Stát bude od ledna nově výrobu tepla z biomasy dotovat 50 korunami za gigajoul. "Bereme to jako jistou kompenzaci za zdražení paliva," říká ředitelka Žlutické teplárny Pavlína Voláková. Ministerstvo přesune podporu z výroby elektřiny na teplo. 

Za deset let, kdy ji postavili, se ceny biomasy pro teplárnu ve Žluticích prakticky ztrojnásobily. I ve Vimperku vzrostly minimálně o polovinu. A o desítky korun na gigajoul vzrostly například i ceny v Třebíči. Zatímco průměrná cena tepla v České republice činí průměrně okolo 560 korun za gigajoul, ve Žluticích lidé platí 606 korun a ve Vimperku například až 692 korun za gigajoul.

A většina z nich se shoduje i na důvodu. "Může za to hlavně přehnaná podpora výroby elektřiny," říká Voláková. Stát ve snaze dosáhnout v oblasti obnovitelných zdrojů co nejsnadněji cílů daných Evropskou unií, které původně počítaly jen se zelenou elektřinou a ne teplem, totiž zavedl štědrou podporu právě pro výrobu elektřiny. A velké energetické firmy jako například polostátní společnost ČEZ či Plzeňská teplárenská začaly biomasu, například dřevní štěpku, přimíchávat ke hnědému uhlí. 

Díky obrovskému nárůstu poptávky vyletěly ceny biomasy nahoru, místy se dokonce musely obce potýkat s jejím nedostatkem. Jen skupina ČEZ podle svého mluvčího Martina Schreiera spálí každý rok okolo 400 tisíc tun biomasy. Ta je přitom většinou lokální zdroj. To ale velkým elektrárnám nestačí a například Plzeňská teplárenská sváží štěpku až z Vimperska či Českobudějovicka.

Spoluspalování má i další nevýhody. "Je to především obrovské plýtvání," řekl dlouhodobý kritik a poslanec za Věci veřejné Josef Novotný. Ten byl zároveň starostou Bystřice nad Pernštejnem, která sama malý zdroj na biomasu postavila.

Staré uhelné elektrárny totiž trpí velkým neduhem, kterým je nízká účinnost. Ta u nich často nedosahuje ani 30 procent. Moderní malé kogenerační zdroje, které vyrábí elektřinu i teplo, přitom biomasu spalují mnohem efektivněji. Třebíčská teplárna dokonce až okolo 95 procent.

 



Dodavatelé energie


Porovnejte ceny u všech dodavatelů energie a uzavřete smlouvu s tím nejvýhodnějším pro Vás. Nepřeplácejte za elektřinu,optimalizujte vaše výdaje a ušetřete.



>> Průvodce dodavateli energie


 

Situace se ale může od příštího roku začít na poli podpory biomasy zlepšovat. Ministerstvo průmyslu a obchodu totiž spolu s Energetickým regulačním úřadem plánuje přesun podpory od elektřiny co nejvíce směrem k teplu.

A jak tvrdí experti, úspory můžou být zásadní. "Při přesměrování podpory z elektřiny do tepla můžou zákazníci na podpoře ušetřit až miliardu korun ročně," říká například předseda sdružení CZ Biom Jan Habart.

A stejným směrem se chce vydat i ministerstvo průmyslu. "Prvním krokem je přepracování vyhlášky na výpočet rozdělení podpory," říká náměstek ministra Pavel Šolc.

Ten je nyní nastavený tak, že si elektrárna může určit, na co biomasa opravdu "jde". Tedy když vyrábí elektřinu a teplo souběžně, díky současné vyhlášce může vyrábět méně dotované teplo z uhlí a na více dotovanou elektřinu zase využívat biomasu. Podíl elektřiny z biomasy a tedy i výše dotací se tak mohou lišit až o desítky procent.

"Nový systém bude spravedlivější," říká Šolc s tím, že nová verze vyhlášky je již na světě.

"Toto nastavení dávalo smysl v době svého vzniku, tedy někdy okolo roku 2006. Česká republika musela rychle naplnit podíly obnovitelných zdrojů stanovené Evropskou unií a spoluspalování je nejrychlejší možnost s nejmenšími potřebnými investicemi," říká Tomáš Voříšek z konzultantské společnosti Seven. Trh s obnovitelnými zdroji se podle něj ale od té doby vyvinul a změna je na místě.

Související