Lepší finanční zajištění ve stáří a méně spoléhání pouze na státní důchody. Obojí má zajistit tzv. druhý pilíř penzijního systému. Od začátku ledna umožní odvést na sociální pojištění o tři procenta méně.

To, plus další dvě procenta ze mzdy pak půjde vyvádět na vybraný penzijní fond, který má zajistit vyšší zhodnocení a tím lepší úspory na stáří. 

Dlouho očekávaná revoluce v českém důchodovém systému ale těsně před spuštěním moc přízně nemá. Podle posledního průzkumu se chtějí určitě zapojit jen dvě procenta Čechů.

Především politici ČSSD horují proti 2. pilíři, penzijní fondy a finanční poradci naopak přesvědčují o jeho jasných výhodách. 

Jaké jsou ale skutečně výhody a nevýhody? Komu se může 2. pilíř vyplatit, co jsou jeho hlavní rizika? A je negativní kampaň oprávněná? 

Nový systém spoření na stáří se vyplatí především výše příjmovým skupinám lidí a z nich ještě více mužům než ženám. Tak zní nyní nejvíce rozšířený názor. Platí to ale? 

Například na kalkulačce ministerstva práce a sociálních věcí si lze propočítat, jaký důchod může člověk čekat. Alespoň o pár stovek víc by podle propočtu mohl v důchodu získat i člověk, který bere 15 tisíc korun a zvolil by dynamický fond.

Jenže takové propočty jsou jen velmi schematické a nepočítají se spoustou neznámých a neodhadnutelných vlivů.

"Ta čísla jsou mimo kontext. Počítají s výnosy, které jsou postavené na vodě. Spousta věcí je nepredikovatelná," kritizuje výpočty výše penzí Patrik Nacher, provozovatel webu Bankovnipoplatky.com. 

Předvídatelné je ale každopádně to, že státní důchody z dnešního průběžného systému budou nezadržitelně klesat. Z propočtů ekonoma Ondřeje Schneidera vyplývá, že pokud se nenajdou ve státě jiné prostředky na penze, může průměrný důchod v roce 2050 klesnout až na 25 procent průměrné mzdy.

Zabránit tak rapidnímu propadu a zajistit solidní příjem stáří by tak měl být právě druhý pilíř. Autoři studie institutu IDEA CERGE-EI spočítali, že na soukromých penzích vydělá zhruba polovina mužů a okolo třiceti procent žen. Jen zhruba polovina z nich ale může čekat znatelnější zvýšení důchodů. 

Mladí a bohatí, pojďte

Platí totiž, že výhodnost systému záleží na příjmu a věku. "Čím je vyšší příjem a nižší věk, tím je systém výhodnější. Pro lidi nad 45 let se systém vyplatí, pouze pokud mají nadprůměrné příjmy, navíc je to dobré zajištění proti zvyšování stropu odvodů na sociální pojištění. Pro lidi do 45 let se vyplatí i u těch s průměrnými a mírně podprůměrnými příjmy," říká ekonom z jedné velké finanční instituce, který si nepřál být jmenován. 

Podobně to vidí i Tomáš Menčík, analytik společnosti Cyrrus. "Podle mého názoru se čistě z finančního hlediska vyplatí zapojit se většině obyvatel. Při zvážení budoucího snižování státních důchodů se zdá být 2.pilíř výhodný téměř pro všechny mladé a obecně pro většinu populace," říká Menčík. 

Naopak podle Patrika Nachera není nový systém zajímavý takřka pro nikoho. "Pro lidi s nízkými platy se nevyplatí a ti, co mají vyšší platy, si mohou lépe a flexibilněji spořit jinde," upozorňuje Nacher. Podle něj tak může zaujmout hlavně ty, kteří by se jinak sami nedonutili spořit si na stáří ještě jinde a spoléhali by se jen na státní důchod. "Pro ně to může výhoda," dodává Nacher.  

Kdo jednou vstoupí, už nevystoupí

Jedním z hlavních bodů kritiky je fakt, že z nového systému se nedá vystoupit. Kdo se do něj jednou zapojí, již nemůže druhý pilíř opustit.

"Zapojit se, nebo ne do druhého pilíře je závažnější rozhodnutí než svatba," říká s nadsázkou šéf PF Komerční banky Pavel Jirák. A většina odpůrců kritizuje právě to, že lidé starší 35 let se musí rozhodnout jen během šesti měsíců, zda se do nového systému zapojí. V tak krátké době se ale neukáže, jak fondy fungují a který nejlépe vybrat. 

Zákaz vystoupit je přitom určitým kompromisem k původním návrhu povinné účasti ve druhém pilíři. "Pokud má 2. pilíř sloužit jako spoření na důchod, pak je nutné zákonem zajistit, aby ty prostředky zůstaly v penzijních fondech až do důchodového věku," argumentuje Menčík. 

Podobně je středem kritiky i to, že není možné vybrat ani část naspořených peněz jednorázově. Prostředky budou vypláceny totiž podobně jako státní důchod formou měsíčních výplat. "Považuji to buď za provokaci, nebo vychovávání dospělých, jako by to byly děti," říká k tomu Nacher. 

Na druhou stranu ale jiní odborníci vyzdvihují právě pravidelnost výplat. "Prostředky mají být čerpány postupně a nelze jich část vybrat a věnovat třeba vnoučkům. Dovedl bych si představit důvody, kvůli kterým by jednorázový výběr byl možný, například v případě osobního bankrotu," říká Menčík. 

Důchod jako dědictví

Ačkoli nepůjde vybrat si peníze najednou, naspořené finance jsou předmětem dědictví. Když člověk během spoření zemře, připadne celá naspořená část dědicům. Stejně tak získají nedočerpané peníze ze spoření i v případě, kdy člověk zemře v důchodovém věku, pokud si ovšem zvolí dvacetiletou penzi. 

"Možnost dědění uložených peněz je podle mě jediná výhoda druhého pilíře," souhlasí i zarputilý kritik nového systému Nacher. 

Na čem se ovšem jak zastánci tak i kritici shodnou, je negativní vliv politické nejistoty. ČSSD otevřeně deklaruje, že pokud se dostane k moci, 2. pilíř zruší. Navíc zkušenost z Maďarska, kde úspory na penze zestátnili, nevybízí k optimismu.

 



Srovnejte výhodnost navýšení příspěvku


Zadejte váš stávající příspěvek na penzijní připojištění a zjistěte kolik byste si měli spořit ideálně.



>> Spočítat


 

"Nejistota a absence záruky, že systém nebude různě měněn a upravován, jsou jednoznačně relevantní obavy. Pokud nebude politická jistota ohledně zachování 2. pilíře, potom to odradí spoustu účastníků," souhlasí Menčík.

Podobně to vidí i další. "Tyto obavy jsou oprávněné a pokud systém neuspěje, tak to bude právě z tohoto důvodu. Nicméně domnívám se, že to není důvod do systému nevstoupit," doplňuje ekonom, který si nepřál být jmenován. Nacherovi pak chybí především garance, že se systém nebude různě měnit, aniž by jej člověk mohl opustit. 

V každém případě je důležité si při zvažování druhého pilíře uvědomit, že nemá jít o cestu jak vydělat velké peníze, ale spíše si zajistit s ohledem na slábnoucí důchody finanční rezervu na stáří.  

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru