Zlepšit si svoji angličtinu, prožít zajímavý týden, poznat nové lidi a přitom si užít spoustu zábavy. K tomu nemuset nikam cestovat, moci spát ve své vlastní posteli a čekat, až na vás dýchne atmosféra exotických zemí. Zní to tak jednoduše! A jednoduché to taky je – stačí, když se právě vaše škola zapojí do projektů mezinárodní společnosti AIESEC. Stejně jako naše škola.

Již třetím rokem vítáme mladé studenty ze zahraničí, kteří spolupracují se společností AIESEC. Tráví týden se studenty sedmých ročníků (třetích ročníků čtyřleté SŠ) a u některých z nich i bydlí. „Já jsem doma ubytovala hned dva cizince – Číňanku a Etiopana. Podle mě byli z celé AIESEC skupiny nejlepší, ale možná to bylo proto, že jsem je stihla nejvíce poznat. Všichni u mě doma umí anglicky, takže komunikace fungovala bez problému.

Legrační bylo, když jsem je vzala na návštěvu k babičce a dědovi. Cizincům se to ale líbilo. Doma jsme probírali různá témata, často až do dvou do rána. Projekt mi hodně dal, mluvili jsme o České republice a o jejich zemích, o ekonomii nebo třeba o světovém míru.

Jezdili jsme na výlety, obdivovali Český ráj a obzvlášť se jim líbilo na Kozákově a v Dětenicích,“ popisuje své zážitky Michaela Dvořáková, dnes již bývalá studentka našeho gymnázia. Na otázku, jaké vzpomínky si z celého týdne odnesla, odpovídá jako každý, kdo projekt s cizinci zažil. „Byl to jeden z nejlepších zážitků na gymplu vůbec, přijeli úžasní lidé, na které moc ráda vzpomínám.“

Předloni a letos probíhal projekt Edison, kdy studenti každé dopoledne trávili ve škole. Čeští studenti byli již od začátku rozděleni do malých skupin a každý den obcházeli stanoviště zahraničních studentů, kteří vyprávěli o jejich rodné zemi. Tento podzim jsme přivítali sedm studentů.Měli jsme možnost dozvědět se o jejich kultuře, jídle a o všem, co se týká Nového Zélandu, Egypta, Brazílie, Srbska nebo Austrálie.

Odpolední a především večerní program je pokaždé v režii českých studentů. Obvykle jezdí společně na výlety nebo chodí na procházky po městě. „Do půl druhé jsme byli ve škole, poté jsme je vzali třeba do muzea Škodovky, ukázali jsme jim mladoboleslavskou radnici i Staré město, byli jsme na bowlingu a na hokeji. Myslím, že se s námi cizinci nenudili,“ popisuje svůj týden Štěpán Rejhon, účastník letošního projektu.

„Mrzí mě, že Ruob (Štěpánův cizinec, pozn.red.) hned zkraje týdne onemocněl a několik dní musel zůstat v posteli, takže si toho moc neužil. Radši jsem s ním zůstal doma, aby byl v té nejlepší péči. Naštěstí se mu podařilo vyléčit a další týden už mířil do další hostitelské rodiny v Dobrušce, odkud se po týdnu už vracel domů – do Austrálie,“ vysvětluje Štěpán.

Během hektického týdne se mi podařilo vyzpovídat i jednoho zahraničního studenta. „S organizací AIESEC jsem začal spolupracovat asi tři měsíce před tím, než jsem přijel do České republiky. Mám titul z politologie, ale zatím si nejsem jistý, co přesně bych chtěl dělat v budoucnu. Ve škole jsem si nejvíce užil chytré a přátelské studenty. Mám rád Čechy, každý je tady hodný a slušný. Samozřejmě jsem si všiml i krásných žen. Praha mě naprosto uchvátila, je to to nejkrásnější město na světě.“ říká Nikola Pejić ze Srbska.

Já jsem v loňském roce prošla projektem Enter Your Future, který je založen na odlišném principu. Sice jsme také byli rozděleni do menších skupin, avšak náplní celého týdne bylo naučit se spolupracovat, budovat tým, získávat si respekt a soustředit se na svou budoucnost. Zahraniční studenti nám svou zemi přiblížili během jednoho dopoledne na tzv. Global Village.

Na celý týden vzpomínám doteď. Každý den a především večer se stal neopakovatelným zážitkem. Na konci dostal snad každý z nás pozvání do Ekvádoru, Číny, Rumunska, Bulharska, Belgie, Srbska, Ruska a Kanady. V neposlední řadě jsme taky od rána do večera komunikovali anglicky a to i mezi sebou.

Není divu, že nás naši angličtináři následující týden nepoznávali, angličtina se pro nás stala naprosto přirozenou řečí. Vzniklo dokonce výjimečné přátelství mezi mou spolužačkou Kamilou a Michaelem z Číny, který u ní týden bydlel.

Na otázku, jak může vypadat takové česko-čínské přátelství, ihned odpovídá: „Ještě než Michael odjel zpátky do Číny, několikrát jsme se ještě setkali a dokonce jsme ho vzali na víkend na naši chatu na Šumavu. Celý rok jsme si pravidelně psali i volali a celé rodině se moc stýskalo. V létě jsme s mamkou odjely na největší výlet v mém životě – do Číny. Celý měsíc jsme s ním cestovali, poznávali čínskou kulturu, místní lidi a naprosto odlišný způsob života. Bylo to prostě neuvěřitelné. Výletem to ovšem neskončilo. V říjnu jsme se za ním vypravili do Londýna a na Vánoce a zimní prázdniny přijede zase sem k nám.“

Michael mi změnil život. Já a moje mamka jsme se totiž díky němu zamilovaly do Číny, já jsem se rozhodla pro budoucí studia čínštiny, snad mi to vyjde,“ popisuje svou vysněnou budoucnost letošní maturantka. A co by chtěla dodat na závěr?

„Celý týden měl pro mě neuvěřitelný přínos. Kromě toho, že jsem získala přítele (snad) na celý život, setkala jsem se s mnoha lidmi z celého světa. Najednou jsem viděla rozdíly mezi nimi a zároveň zjišťovala, že jsme vlastně všichni stejní,“ říká Kamila.