„Práce s informacemi je ukládání do jednotlivých šuplíků a umění sáhnout do správného šuplíku.“ Patříte mezi studenty, kteří vědí, do kterého šuplíku sáhnout? Jestli ne, psycholožka Hana Sotáková vám prozradí tipy, jak se správně učit.

Začněme trochu zvolna. Jak vzpomínáte na svá studentská léta?

Na studentská léta vzpomínám veskrze kladně jako na dobu, kdy člověk byl víceméně nezávislý a bez závazků. Život přirozeně plynul bez větších problémů. Pro mě to byla doba, do níž zasáhla euforie porevolučního období. Spousta věcí byla nových, všechno bylo barevnější. Studentská léta mi také přinesla celou řadu přátel, které mám dodnes.

Jaký systém v učení považujete za nejefektivnější?

Nejefektivnější í je mít vůbec nějaký systém. Často vidím u studentů, že ho nemají. Příprava je velmi nahodilá a směřovaná do zkouškového období. Studenti nebyli dosud zvyklí naučit se látku za tak dlouhou dobu a nedovedou si představit, jak to zvládnout a systematizovat. Aby bylo učení efektivní, je dobré znát sám sebe, vědět, co mi vyhovuje. Někdo si čte látku nahlas, nahrává si ji a pak si ji pouští do sluchátek. Jsou lidé, kteří si potřebují všechno zvýrazňovat, dělat si strukturu pomocí nějakého systému. V tomto ohledu jsme každý individuální.

Je lepší průběžná příprava, či nárazové učení?

Průběžná příprava je důležitá. Stačí si pročíst základní body z přednášky. Tím, že si to bezprostředně osvěžíte, zapamatujete si daleko víc a víc se toho přenese do dlouhodobé paměti.

Je lepší učit se sám, nebo se spolužáky?

Když se učíme se spolužáky, nesmí to skončit tak, že si budeme povídat u kávy. Je potřeba vytvořit si systém přípravy. Např. že si rozdělíme a vypracujeme jednotlivé okruhy, pak se sejdeme a řešíme sporná místa, řekneme si, co nám v daném okruhu přijde důležité. Můžeme se vzájemně prozkušovat. Látku tak přijímáme více smysly, což pomáhá lépe si ji zapamatovat. Nicméně doporučuji lidem, kteří se učí skupinově, aby si látku projeli ještě individuálně. Ve skupině vám třeba něco přijde jasné, ale sami zjistíte, že to tak úplně není. Proto je vhodné to kombinovat.

V jakou denní dobu je nejlepší se učit?

Záleží na biorytmu každého z nás. Někomu vyhovuje přivstat si a učit se ráno, kdy má čerstvý mozek. Někomu vyhovuje učit se večer. Obecně je platné, že by se člověk neměl učit ve chvíli, kdy je unavený. Proto je dobré směrovat přípravu do doby, v níž je výkonnost nejvyšší.

Existuje maximální hranice, kolik hodin denně je efektivní strávit nad učením?

Ta doba se prodlužuje s věkem. Obecně se ví, že doba naší pozornosti není neomezená a je důležité pracovat s intervaly. V průběhu zkouškového období se můžu učit šest hodin denně za předpokladu, že střídám učení s uvolněním, např. jdu si zaběhat a vyčistím si hlavu. Optimální doba učení bez přestávky je zhruba hodina. Někteří z nás se dokážou soustředit i delší dobu. Můžete si vyzkoušet pozorovat sami na sobě, kdy vám začínají odlétat myšlenky od učení, a začnete přemýšlet nad tím, co byste ještě měli udělat, kam byste měli zajít a co byste měli vymyslet.

V takovou chvíli bych si již měla udělat od učení přestávku?
Ano, nicméně když se učíte, měla byste se ideálně naučit uzavřený celek, aby se vám to neroztříštilo a nezačínala jste po přestávce znovu od začátku.

Jak se rychle naučím hodně slovíček?

Paměť je schopna pojmout určité množství najednou. Když se budu slovíčka učit zvlášť, tak mi jejich zapamatování zabere více času. Když si je ale uspořádám do skupin, které budu zpracovávat jako jednotku, naučím se je rychleji. Uvádí se v literatuře, že pomáhá, když si spojíte učení s automatickou činností. Třeba že si jednotlivá slovíčka navážete na obvyklé činnosti, které děláte, než jdete ráno do školy.

