Prognózy HDP: kdo je nejpřesnější?

Otázka, jak přesně dokážou české instituce předvídat růst ekonomiky, je klíčová mimo jiné pro vytvoření rozpočtu. Jak je to s přesností odhadů nejdůležitějších českých ekonomických institucí, odhaluje následující vizualizace. Srovnává skutečnou meziroční změnu HDP (modrá linka) s predikcemi České národní banky, Ministerstva financí a Ministerstva práce a sociálních věcí. 

Při pohybu myší v grafu vidíte vždy trojici nejbližších prognóz. Po najetí myší na název instituce se zvýrazní její prognózy a objeví se okno s rozptylem předpovědí. Odškrtnutím instituci odstraníte z výsledků. 

Aplikaci spustíte ve všech prohlížečích kromě Internet Exploreru.

Instituce:
    Rozptyl předpovědí:
    Srovnání vybraných:

    Sto procent předpovědí Ministerstva financí je příliš optimistických

    Při každoročním plánování rozpočtu se stává, že ministr financí je příliš optimistický s odhadem růstu české ekonomiky. Jedno procento, ve kterém prognóza předčí realitu, se projeví výpadkem příjmů kolem deseti miliard korun. Chybnou prognózu pak musí ministr kompenzovat dalšími škrty.

    Vzhledem k tomu, že se nadhodnocení růstu HDP a následné ořezávání rozpočtu opakuje poměrně často, rozhodli jsme se prognózy MF otestovat. Zajímaly nás tři otázky:

    • jak často se podobné chyby stávají a jak jsou výrazné?
    • je poměr příliš optimistických a příliš pesimistických odhadů vyrovnaný?
    • jak si vede MF v porovnání s dalšími institucemi?

    Inspirovali jsme se vizualizací Amandy Cox pro New York Times, kde podobné otázky položila Bílému domu. Analýze podrobila prognózy rozpočtu. Zjistila, že "...v posledních 30 letech bylo asi 80 procent čtyřletých rozpočtových výhledů příliš optimistických". 

    Zopakovali jsme její experiment v českém prostředí. Jako základ pro odhad rozpočtu slouží prognóza růstu HDP, kterou MF publikuje každého čtvrt roku. Porovnali jsme tedy reálný vývoj HDP (modrá křivka, data) s tím, co předvídalo MF (zelené křivky, data). Pro srovnání jsme přidali kvartální prognózy České národní banky (žluté křivky, data) a každoroční predikce Ministerstva práce a sociálních věcí (červené křivky, data nejsou volně k dispozici). Data MF jsou k dispozici od roku 2006, proto jsme v analýze nemohli jít hlouběji.

    Výsledek? Sto procent čtyřletých prognóz MF, které můžeme srovnat s realitou, je příliš optimistických. Extrémně nepovedené jsou prognózy z května a srpna 2008, kdy MF na rozdíl od ostatních institucí úplně ignorovalo očekávanou propast. Následující dvě prognózy MF zase odmítaly na propad uvěřit a neúnavně šířily optimismus. U ČNB, která vydává dvouleté předpovědi, je podíl příliš dobrých zpráv něco přes 80 procent. Přesnost MPSV vzhledem k roční periodicitě hodnotit nelze.

    Ministerstvo financí tak připomíná děcko, které se neúnavně každého čtvrt roku spálí o ta stejná kamna. Zbývá zjistit, proč. Snaží se svým neúnavným optimismem zapůsobit na trh a vytáhnout domácí ekonomiku z krize? Chce podpořit obraz ministra Kalouska jako bojovníka se schodkem rozpočtu tím, že ho v návrhu rozpočtu hrubě podstřelí a navyšuje pak postupně a za malého zájmu médií? Nebo jsme se snad ocitli v éře permanentních výkyvů, kdy ekonomické prognózy neumí předpovědět ani zítřejší vývoj, jak naznačuje Nicholas Taleb ve své teorii černých labutí? Odpovědi se pokusí najít ekonomičtí redaktoři IHNED v dalších článcích k tématu.

    UPDATE: reakce Ministerstva financí

    Kompletní zdrojová data dáváme k dispozici zde. Za spolupráci na vizualizaci děkujeme Mizukimu Nakeshu (programování a design), Aleši Michlovi (makroekonomické konzultace) a Jiřímu Skuhrovcovi se Zdeňkem Polákem (diplomová práce, věnovaná predikcím HDP).

     

    Související