legenda

Chcete-li na mapu vrátit všechny značky, nechte políčko prázdné a klikněte znovu na tlačítko Hledat.

Zdroj: Potraviny na pranýři

Kompletní data ke stažení

Potravinářská inspekce neposkytuje informace v této podobě veřejnosti, protože se obává jejich špatného výkladu. Abychom tabulku získali, vytvořili jsme jednoduchý počítačový program, tak zvaný scraper, který web potravinynapranyri.cz systematicky prochází a údaje z něj ukládá v podobě, s níž se dá snadno pracovat.

Jaká dezinterpretace hrozí? Jednoduše: To, že se nejvíc zkažených paštik našlo v koloniálu paní Vokurkové, ještě neznamená, že paní Vokurková prodává víc zkažených paštik než ostatní. Možná má prostě jen víc poboček a větší obrat. Mohla mít smůlu a přilákat víc kontrol, mohla vyfasovat přísnějšího inspektora, třeba jí zkažené paštiky do regálu propašovala konkurence...

Proto je důležité znát důvody, na jejichž základě se inspekce oficálně rozhoduje provést kontrolu. SZPI je vyjmenovává v tomto pořadí: 

  • poznatky z minulých kontrol
  • analýzy dat v informačním systému
  • aktuální zjištění inspektorů v terénu
  • zjištění jiných orgánů státní správy (hygienické služby, veterinární správy, policie, celní správy, živnostenského úřadu)
  • podněty spotřebitelů
  • podněty masmédií (tisku, rozhlasu a televize) a reklam
  • zjištění partnerských organizací v zahraničí, např. DGCCRF, FIS, FDA
  • doporučení Evropské komiseinformace ze systému rychlého varování RASFF

Abychom se tedy vyvarovali ukvapených závěrů, musíme se na data o zkažených potravinách dívat jako na statistiku čistě deskriptivní, tedy popisující kde se co našlo, a nevyvozovat z nich, že se v daných obchodech vyskytuje zkažené jídlo s vyšší pravděpodobností než v jiných.

Jak dopadly řetězce?

Nejvíc (79) problémů objevili inspektoři v prodejnách Tesco. Na druhém místě je Kaufland (59 závad), na třetím Ahold provozující prodejny pod značkou Albert (41).

Následující graf ukazuje dvacet prodejců, u nichž se našlo nejvíc nevyhovujících vzorků, a zda šlo o potraviny nebezpečné, nejakostní nebo falšované. Můžete si také stáhnout tabulku, ve které najdete všech 206 kontrolovaných firem.

Zaměříme-li se na jednotlivé provozovny, zjistíme, že celkově nejvíc problémů zatím nasbírala "JIP Cash & Carry prodejna potravin pro podnikatele i pro širokou veřejnost" v Praze-Vysočanech v Českomoravské ulici. Při jediné kontrole 19. ledna tu inspektoři objevili v mrazáku třináct balení krevet, hovězí roštěné či klokaních kýt, které vykazovaly známky rozmrazení a opětovného zmrazení.

Na druhém místě v žebříčku nejhorších provozoven je královéhradecký Interspar. Inspektoři tam byli letos už čtyřikrát a našli jedenáct nevyhovujících vzorků, například turecké sušené meruňky obsahující živé škůdce, plesnivý kozí sýr z Francie nebo rozteklou jahodovou zmrzlinu.

Třetí nejhorší provozovna podle počtu zjištěných závad je řeznictví Václav Primus v Pacově. V nabídce mělo celkem osm druhů plesnivých, okoralých a seschlých sýrů, další dva objevili inspektoři v pobočce stejné firmy v Humpolci.

Pozor na sýry, uzeniny a falšovaná vína

Dobrá zpráva pro zákazníky: Mnoha nástrahám se vyhnou, prohlédnou-li si zboží, které kupují, důkladně už v obchodě. Nejčastější výhradou inspektorů byly totiž "plísně okem viditelné" (69 případů), "vůně" a "vzhled" (u obou parametrů více než třicet případů).

V sedmnácti případech se v jídle našli živí škůdci, v šestnácti bylo ve výrobku víc arašídů než výrobce uvedl, v osmi případech vadil menší než slibovaný obsah masa.

Nejčastěji měli inspektoři výhrady k tepelně opracovaným netrvanlivým masným výrobkům jako jsou paštiky a měkké salámy (100 případů), na druhém místě jsou sýry (67), na třetím trvanlivé salámy (41). Nejčastěji se falšují vína (26 případů) a medy (22). Podrobné členění objevených závadných potravin ukazuje další graf, opět si můžete stáhnout zdrojová data.

Další graf ukazuje, s jakými druhy potravin má největší problémy dvacet prodejců, u nichž kontroloři našli nejvíc závad. Opět si můžete stáhnout zdrojovou tabulku.

Nebezpečné Polsko?

Jídlo od severních sousedů nemá mezi Čechy dobrou pověst. Právem? Ze všech 655 nebezpečných, nejakostních a falšovaných potravin objevených potravinářskou inspekcí má nadpoloviční většina (366) jako zemi původu uvedenou Českou republiku. Na druhém místě (59) jsou potraviny, u nichž se zemi původu nepodařilo zjistit. Až na třetím místě je Polsko s řádově nižším počtem problémů (56) než u jídla tuzemského.

I zdrojová data pro poslední graf si můžete stáhnout a pohrát si s nimi sami.

Související