Ani čtyřnásobek ceny elektřiny ve špičkách Čechy nedonutí, aby dlouhodobě šetřili. Příliš tomu nepomůže ani to, když na vlastní oči vidí, kolik stojí provoz spotřebiče. Vyplývá to z předběžných výsledků pilotních projektů, při nichž distribuční společnosti nainstalovaly několik desítek tisíc chytrých elektroměrů do českých domácností.

Nejvíce jich instaloval polostátní ČEZ. "Celkem jich máme asi 33 tisíc," říká vedoucí pilotního projektu firmy ČEZ Ondřej Mamula. Projekt stál ČEZ kolem 400 milionů korun. Další čtyři tisíce instaloval i E.ON. Cílem bylo mimo jiné zjistit, zda jsou lidé ochotní šetřit, pokud vědí, kolik spotřebují.

"Evropská komise si u stolu spočítala, že lidé motivovaní tím, že vědí, kolik kdy elektřina stojí, ušetří okolo devíti procent elektřiny," říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc. "Podle našich výsledků se ale v Česku úspory pohybují jen okolo 1,5 procenta," dodává s tím, že u tak nízkého čísla není ani jisté, jestli se jedná o důsledek zavedení chytrých měřičů, nebo o jiný faktor.

Mamula s ním souhlasí. "Hypotéza Evropské unie, že lidé začnou šetřit, pokud vidí cenu elektřiny a vlastní spotřebu častěji než jednou ročně, u nás jednoduše neplatí," říká.

 



Srovnání dodavatelů elektřiny


Jednoduše a online porovnejte ceny všech dodavatelů elektřiny a uzavřete smlouvu s tím nejvýhodnějším.



>> Spočítat cenu elektřiny


 

Hlavní problém je podle ministerstva v tom, že oblasti, kde se dá nejvíce ušetřit - tedy ohřev vody v bojlerech či přímotopech - již pokrývá systém hromadného dálkového ovládání (HDO). Platí v něm drahý a levný tarif a distribuční společnosti mohou napojené spotřebiče na dálku jednoduše vypnout či zapnout. Většinou tak regulují spotřebu v síti, můžou tak ale vykrývat i nečekané výkyvy napětí.

Žehlení omezíme, kávu a televizi ne

U ostatních činností se ale zákazníci již omezovat nechtějí. Podle zkušeností ČEZ jsou lidé ochotni kvůli úsporám odložit či úplně omezit jen činnosti, jako jsou praní, žehlení či zapnutí myčky nebo sušičky. "Lednička vám doma běží pořád, na televizi se díváte, když je fotbal, a kávu si uvaříte, když na ni máte prostě chuť. Lidé nechtějí omezovat svůj komfort kvůli úspoře," říká Mamula.

Nefungoval podle něj ani testovací tarif, který ČEZ připravil pro tři tisíce domácností, z nichž si ho vybrala zhruba tisícovka. V době špičky od 15 do 23 hodin namísto dvou korun za kilowatthodinu měly platit čtyři koruny, po zbytek dne ale jen jednu korunu. "Efekty byly minimální, lidé se nechtěli omezovat, když přišli z práce. Domácnost s roční spotřebou kolem 12 tisíc korun ušetřila něco přes dvacet korun měsíčně, tedy někde na hranici statistické chyby," říká Mamula.

I kvůli minimálním dopadům odkládá ministerstvo průmyslu a obchodu prozatím projekt instalace až čtyř milionů chytrých elektroměrů za 33 miliard korun. "Neříkáme, že je mít nebudeme. Ale nyní se jednoduše nevyplatí," říká náměstek Šolc. Další vyhodnocení a plán zavedení evropské směrnice, která chytré měřiče požaduje, tak ministerstvo plánuje až zhruba v roce 2018.

Související