Jak si dobře zapamatuji jména velkého počtu lidí?

Pokud nám to něco připomíná nebo logicky zapadá do nějakého celku, učíme se to rychleji. Výhodou je, pokud si z těch jmen vytvoříte tzv. mentální mapu. Provážete si je s dobou, v níž žili, s informacemi, které znáte, s tím, co udělali, kdo byl čí předchůdce, atd.

Jaké jsou nejčastější a nejzávažnější chyby studentů v procesu učení?

Studenti nemají systematizovanou přípravu, nechávají ji na poslední chvíli. Pokud zjistí, že nemusí navštěvovat přednášky, tak na ně celý půlrok nechodí, a před zkouškou začínají rychle zjišťovat, co se v hodinách probíralo a z čeho bude zkouška. Už tím, že je student přítomný na přednášce a občas se zeptá na něco, co mu není jasné, se učí. Další chyby jsou chyby nevědomé. Objevují se u studentů, kteří se před nástupem na vysokou školu příliš neuměli nebo nemuseli učit, prošli střední školou bez problémů a nevědí, co jim vyhovuje.

Spousta studentů se potýká s prokrastinací – všechny povinnosti včetně učení odkládají na poslední chvíli. Považujete to za velký problém, nebo jen přirozený důsledek dnešní hektické doby?

U některých studentů se jedná o povahový rys, se kterým bojují. Dokud nejsou v časovém presu, nejsou schopni se soustředit a učit. Jiní studenti odkládají povinnosti, protože se jim do nich nechce. Vždy si najdou něco důležitějšího a zajímavějšího.

Jak s prokrastinací bojovat?

Lépe dojde k nápravě, když se studenti sami rozhodnou, že to chtějí změnit. Může jim pomoci, když si stanoví strukturu a systém, jak a kdy se učí. Zažila jsem studenty, pro které byla návštěva kavárny nebo kina s kamarády odměnou za vykonanou práci. Dále pomáhá, když si student najde někoho, s kým se učí, kdo je organizovanější než on sám. Pokud se jedná o předmět s větším obsahem látky, doporučuji studentům, aby si látku zpracovávali v průběhu semestru. Je to první krok navyknout si na práci.

Jak vylepšit schopnost soustředit se?

Pozornost se dá trénovat. Pokud budete číst dlouhý souvislý text, pozornost brzy ztratíte. Když kombinujete činnosti během učení – děláte si výpisky z textu, při čtení výpisků si říkáte, které věci už víte a které si potřebujete zopakovat, udržíte pozornost déle. Můžete vyzkoušet relaxační techniky, které vám pomohou vypnout okolní vlivy. Je dokázáno, že pokud s takovými technikami pravidelně cvičíte, zlepšuje se vám schopnost soustředění.

Můžete uvést příklady takových technik?

Klasický je autogenní trénink. Učíte se zaměřit pozornost třeba na své tělo a postupem času se vám zlepšuje pozornost.

Jak pracovat s trémou a stresem z ústního zkoušení?

Existují různé techniky. Když se vám např. třesou ruce, je dobré si je pevně chytit. Tím se trochu uklidníte. Doporučují se „babské rady“ – vydýchat se, zklidnit a zpomalit. Když se soustředíte na dech, ostatní příznaky mají tendenci ustupovat. Někdy pomůže, když svůj stres verbalizujete. Když třeba řeknete: „Jsem hrozně nervózní, ale připravila jsem se a budu se snažit.“ Pomůžete tak stresu, aby se dostal navenek a odešel. Pomůže to i danému zkoušejícímu, aby věděl, že nemluvíte proto, že jste vystresovaná, a ne proto, že nic nevíte.

Představte si typický obrázek před testem či zkouškou. Studenti ponoření do svých poznámek se snaží nalít si do hlavy ještě poslední vědomosti. Považujete to za správné, či nikoliv?

Obecně je platné, že se to tak dělat nemá. Nicméně velká část z nás má pocit, že ještě na poslední chvíli se do hlavy něco dostane.

A nevzniká tak v mozku spíše zmatek?

Ano, máte pravdu. Nebo se stane, že si jednu věc zapamatujete a díky tomu zapomenete jinou. Informace se uloží pouze do krátkodobé paměti, která má trvání několika minut. Studenti se také snaží průřezově prolétnout celé poznámky, čímž vznikne totální zmatek.