90822_vikCr_jicin 
Srdcem Nového Jičína je jedinečné čtvercové náměstí s mnoha historickými domy a s podloubím kolem dokola, které bylo v roce 1967 prohlášeno městskou památkovou rezervací.
Snímek: Autorka

Na jeho území byly vyhlášeny tři památkové rezervace: ve městech Nový Jičín, Štramberk a Příbor. Dohromady je sdružují pohledy v různých podobách do daleké, ale i nedávné minulosti. Proslulé nálezy z jeskyně Šipka (asi 40 000 let před n. l.) se světoznámou "šipeckou čelistí“ či dvou neolitických sekeromlatů v prostoru mezi Rybí a Sirkovými lázněmi (5000 let př. n. l.) dokládají osídlení oblasti už v pravěku.
Starý Jičín jako tržní centrum na spojovacích cestách mezi Jadranem a Baltským mořem, tzv. Jantarová cesta, zase ukazuje, že tato oblast nebyla starším kulturám neznámá. Žerotínský zámek, dnes Muzeum Novojičínska se stálou expozicí klobouků, které se ve městě stále vyrábějí, tvoří pojítko současnosti.


Nový Jičín - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Překrásné starobylé město z konce 13. století leží pod zříceninou hradu Starý Jičín. Památkou na zdejší středověký život jsou části zachovalých úseků původních kamenných městských hradeb. Takřka odevšad v pohledu na Nový Jičín zaujme vysoká kostelní věž farního chrámu Nanebevzetí Panny Marie, založeného na konci 13. století. Tato 66 m vysoká dominanta v západním čele stavby vznikla v letech 1587 až 1618, v době, kdy kostel měl už za sebou pozdně gotickou úpravu. Původní objekt byl totiž malý. Přestavbou se věži dostalo zděného zvonového patra s arkádovým ochozem. Během 17. století kostel zchátral.
V letech 1729 - 1734 proto olomoučtí jezuité souhlasili s nákladnou obnovou ve stylu strohých vzorů severských jezuitských kostelů. Výsledkem je dnešní monumentální trojlodní stavba s mírně ustoupeným půlkruhovým presbyteriem s přilehlou kaplí sv. Kříže a sakristií s oratoří v patře. Chrám je zaklenut valeně s výsečemi, uvnitř zaujme hlavní oltář se sochami svatého Petra a Pavla a svatého Cyrila a Metoděje. Pozornosti by neměly ujít vyřezávané lavice a zpovědnice.
Pokud jde o Nový Jičín, za zmínku též stojí kostel Nejsvětější Trojice. Původně gotický objekt z doby kolem roku 1500 upoutá hlavně barokně upravenou věží (1657), ve spodních patrech hranolovou, nahoře osmibokou, završenou cibulovou bání s dvojitou lucernou. V roce 1899 došlo k celkové renovaci stavby, k úpravě fasád a vybudování novogotického přístavku při evangelijní straně lodi. Cenná barokní výbava kostela pochází z druhé poloviny 17. století.


Španělská kaple - kaple Panny Marie Bolestné
Stranou historického centra města, směrem na Starý Jičín, kam se podíváme za kostelem sv. Václava, stojí další zvláštní sakrální stavba: Španělská kaple neboli Poutní kaple Panny Marie Bolestné. Vznikla v podobě dřevěné kapličky na památku španělských císařských vojáků pobitých zde v roce 1621 protestantskými vojsky. Její roli převzala větší zděná barokní kaple, postavená v letech 1724 - 1727 na půdorysu latinského kříže, orientovaná k jihovýchodu s trojbokým závěrem, k němuž se připojuje na severovýchodě sakristie a na jižní straně mariánská kaple, obě s oratořemi v patře. Po roce 1864 byla v závěru kaple postavena vysoká čtvercová věž zakončená jehlancovou střechou. Ale teď už vzhůru do Starého Jičína!


Starý Jičín - kostel sv. Václava
Město se nalézá 5 km západně od Nového Jičína při úpatí Hradního kopce, zkrášleného ruinou stejnojmenného hradu. Jeho dominantu tvoří farní chrám sv. Václava, poprvé písemně doložený roku 1376. Vlastním jádrem je jednolodní objekt s polygonálně zakončeným neustoupeným presbytářem, k němuž přiléhá drobná kaple.
Západní vstupní průčelí zdobí vysoká, před samotnou hmotu kostela vystupující průchozí věž na čtvercovém půdorysu. Ve druhé polovině 16. století, kdy byl kostel rozšířen a renesančně přestavěn, získala svou atiku. Celková barokizace, která se nedotkla pouze věže, započala roku 1686 a s malou přestávkou pokračovala v roce 1706. Zajímavostí kostela je kryté schodiště, které spojuje areál kolem kostela s budovou fary.


