Asi ano. Komu jinému než člověku, co vypadá jako pitomec zkusíte prodat vodu za dvojnásobek běžné ceny s argumentem že přece zrovna TAHLE  skvěle hydratuje tělo. A přesně tohle dělají marketingová oddělení potravinářských firem: jogurt prodají s tím, že jsou v něm živé kultury, vodu  jak už bylo řečeno. V případě fošny by nejspíš jako konkurenční výhodu inzerovali, že je dřevěná.
Průměrný zákazník z toho vychází trochu jako Honza, který šel do světa. Zákazník touží po jednoduchém receptu na zdraví, Honza se chce stát pánem a proto potřebuje umět latinsky. Zákazník sáhne v regále po prvním jogurtu, který má na sobě obrázek štíhlé siluety a povzbudivý slogan, Honza se naučí cokoliv, co po cestě světem od někoho zaslechne. Oba se značnou dávkou prostoduchosti prostě přijmou, co se nabízí.
Honza je ale ve výhodě. Lekce „latinské“ hatmatilky „sudkulatý rystupije tojekára tenturyje“ , má zdarma, posbírá jenom tak při cestě. Zákazník za svůj jogurt s pěkným obrázkem a slibným nápisem zaplatí víc než za ten běžný.
Legislativa, která by regulovala trh s funkčními potravinami u nás neexistuje a tak může výrobce na minerálku nebo jogurt napsat celkem cokoliv, pokud to nebude porušovat potravinářské vyhlášky nebo nebo reklamní zákony. Takže stačí dobré marketingové oddělení, které vymyslí chytlavý (a při bližším prozkoumání nicneříkající a k ničemu nezavazující slogan), obrázek sluníčka nebo rozesmátého děcka a výrobce ma zaručený větší zisk. Zákazníci totiž za funkční potraviny nemají problém víc platit a výrobci na nich mají vyšší marže.
Reklamní odborníci rádi argumentují svéprávností zákazníků. Jenže dobře postavený apel na zdraví „vaše nebo vašich dětí“, vypíná racionální okruhy v mozku a velí: kupuj, zdraví je víc než peníze. Pomohla by cedulka  „pozor marketing“, na příslušných regálech? A nebo nad něj bude lepší pověsit vědro ledové vody, jaké chrstli Honzovi rodiče nešťastnému „latinukovi“ na hlavu, aby se vzpamatoval.


Jak (ne)gungují funkční potraviny? Čtěte v pátečním magazínu Hospodářských novin.

Související