Revoluce ve vzdělávání. Je to příliš silné tvrzení? Než jej budeme moci posoudit, podívejme se na to, co ji mohlo zapříčinit.

Už neplatí, že vysoce kvalitní kurzy od zkušených a kvalifikovaných profesorů jsou dostupné pouze pro hrstku vyvolených, které se podařilo dostat na nejlepší světové univerzity. Objevil se nový trend - online kurzy. Ty poskytují jednotlivé univerzity na portálech Coursera a edX.

Projekt Coursera vznikl jako myšlenka dvou kolegů z univerzity Stanford v roce 2011. V dnešní době vzdělává miliony studentů prostřednictvím 33 univerzit. Mezi ně patří nejvýše hodnocené univerzity v Americe, Brown, Princeton, Vanderbilt nebo třeba Wesleyan, ale i univerzity z Británie, Austrálie nebo Hong Kongu.

Myšlenkou projektu je „budoucnost, ve které ty nejlepší univerzity vzdělávají ne tisíce, ale miliony studentů.“ Zakladatelé uznávají, že ten, který se dostane na kvalitní univerzitu a má na ni prostředky, by tuto možnost rozhodně neměl vyměnit za internetové vzdělávání. Většina lidí ale takovou možnost nemá, a právě pro ty tu Coursera je.

V případě portálu Coursera výborně pasuje otřepaná věta „každý si najde to svoje.“ Variabilita kurzů je opravdu obrovská. Vyhledávat je můžete podle univerzity, která je poskytuje, nebo podle kategorií, kterých je celkem 21 a patří mezi ně například právo, matematika, vzdělání, medicína, ekonomie, biologie nebo počítačová věda.

V nabídce kurzů je vždy uvedeno datum začátku, délka - většinou se pohybuje od 5 do 10 týdnů, kolik hodin týdně vám přibližně kurz zabere, co přesně se v něm naučíte a kdo je lektor. Lektor sám se většinou představí v krátkém videu, kde i blíže představí daný kurz.

Kurz samotný potom probíhá v podobě videopřednášek a prezentací, po kterých se občas může objevit test nebo kvíz, na kterém si ověříte, jestli opravdu látku chápete. Někteří lektoři předem varují, že budou zadávat i rozšiřující práce, nebo stanoví doporučenou literaturu.

Registrace na kurz nezabere ani minutu - požadované informace jsou pouze jméno a emailová adresa. Poté vám vznikne profil a můžete se hlásit na jakékoli kurzy budete chtít. Jen pro ukázku, v následujících několika měsících začíná kurz zaměřený na myšlení a argumentaci, poté Úvod do astronomie, Drogy a mozek, Algoritmy a rok 2013 zahájí Mikroekonomika pro manažery nebo například Teorie her. Je vidět, že rozmanitost je opravdu obrovská a já sama jsem byla překvapená, o čem všem se můžu něco nového naučit. Bohužel, čas je omezený a proto je potřeba vybírat kurz, kterému je člověk opravdu schopný se věnovat.

Tím, že kurz probíhá on-line, se ovšem vytrácí osobní vazba na vyučujícího a s tím i pocit zodpovědnosti. Přes internet po vás křídou opravdu nikdo nehodí, když nebudete dávat pozor. Možná je lepší říci, že zodpovědnost zůstává, ale pouze ze strany studenta. Tedy pokud chce kurzem projít úspěšně a na konci získat momentálně bezplatný certifikát.
Ten po ukončení poskytnou lektoři osobně; alespoň ve většině případů. Tyto certifikáty nemají platnost univerzitního studia a ani nepředstavují nijak obzvláště významnou položku v přihláškách na univerzity, pokud je absolvujete na střední škole. Na druhou stranu mohou ukázat vaše priority a cíle, pokud se zúčastníte kurzu, který pořádá vaše vysněná univerzity neb se týká oboru, který chcete studovat.

Jsou ale i kurzy, ve kterých možnost získat certifikát nabízena není. To je ale vždy uvedeno v informacích. Překvapivě i tyto mají velice vysokou účast. Jak zmiňuje Will Oremus ve svém článku „The New Public Ivies“, „motivací je učení se, ne sbírání položek do životopisu.“ Tento trend je rozhodně pozitivní.

Na trochu odlišném konceptu funguje portál edX. Jeho zakládajícími partnery jsou univerzity Harvard a Massachusetts Institute of Technology (MIT). V současné době kurzy poskytuje University of California (Berkeley), a do programu se plánuje zapojit i University of Texas.

