Od voleb v roce 2010 zatím policie žádala o vydání šesti poslanců k trestnímu stíhání. Politici se před hlasováním o vydání často dušují, že "parlament nemá posuzovat vinu či nevinu poslance, tu ať prokáže soud." Jenže jak skutečně hlasují, když dojde na lámání chleba?

Zatím nejčastěji hlasovali pro vydání svých kolegů poslanci KSČM. Někteří z nich byli zdrženliví pouze při žádosti o vydání poslance Stanislava Humla (nyní ČSSD) v březnu loňského roku. Naopak proti vydání nejčastěji hlasují poslanci ODS, například Marek Benda, Zbyněk Stanjura a Jan Vidím (všichni ODS) zvedli z pěti případů třikrát ruku proti.

Podívejte se v tabulce, kterou jsme vytvořili ve spolupráci s webem KohoVolit.eu:

Zdroj dat: KohoVolit.eu

Z přehledu nevychází dobře ani poslanci Věcí veřejných a není se čemu divit, vždyť policie zatím žádala o vydání hned čtyř poslanců této strany. Dosud vždy hlasoval pro vydání poslanců například Jeroným Tejc (ČSSD), Jiří Pospíšil (ODS), Pavel Kováčik (KSČM) nebo Kristýna Kočí (nezařazená).

Obecně lze říci, že poslanci jsou spíše nakloněni vydávání svých kolegů spravedlnosti. Například proti vydání Davida Ratha, Víta Bárty a Jaroslava Škárky (nyní nezařazení) hlasovala jen hrstka přítomných. Naopak nejkontroverznější byl zatím případ Stanislava Humla, kterého jako jediného poslanci odmítli vydat. Uvidíme, jak budou poslanci hlasovat o dalších žádostech.

Od voleb v roce 2010 žádala policie o vydání některého z poslanců celkem čtyřikrát. Poprvé to bylo v březnu roku 2011, kdy se Stanislav Huml vyhnul stíhání za křivou výpověď. V srpnu naopak poslanci předali spravedlnosti Víta Bártu a Jaroslava Škárku později nepravomocně odsouzené za uplácení a podvod.

Letos v létě došlo v rychlém sledu ke třem úspěšným hlasováním. Nejprve poslanci vydali Davida Ratha, který byl zadržen se sedmi miliony korun, poté Ottu Chaloupku (VV) podezřelého z vynucování úplatku, a nedávno Vlastu Parkanovou (TOP 09).



Související