Začátkem února byl schválen dlouho diskutovaný zákon o přímé volbě prezidenta a z panoptika různorodých postav se začíná zvedat několik favoritů. Blíží se první prezidentské volby v České republice, na které bude mít přímý vliv veřejnost, tedy i my studenti. I proto vám budeme přinášet pravidelný seriál zabývající se kandidujícími osobnostmi, jejich názory a vizemi. Nejprve se podívejme na podmínky volby a nejvážnější kandidáty.

Česká republika se tímto krokem zařadila k dalším 12 zemím EU, kde již přímo prezidenta volí (např. Slovensko, Bulharsko, Irsko, Francie nebo Rakousko).

Před schválením zákona byl uvažován i australský model elekce, kdy volič seřadí nabízené kandidáty dle preference a prezidentem se stane ten, kdo bude zastávat první pozici v žebříčku.

Konečný model českých prezidentských voleb však bude podobný volbám senátním, jen na celorepublikové úrovni. Datum prvního kola určí nejpozději devadesát dní před jeho konáním předseda Senátu Milan Štěch z ČSSD, který již předeslal, že se rozhodne mezi víkendy 11. a 12. nebo 18. a 19. ledna.

Pokud v prvním kole žádný z kandidátů nedosáhne větší než padesátiprocentní úspěšnosti, postoupí dva nejúspěšnější kandidáti do kola druhého, kde rozhodne větší počet hlasů. Právo volit má každý plnoletý občan České republiky.

Nominace kandidátů bude ministerstvo vnitra přijímat do 66 dnů před začátkem voleb.

Adepty na prezidentský úřad musí navrhnout 10 senátorů, 20 poslanců nebo petice o 50 000 podpisech občanů nad 18 let. Ty již jako první nasbíral favorit a kandidát za Zemanovce Miloš Zeman a vzápětí i jeho největší soupeř Jan Fischer, na kterého Zeman podle průzkumů průběžně ztrácí okolo 1 a půl procenta a náskok se stále snižuje.

Metody sběru podpisů se různí. Například Vladimír Dlouhý, v devadesátých letech ministr a místopředseda vlády, se rozhodl shromažďovat podpisy svým během skrz celou republiku a brigádníkům neváhá za sběr podpisů ani zaplatit podobně jako Jan Fischer.

Dobrovolníci pomáhají europoslankyni Zuzaně Roithové nebo Janě Bobošíkové, prezidentské aspirantce již z roku 2008. Nezanedbatelná je i hrozba neplatných podpisů, a proto se kandidáti snaží nasbírat více než daných 50 tisíc a ti, kteří sbírat nemusejí, raději spoléhají na své stranické kolegy z Poslanecké sněmovny či ze Senátu.

Jeden podpis mají však téměř všichni uchazeči jistý. Je od jejich konkurenta v boji o Hrad, Vladimíra Franze, který podepsal petice všech dle něj demokraticky smýšlejících kandidátů a vyzval všechny spoluobčany, aby se zachovali stejně. Chce totiž pro všechny své soupeře stejné šance.

Do jeho definice o vhodných uchazečích se nevešli například hlavní představitel Dělnické strany Tomáš Vandas nebo Petr Cibulka, známý kontroverzní aktivista, přesvědčený o nadvládě ruských tajných služeb v České republice.

Poutavá debata se odvíjí kolem komunistické minulosti některých kandidátů. Po počáteční vlně odporu by teď podle České televize vadil exkomunista na Hradě jen 40 procentům lidí, což se odráží i na průběžném vedení – první dva kandidáti, Jan Fischer i Miloš Zeman, byli členy KSČ.

První dáma nebo první pán?

Kampaň má v prezidentských volbách jasná pravidla, hlavně finanční.

Na financování kampaně mají dohlédnout zvláštní kontrolní výbory, které sestaví každý z kandidátů. Budou zodpovědné za transparentní financování kampaně, jež bude muset každý uchazeč zveřejnit na internetu.

Po dohodě koalice s opoziční ČSSD byly do volebního zákona zakomponovány i finanční stropy kampaní čtyřicet milionů za první a deset miliony za druhé volební kolo.

Zakázána bude anonymní podpora kandidátů a přebytečné peníze budou muset aspiranti na Hrad odvést na charitu. Na sklonku vánočních svátků se v České televizi a Českém rozhlase začnou objevovat volební příspěvky kandidátů, obě média musí všem uchazečům vyhradit až 6 hodin pro agitaci.

Na Hradě se již řeší i otázky protokolu - například oslovení manžela potenciální prezidentky. Manželé vládnoucích žen Irska či Argentiny se nazývají „first gentleman“, tedy první pán a šéf hradního protokolu Jindřich Forejt zmiňuje i verzi „první občan“.

Většinou se však země s ženskými hlavami státu takovýmto oslovením vyhýbají. Tato otázka byla aktuálnější za předpokládané kandidatury předsedkyně sněmovny Miroslavy Němcové, ta však kandidaturu odmítla a dnes se mezi kandidátkami podobně silná ženská postava neobjevuje.

Po odmítnutí Němcové ucházet se o Hrad se ODS dostala do podobné situace, v jaké se octla kupříkladu i ČSSD, totiž bez silného prezidentského lídra. Proto zvolila poprvé v České republice cestu primárních voleb, ve kterých nakonec zvítězil bývalý předseda senátu Přemysl Sobotka.

Vojta Dyk na Hrad!

Svou kandidaturu oznámil i zpěvák, aktivista a recesista Vojtěch Dyk, který ovšem nedosahuje požadovaného věku čtyřiceti let na vykonávání úřadu prezidenta.

Ani to mu však nezabránilo v sestavení otevřeného dopisu českému národu, adresovanému české vládě, ve kterém se zasazuje o snížení věkové hranice na 25 let a tento apel obhajuje příklady mnoha osob, které změnily svět dlouho před svými čtyřicetinami, např. Jany z Arku, Karla Hynka Máchy, Johna Lennona a dalších.

Ve své výzvě také přednáší návrh na zrušení imunity poslanců, senátorů i prezidenta samého. K dopisu je připojen petiční arch a Dyk se svým týmem – složeným převážně ze svých spoluhráčů ve skupině Nightwork – doufá v dosažení desetitisíce podpisů.

Související