Na portálu edX naleznete reálné kurzy, které probíhají i ve skutečnosti na výše zmíněných univerzitách. Dokonce dostáváte i stejné testy a známky jako studenti, kteří obor na zmíněných univerzitách opravdu studují (pouze vám za ně potom nebudou uděleny kredity). Rozdílem je tedy opravdu jen fakt, že on-line student nesedí přímo v přednáškové síni.

To, že jsou kurzy opravdovým odrazem toho, co zažívají studenti na Harvardu, MIT a Berkeley, se ale také samozřejmě odráží na úrovni jejich obtížnosti. Zatímco velkou část kurzů, které poskytuje Coursera, může zvládnout i naprostý laik, který se o dané téma jednoduše zajímá a baví ho, na edX už by to měl těžší.

Svůj zážitek s kurzem edX z letošního jara popsal osmnáctiletý student z Brazílie Arthur Amaral. Zpočátku jej bral jako výzvu, kterou se spolu se svým kamarádem rozhodli přijmout. Kurz popisuje jako nezapomenutelný studijní zážitek plný jak typických zkušeností studenta - frustrace, stres, nedostatek času, tak těch, které mohou nabídnout právě a jen ty nejlepší univerzity - přátelské prostředí, inspirace, nadšení.

Podobné kurzy vyžadují nezanedbatelné množství času a hodí se pro ty, kteří jsou opravdu rozhodnutí se mu věnovat naplno. Na druhou stranu, certifikát o absolvování kurzu, který pořádá Harvard či MIT rozhodně není k zahození.
Nevýhodou je, že kurzy edX jsou předně zaměřené na vědu, a tak si příznivci humanitních oborů bohužel mohou maximálně připomenout své noční můry, či v horším případě značně snížit sebevědomí. Nicméně pro nastávající vědce je nabídka zcela určitě lákavá: Chemie pevného stavu, Počítačová věda a programování, Kvantitativní metody ve zdravotnických výzkumech, nebo například Umělá inteligence.

Jelikož jsou kurzy založeny na těch opravdových, které se vyučují na univerzitách, kopírují svým trváním semestry. Výše zmíněná témata edX nabízí pro letošní podzim, na nová se můžeme těšit na jaře 2013.

Coursera i edX jsou nepochybně projekty, které alespoň do určité míry změní tvář vzdělávání. Lidé si mohou vybrat kurz libovolného tématu z opravdu široké nabídky, a dobrovolně mu věnovat desítky hodin. Navzdory stereotypnímu očekávání se tak opravdu děje; je příjemné vidět, že touha po vědomostech v lidech nezmizela, pouze ji v mnohých případech potlačilo konvenční vzdělávání.

Pro kurzy, které nabízí Coursera, většinou nejsou potřeba žádné vstupní znalosti, díky čemuž se do nich může zapojit opravdu každý. Některé jsou vhodné především pro vysokoškolské studenty, kteří si mohou rozšířit znalosti ve svém oboru nebo se připravit na nový předmět, případně pro ty, kteří by vysokoškolskými studenty rádi byli, ale z nejrůznějších důvodů nemohou.

Ani středoškoláci se nemusí bát se do kurzu přihlásit. Pokud mají dost odhodlání a téma je baví, nic jim nebrání v tom, aby dosáhli stejných výsledků jako vysokoškoláci. „Pro středoškolské studenty můžou být online kurzy občas rozptylující, protože se jim věnují na úkor školy, kterou navštěvují. Pokud se ale zvládnou souběžně dostatečně soustředit i na své studium, jsou on-line kurzy skvělou cestou k rozšíření obzorů a získání nových znalostí,“ komentuje Jim Willets, studijní poradce na English College in Prague.

Zbývá odpovědět si na úvodní otázku. Jedná se o revoluci ve vzdělávání? Ano i ne. Rozhodně nemůžeme očekávat, že se studenti přestanou hlásit na vysoké školy a místo toho budou shromažďovat certifikáty on-line kurzů. Univerzitní vzdělávání jako takové se tím nijak výrazně nemění, nebo alespoň v současnou chvíli ne. Na druhou stranu, mýtus, že kurz některé z Ivy League škol může absolvovat jen hrstka vyvolených, je zbořen. Zapojit se do nich může každý, kdo je ochoten věnovat dostatečné množství úsilí. Vzdělání na té nejvyšší úrovni tak proniká za zdi kampusů a konečně se stává přístupné veřejnosti, v rámci které očividně poptávka není malá.

_____________________________________________________________________
Bottom line: Místo plakátů vaší oblíbené skupiny zeď plná diplomů? Ne až tak nereálná představa.

Související