Rybí - kostel Nalezení sv. Kříže
Z novojičínské oblasti se nyní přesuneme do regionu Štramberka. Cestou se jen krátce zastavíme v obci Rybí. Její nejvýznamnější památkou je kostel Nalezení sv. Kříže. Lidová stavba z 15. století prošla obnovou v roce 1846: dřevěný ochoz, sluneční hodiny, vnitřní výzdoba ve stylu lidového baroka. Chráněná památka je "vnadidlem“ pro samotný Štramberk.
Při putování do tohoto města se lze zastavit u kostela sv. Kateřiny, nalézajícího se v místech zaniklé vsi Tamovice západně od štramberského centra. Stavba ze 14. století si do dnešních dnů zachovala některé původní architektonické prvky: gotický vítězný oblouk, okno s kružbami či lomený portál bočního vchodu.


Štramberk_mŠtramberk - kostel sv. Jana Nepomuckého
Horské městečko v předhůří Beskyd, pro svou malebnost zvané "Moravský Betlém“, bylo založeno v roce 1359. Štramberku i širokému okolí panuje zřícenina hradu Strallenberg s válcovou věží zvanou Trúba. Neopakovatelný architektonický unikát představuje urbanistický soubor lidové architektury valašských roubených chalup z 18. a 19. století.
Vhodně jej doplňuje na náměstí se tyčící barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z roku 1721. Chrámová věž byla přistavěna v letech 1907- 1908. Prostředí interiéru vyniká v retabulu vzácné sousoší Kalvárie. Misijní kříž u kostela je z r. 1834. Z města, jež proslavily perníkové "štramberské uši“, které zde pečou dlouhá staletí v upomínku legendárního vítězství místních křesťanů nad mongolským vojskem 8. května 1241, v předvečer Nanebevstoupení Páně, zamíříme do cíle dnešní pouti za osudy sakrálních památek, do Příbora.


Příbor_mPříbor - kostel Narození Panny Marie
Město s bohatou historií leží na obou březích řeky Lubiny. Je lemováno ze tří stran krásnou scenérii předhůří Beskyd, s vyhlídkou na štramberskou Trúbu, Hukvaldy a staroslavný Radhošť.
Za sakrální chloubu Příbora se považuje farní kostel Narození Pany Marie, situovaný ve východní části centra města. Členitému objektu, postupně modelovanému románským, gotickým, renesančním a barokním slohem, vévodí vysoká štíhlá věž. Jádro kostela vzniklo patrně před rokem 1251, kdy je jmenován v listině budoucího krále Přemysla Otakara II.
Chrám představuje trojlodní stavbu s odsazeným polygonálně uzavřeným presbytářem, který vznikl kolem roku 1400 (podobně i štít jižní lodi), s představenou hranolovou věží. Roku 1586 byly po stranách lodi přistavěny centrály bočních kaplí na trojlistém půdorysu, celek kostela doplnily kaple sv. Urbana, sakristie, kaple Getsematské zahrady a jiné.
Ze stejné doby pochází i renesanční nadstavba posledních dvou pater věže kostela. Ta je zastřešena cibulovou bání s otevřenou lucernou, sedlová střecha presbyteria nese sanktusní věžičku. Na renesančních úpravách z přelomu 16. a 17. století se podíleli italští stavitelé a umělci. K dílčím úpravám kostela došlo v polovině 19. století, celková jeho rekonstrukce pak proběhla v roce 2001.
Pomyslný trojúhelník, jehož vrcholy tvoří města Nový Jičín, Příbor a Štramberk, představuje jihovýchodní část Moravskoslezského kraje. Z celého regionu z pohledu zničených a poškozených sakrálních staveb jeho prostředí působí "nejčistším“ dojmem, na rozdíl od západní části tohoto kraje. Tu si ale schováme na později. Příště se podíváme zpět do Čech, do kraje Ústeckého, a to na Lounsko.

ALEXANDRA M. VIDEMANNOVÁ
Foto: autorka

Stará lidová pověst
O původu Štramberka
Před více než tisíci lety pohané, tehdejší držitelé země Moravy, chtěli na Kotouči, jenž později od křesťanů horou Olivetskou a Kalvarií byl pojmenován, vystavěti nedobytný kamenný hrad. Co se jim podařilo přes den realizovat, to všechno nočním časem bylo pobořeno a rozmeteno. Dlouho se nevědělo, kdo je rušitelem a ničitelem jejich práce, až konečně přišli na to, že jsou to malí, černí trpaslíci, jejichž brlohem byla čertova díra. Tito zlí duchové častěji vycházeli ze svého úkrytu v nepřístupné skalní stěně, škodili dobytku, poškozovali jako od vichru lidské příbytky, naplňovali je obludami a strašidly, znepokojovali ženy, matky a děti, stejně tak kazili pokrmy nad ohněm, až z toho velký hlad a nedostatek povstal. Když tedy pro zlobu trpaslíků nemohli pohané vystavěti hrad na Kotouči, vyhlédli si na blízku jiný příkrý a příhodný vrch k postavení zámku z přetvrdého kamení, a tak vznikl nynější hrad Štramberk s vysokou věží neboli kulatinou uprostřed. Pod ním pak vybudovali město, v něm se usadili a ohradili tak silnou zdí, že vzdorovalo každému nepříteli a ani černé neboli čarodějné vojsko ho nedobylo.