Ceny benzinu minulý týden překročily psychlogickou hranici 40 korun a okamžitě se objevila řada teorií, kdo za to může:

  • pumpaři, kteří si při každém zdražení zvýší marži, ale zapomínají ji snížit
  • hrabivý stát, který na benzin uvaluje nesmyslné daně, takže je v Česku nejdražší široko daleko; dopravci pak nakupují palivo jinde a vybraná daň je nižší
  • asociální vládní koalice a hlavně ministr Miroslav Kalousek, který šmahem odmítl snížení daně na pohonné hmoty a teď navíc zvyšuje DPH
  • atd.

Mapa: ceny, marže a daně na pohonné hmoty v EU

Proklikejte si země EU. V menu vlevo nahoře vyberte, zda chcete znát cenu, marži nebo daň. Ceny jsou v eurech. Tmavší odstín černé udává vyšší hodnotu. Červené jsou evropské země, pro které nemáme data.

Ceny pohonných hmot v EU

​​​​​

První klišé je zřejmé: cena benzinu, výška marží i daní se v zemích EU liší minimálně: Češi ani v jednom ukazateli příliš nevybočují. Průměrná cena za litr benzinu je 1,60  (39,80 Kč), průměrný litr nafty stojí 1,49 € (37,10 Kč).

Vzápětí se vynoří i klišé číslo dva. Průměrná marže distributorů a pumpařů je u obou pohonných hmot asi 0,25 € (6,20 Kč) na litr, což při čtyřicetikorunových cenách působí docela v pořádku. Stát si ovšem z litru benzinu vezme 0,8 € (20 Kč) a z litru nafty 0,66 € (16,40 Kč).

Graf: historické ceny paliv v Česku a EU

Data o ceně pohonných hmot za posledních 12 let, které dává EU k dispozici, jsou až překvapivě jednoznačná: už čtyři roky před vstupem do evropského svazku byly ceny českého benzinu téměř stejné jako ceny unijní. 

Svádět cenu benzinu na členství v Evropské unii je tedy možná působivé, ale nesprávné.

Graf: struktura daní v Česku 

Daň na pohonné hmoty se skládá ze dvou složek. "Jistotu" tvoří spotřební daň, kde stát vybere baťovských 10,95 Kč na každém litru nafty a 12,84 Kč na litru benzínu, nehledě na jeho skutečnou cenu. K tomu je třeba připočíst DPH (aktuálně 20 %). Celková daň tak u benzinu tvoří 50,8 % celkové ceny, u nafty je to 46,5 %.

Graf: vývoj ceny surové ropy 

Na závěr ještě jedna podstatná statistika - vztah mezi cenou surové ropy na světových trzích a konečnou cenou paliva na českých benzinkách. Je evidentní, že výsledná cena kopíruje cenu nákupní - a to jak v případě růstu, tak při poklesu cen. Takže tvrzení, že pumpaři (případně distributoři, rafinerie nebo kdokoliv další v procesu) pouze zdražují, ale zapomínají zlevňovat, je mylné. Příčinou téhle fámy bude spíš fakt, že se dobré zprávy vyhýbají médiím.

Pointa celého příběhu tedy zní nějak takhle: benzin a nafta stojí čtyřicet korun za litr, protože si to přeje stát. Není ale o nic hrabivější než jeho evropští kolegové. Čistě teoreticky by neustál srovnání třeba se Spojenými státy - tamější daň je o řád nižší, v přepočtu 0,11  (2,60 Kč) na litr - ale takové srovnání pokulhává na všechny čtyři. Dlouhodobě rostoucí ceny ropy spíš napovídají, že řešení téhle situace je v přechodu na jiné technologie a alternativní zdroje energie.

Zdroj dat: Europe's Energy Portal

Související