Lisabonská smlouva dala Evropské radě mandát „určovat směry hospodářské politiky“ členských států. Evropská rada se této pravomoci plně chopila 17. června 2010, kdy přijala „Strategii Evropa 2020“. Podle tohoto plánu má Evropská unie mít do roku 2020 (mimo jiné) mezi mladými lidmi 40 % absolventů vysoké školy. Jak se praví v rozhodnutí Evropské rady, „Členské státy MUSÍ na své úrovni tyto priority implementovat.“

Nesmyslný cíl

Nejprve si řekněme, že tento cíl je zcela nesmyslný. Cíl vychází z naprostého nepochopení ekonomie. Evropští politici si ve statistikách všimli, že lidé s vysokoškolským vzděláním mají v průměru vyšší platy a nižší nezaměstnanost než lidé bez vysokoškolského vzdělání. Z toho mylně vyvodili, že zajistí lidem vyšší příjmy a nižší nezaměstnanost, když zařídí, aby jich více mělo vystudovanou vysokou školu.

Proč je to mylné? Je to, jako kdybychom si všimli, že Karel Gott má vysoký příjem a vláda by se rozhodla, že napne všechny síly, aby 40 % lidí bylo zpěvákem. Schopnost dobře zpívat je nadání, které nemá každý. Také není potřeba mít tolik zpěváků. Stejné je to se schopností naučit se a uplatňovat vysokoškolské znalosti. Ke zvládnutí  vysokoškolské látky je potřeba paměť, trpělivost, inteligence, a další vlastnosti, které jsou v populaci rozloženy
zhruba podle Gaussovy křivky. Žádné bruselské nařízení nemůže změnit rozdělení schopností ve společnosti. I kdyby se nějakým zázrakem 40 % naučilo vysokoškolskou látku, nebudou ji moci uplatnit. Lidé stále budou potřebovat zámečníky, kuchaře, řidiče, prodavače a další profese, k jejichž vykonávání by byla naučená látka nadbytečná a neužitečná.

Za deset let jsme zdvojnásobili počet studentů

Jak ukazují data ministerstva školství, za deset let se počet studentů vysokých škol zdvojnásobil ze 200 tisíc na 400 tisíc (drtivá většina z nich na veřejných školách  = za peníze daňových poplatníků). (v letech 2000-2010 v úsilí plnit cíle "Lisabonské strategie", předchůdkyně "Strategie Evropa 2020"). Ne každý vysokou školu dokončí. Celkové veřejné výdaje na vysoké školství vzrostly ze 17 miliard na 35 miliard.

Vzhledem k tomu, že je v České republice asi 700 tisíc lidí ve věkové skupině 20-24 let, tedy ve skupině, kdy je normální studovat, je 400 tisíc studentů skutečně nepřiměřeně hodně.

 
Zdroj: Ministerstvo školství (http://www.uiv.cz/rubrika/101)

Plnění evropského cíle znamená trojí plýtvání: 1) Lidé, kteří budou studovat vysokou školu navíc – díky vládním pobídkám – nebudou moci současně pracovat a nevydělají si peníze a neodvedou státu daně. 2) Jejich vzdělání zaplatí stát a budou to vyhozené peníze. 3) Promarní příležitost naučit se na středoškolské úrovni užitečné řemeslo, protože vládní pobídky je budou uměle směrovat na všeobecné střední školy typu gymnázia.

Předpokládejme, že polovina studentů – 200 tisíc místo 400 tisíc, by bylo přiměřené číslo. Kdyby 200 tisíc nadbytečných studentů místo chození do školy pracovalo, platili by státu na daních kolem 30 miliard ročně, to můžeme považovat za ušlý výnos státu. Krom toho polovina veřejně vynaložených prostředků na vysoké školství, 16 miliard korun ročně, je proplýtvána. Cíl počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí, který nám EU uložila, stojí naše daňové poplatníky kolem 46 miliard korun ročně.

Mimochodem, jiný cíl téže strategie Evropa 2020 – dosáhnout do roku 2020 dvacetiprocentního podílu obnovitelných zdrojů energie na energetické spotřebě nás ročně na podpoře biopaliv a solárních a větrných elektráren stojí asi 55 miliard ročně. Za to nám myslím těch 30 miliard čistého, které podle ministerstva financí z EU dostáváme nad rámec toho, co tam platíme, nestojí.

Centrální plány nefungují

Ty evropské centrální plány nejsou rozumné. Vzpomeňme si na tzv. Lisabonskou strategii, podle které se do roku 2010 měla Evropská unie stát nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější oblastí světa. Nepovedlo se. Centrální plány totiž ani rozumné být nemohou. Evropská rada a Evropská komise ví snad lépe než stamiliony lidí v Evropě, co je pro ně dobré? Nemůže to vědět, ani kdyby paní Merkelová, pan Sarkozy, pan Berlusconi, pan Jan Fischer a další, kteří Strategii Evropa 2020 v roce 2010 s lehkostí schválili, byli sebegeniálnější.

Petr Mach je ekonom a předseda Strany svobodných občanů

Související