Možná jste již někdy uvažovali o studiu ve Spojeném království nebo dokonce na jedné z anglických univerzit Oxbridge. Sháníte-li na toto téma více konkrétních informací, mrkněte se občas na web http://www.thestudentroom.co.uk/ nebo na stránky samotných univerzit (například Cambridge má postup ucházení se o studium skvěle prezentován na svých webovkách http://www.study.cam.ac.uk/undergraduate/apply/). A samozřejmě sledujte i nadále TST. S potřebným nadáním, vášní, kapkou štěstí a orientace není nic nemožné.

Ve Velké Británii je spousta rozmanitých příležitostí ke studiu a pro české studenty, jako občany Evropské unie, jsou tyto možnosti ještě více otevřeny. Platí pro ně totiž zcela stejné podmínky jako pro studenty z Velké Británie. Mohou žádat o stejná stipendia a hlásit se na stejné školy, kde se na národnost studenta z EU nebere žádný ohled.

Stejně tak je i výše školného shodná pro všechny studenty. Ve Velké Británii se stejně jako v České republice univerzitní programy dělí na bakalářské magisterské a postgraduální. Bakalářské vzdělání (Undergraduate degrees) trvá obvykle, jako v ČR, tři roky, zatímco magisterské studium je zpravidla jednoroční.

Na britské university se studenti hlásí přes systém UCAS (http://www.ucas.ac.uk/), do kterého zadají své informace, dosažené studijní výsledky atd. UCAS dotazník však kromě osobních dat obsahuje i prostor pro vyjádření „vlastních postojů“, to znamená prostor pro esej, ve které podáte důvody, proč by si právě vás měla škola vybrat.

Každý uchazeč se může hlásit maximálně na pět různých kurzů na jedné univerzitě. Tyto zvolené předměty neřadí podle preference, ale jednotlivé fakulty univerzity neznají další uchazečovi volby. Jedna UCAS přihláška s jedním předmětem stojí 5 liber, přihlášky s více zvolenými předměty jsou potom za 15 liber. Běžné britské univerzity si lhůtu podání přihlášek stanovují na dobu od 1. září do 15. ledna, ale univerzity Oxford a Cambridge, o kterých bude řeč později, nebo některé medicínské a veterinářské obory, chtějí mít přihlášky do 15. října.

Jak to chodí na Oxbridgi

Na univerzitách Oxford a Cambridge, zvaných souhrnným názvem Oxbridge, je přijímací řízení od ostatních vysokých škol odlišné a vlastně zcela ojedinělé. Pokud se hlásíte na jednu z nich jako Undergraduate, první si vybíráte obor a poté kolej, na které se vám nabízí hledaný kurz, nebo která se vám zdá být nejpřitažlivější.

Nejprestižnější kolejemi na Oxfordu je Christ Church a na Cambridge jsou to King’s College nebo St. John's Trinity. Univerzitní college, česky kolej, slouží v Británii jako prostor, kde se vyučuje a také jako místo k setkávání studentů, profesorů i dalších akademiků. Po výběru kurzů je zapotřebí vyplnit pro univerzitu UCAS formulář a dotazník SAQ (Supplementary Application Questionnaire), týkající se ještě několika dodatečných informací o vaší osobě.

V některých kurzech, především humanitních, a na některých kolejích jsou po uchazečích vyžadovány jeden až dva eseje, které student napsal jako součást svého dosavadního studia. Ty mohou být dokonce oznámkovány studentovými stávajícími učiteli. Kolej si je může na uchazeči vyžádat po přijetí přihlášky a esej potom může být součástí přijímacího pohovoru.Ten je další zvláštností na Oxbridge. Postoupí k němu všichni studenti, kteří jsou podle přihlášky realisticky schopni studia na dané univerzitě. Jejich počet se pohybuje kolem 80 % uchazečů.

Při interview

Pohovory se konají v prosinci. Každý uchazeč podstoupí většinou jedno až tři cca půlhodinová interview, jejichž náplní je diskutování otázek se vztahem k předmětu, který si uchazeč zvolil, se specialisty na daný obor a vedoucím profesorem daného oboru. Jedno interview se odehrává i s tutorem přijímacího řízení na dané koleji. Otázky pokládané v rozhovorech většinou nejsou otázky s jednou správnou odpovědí. Jsou to spíše témata k diskuzi o problematických oblastech daného předmětu a slouží k poznání způsobu uvažování studenta a jeho postojů, nejen k ověřování jeho znalostí.

Je také možné, že univerzita bude po uchazeči požadovat složení určitého testu závisejícího na předmětu. Tyto požadavky se liší na různých oborech a kolejích, ale podrobnosti přijímacího řízení si student může vždy dopředu zjistit a připravit se na ně.

Po těchto procedurách univerzita uchazeči buď nabídne místo, nebo je „pooled“. To je případ, kdy jej kolej na jeho obor nepřijala z důvodu počtu uchazečů, ale zaujal-li, můžou jej pozvat na další pohovor v lednu na jinou kolej, nebo mu můžou místo na jiné koleji rovnou nabídnout bez dalších interview.

Když uchazeči universita nabídne místo na koleji a v oboru, na který se hlásil a pokud má již ukončené vzdělání, je bezpodmínečné přijat. V opačném případě je přijat s podmínkou dobrého výsledku při zakončení dosavadního studia. V ostatních případech je jeho žádost neúspěšná. Například na Cambridge přijímají průměrně každého pátého uchazeče a toto procento se mění podle oborů, třeba na medicínu je mnohem nižší, zatímco na teologii je to až padesát procent. Příštím uchazečům přejeme hodně odvahy, zapálení i štěstí.

Související