic (silnice č. 157), kde odbočíte do Slavče a Dobrkovské Lhotky. Z Prahy je to do Trhových Svin zhruba 170 km a cesta vám zabere asi 2,5 hod.


Tip na výlet
V okolí Trhových Svin vede 4 km dlouhá naučná stezka Trhovosvinensko s deseti zastávkami, která vychází z autobusového nádraží. Územím prochází také stezka nazvaná Pamětí Slepičích hor, jejíž jednotlivá zastavení jsou popsána na informačních tabulích u zastávek a podrobněji ve stejnojmenné knize.


Kde se ubytovat
Vyzkoušeli jsme příjemné ubytování i s kuchyňkou v modernizovaném starobylém statku přímo v Dobrkovské Lhotce.
V Doubí 38, e-mail: lhotka.trajer@volny.cz , tel.: 721 302 559, 386 322 060
Hotel Atos, Trocnovská 1054, Trhové Sviny. Tel.: 386 321 411
Penzion Daniela, Na Spořilově 770, Trhové Sviny. Tel.: 386 322 540
Ubytování v soukromí:
Kobosová, K Leváčku 1025, Trhové Sviny. Tel.: 386 321 484, 606 692 028
Buřičová Irena, K Leváčku 1018, Trhové Sviny. Tel.: 721 417 754


Zajímavost
Nezbytnou součástí zdejšího zalesněného kraje byly hamry. Buškův hamr pod Lništěm, založený v roce 1780, připomíná, jak naši předkové dokázali využít přírodní energii. Najdete ho asi kilometr jihozápadně od Trhových Svin. Jde o funkční kovárnu, kde voda poháněla buchar. Spatříte tady i výheň, obydlí, expozice doplňuje lidový nábytek z Doudlebska. V dubnu a květnu je otevřeno o víkendu od 10 do 17 h, od června do října pak denně kromě pondělí v tu samou dobu. Jinak po domluvě. Tel.: 602 478 293, www.buskuvhamr.cz .


Informace
www.trhovesviny.cz  
www.tsviny.cz  
www.sdruzeniruze.cz  
www.infocentrum.tsviny.cz  

Související