Norsko je vynecháno možná proto, že až do roku 1905 nebylo samostatné a spadalo nejdříve pod Dánsko a posléze pod Švédsko. Nicméně klidně by se u nás mohlo říkat, že pije jako Nor, protože když už se Nor k alkoholu dostane, tak si většinou pořádně přihne.
Norská kultura pití je odlišná od české. Rozhodně se zde nepije tak často a všude jako v Česku. Po fotbalovém či jiném tréninku se na pivo nechodí a na oslavě dětských narozenin se alkohol pro rodiče nepodává. Nálevny, kde by už od dopoledních hodin seděli štamgasti, zde téměř nejsou. V posledních letech se však s rostoucím bohatství Norů zvyklosti mění a restaurace a hospody jsou plné i ve všední podvečery.
Na prodej alkoholu má norský stát monopol a přístup k němu se snaží lidem co nejvíce ztížit. Pokud mají chuť na něco jiného než na pivo, musí do speciálních obchodů, tzv. Vinmonopolet. Počátek tradice omezeného přístupu k alkoholu lze datovat do poloviny 19. století. V té době byl alkohol volně dostupný a Norové mu, hlavně pálence, holdovali ve velkém. Vše gradovalo v letech 1830-40, kdy každý dospělý vypil ročně průměrně 13 litrů čistého alkoholu ve formě pálenky. V důsledku nadměrného pití narůstaly s tím spojené společenské problémy a odpor k alkoholu začal nabývat na síle. Od roku 1871 začaly vznikat první obecní monopoly na prodej alkoholu. V roce 1920 odhlasovalo 60 % Norů zavedení úplné prohibice na víno a tvrdý alkohol. Prohibice však netrvala dlouho. Roku 1921 byla založena soukromá akciová společnost Vinmonopolet kontrolovaná státem, která mohla dovážet lehké víno z Francie a po zrušení prohibice na víno (1923) a tvrdý alkohol (1926) získala i výhradní právo na prodej a dovoz alkoholu v Norsku. Vinmonoplet se roku 1939 stal státním podnikem.
Celkem má Vinmonopolet v Norsku 267 poboček, kde si lze vybrat ze širokého sortimentu vín a dalšího alkoholu. V Oslo je obchodů 27, ale např. ve Finnmarce, nejsevernějším kraji Norska, který je čtyřikrát větší než Středočeský kraj, je obchodů jen 7. Obliba alkoholu v Norsku roste a za posledních 10 let bylo otevřeno 120 nových poboček. V současné době má 95 % obyvatel možnost koupit si alkohol v prodejně vzdálené do 30 km. Do roku 1999 byly všechny obchody Vinmonopolet pultové, ale postupně byly přebudovány na samoobsluhový typ. Otevírací doba se ale nerozšiřuje. Obchody se zavírají v 18 hod a v sobotu v 15 hod. V neděli je samozřejmě zavřeno.
Nutno říci, že nabídka vín z celého světa je vskutku široká a kultura prodeje vysoká. Na internetových stránkách Vimonopoletu si lze předem vyhledat určitý typ vína podle země, obsahu alkoholu, ceny a plánované večeře. Filtr vyhledá několik vhodných a ukáže, v kterých pobočkách jsou na skladě. Na výběr je přes 9000 druhů vína a skoro 2000 lihovin z celého světa, tak se vyplatí přijít do obchodu připraven. Moravská vína bohužel zatím v nabídce nejsou, a nám nezbývá než si je soukromě dovézt. I tam jsou ale norské předpisy přísné. Osoba starší 18 let si může z ciziny bezcelně dovézt litr whisky + 2 lahve vína + 4 piva alternativně 4 lahve vína a 4 piva nebo jen 10 piv.
Dobré víno se dá bez problému sehnat pod 100 NOK a půl litru klasického červeného Johnie Walker stojí 249,-NOK. Protože nominálně jsou platy v NOK podobné našim v CZK, nemůžeme tedy tvrdit, že pro Nory je v Norsku alkohol drahý. Drahý je i pro Nory ale alkohol v hospodách a restauracích. Půllitr piva dostanete za cenu okolo 60 NOK a stejně tak stojí i sklenka vína. Zde se tedy česká a norská kultura pití liší. Než Nor vyrazí do města, notně se posílí levnějším alkoholem nakoupeným v obchodě. V pátek a v sobotu se sejdou u někoho doma k tzv. forspill – předehře. Každý si donese to, čemu chce ten večer holdovat a pustí se do svých zásob. O alkohol se Nor na večírku nedělí. Případně nedopitou láhev vína si zase odnese s sebou. Účelem těchto alkoholových seancí je dostat se rychle a pokud možně levně do nálady a pak okolo 23 hod vyrazit bujaře do města. V klubu, hospodě pak už stačí jen pár drinků a pořádná kocovina je druhý den zaručena. Typickým pohledem v pátek podvečer jsou skupinky mladých lidí opouštějících supermarkety s igelitkami plnými cinkajících lahví piv. Zásoby je nutné zajistit si včas, protože po 19 hod už obvykle není prodej alkoholu umožněn. Stejně tak na pěti denní Velikonoce si Norové musí udělat zásoby pití předem, protože od Zeleného čtvrtku do Velikonočního pondělí se alkohol v Norsku koupit nedá. Stejně tak v den voleb.
Samostatnou kapitolou jsou vánoční večírky - julebord. V tento tmavý předvánoční čas praskají restaurace ve švech a stůl je nutné rezervovat i ve všední dny. Pracovní kolektivy, spolky, sportovní kluby organizují společenská setkání, kde alkohol vesměs teče proudem a svátečně odění Norové a Norky vydatně posilnění dobrým jídlem a pitím lehce navazují i jiné než jen pracovní kontakty.
Články dalších blogerů IHNED.cz žijících ve světě na téma "Hospoda mé země" najdete na blozích IHNEDu v následujících dnech. - ZDE si můžete přečíst článek o hospodách v Paraguaji.
