Výnosy penzijních fondů stejně jako loni nepřekročí inflaci. Úspory na stáří se tak opět reálně znehodnotí. Očekávaný druhý pilíř má sice nabízet odvážnější investiční strategie a tedy i potenciálně lepší zhodnocení, ale vstup do něj může být velkým rizikem.

Výběr správné a dlouhodobé investiční strategie je tak naprosto zásadním rozhodnutím. V době, kdy penzijní fondy připisují svým klientům výnos mezi jedním a dvěma procenty, zatímco inflace překračuje 3%, je vhodné hledat alternativu.

 

„Ke klasickému penzijnímu fondu, bych doporučil fond korporátních dluhopisů. Jedná se o investici, která klientovi vynáší poměrně slušný výnos při rozumné míře rizika. Pro doplněk portfolia můžeme zvolit i komodity například zlato,“ říká hlavní investiční stratég ČP INVEST Michal Valentík.

Investiční zlato

Investice do zlata byla dlouhou dobu jen výsadou bohatých a drobní střadatelé o ní ani nepřemýšleli. V poslední době se však objevují nabídky i pro ně.

"Investice do zlata je zajímavou alternativou spoření, protože dokáže uchránit úspory před inflací i před dopady hospodářské krize. Proto zejména v posledních dvou letech zájem o tento typ investice výrazně roste,“ říká Michal Sýkora ze společnosti MPM Invest.

To potvrzuje i investiční stratég BBI Jaroslav Brzoň: "V posledních letech vnímáme trend odklonu od standartních spořících fondů. Například burza ve Frankfurtu už nabízí i nákup zlata s fyzickým dodáním.“

Možností na investici do zlata tedy máme mnoho. Bohužel i tady je třeba dát si velký pozor, s kým do zlata investovat. Někteří obchodníci totiž lákají na nesmyslně vysoké zhodnocení a nabízejí drahé jednogramové slitky.

„V posledních deseti letech činil dlouhodobý průměrný výnos v českých korunách na investičním zlatu 14 % ročně. Pro další dekádu ovšem u spořících produktů konzervativně počítáme spíše s polovičním dlouhodobým průměrným růstem okolo 7 procent ročně. Je velmi pravděpodobné, že vývoj bude lepší, vzhledem k neustálému znehodnocováním hlavních světových měn kvantitativním uvolňováním. Přesto je třeba brát v úvahu, že cenu zlata také ovlivňují světové trhy a chování velkých investorů,“ vysvětluje Michal Sýkora.

Často zmiňovaným problémem u dlouhodobých produktů je likvidita investice.

V případě spoření do zlata je výhodou velmi rychlá likvidita. Koupené zlato je možné si ponechat v podobě slitku a v případě potřeby opět kdykoli prodat nebo je možné si nechat vyplatit hodnotu dle aktuální ceny zlata na trzích.

Příklad:

Klient spoří 750,- korun měsíčně. Cílem spoření je 50g slitek investičního zlata. Za šest let naspoří klient 54.000,- korun. Při průměrném ročním zhodnocení 7% získá investor výnos 16.448,- korun.

Pro porovnání při stejné investici do penzijních fondů by při průměrném zhodnocení 1,5% získal 1.508,- korun.

Nepočítáme ovšem poplatky, které jsou se správou penzijního fondu spojeny.

Investiční byt

Zajímavou alternativou jak na delší dobu uložit peníze může být koupě bytu k dalšímu pronájmu.

„Mnoho lidí o něčem takovém ani neuvažuje, protože nemovitost berou jen z hlediska potřeby zajistit si vlastní bydlení. Přitom nemovitost k pronájmu může být velmi zajímavou investicí, která přináší nejen zhodnocení nemovitosti, ale i příjmu v podobě nájemného,“ říká Daniel Kotula z RE/MAX.

Zejména díky cenovému pádu v posledních letech je teď vhodná příležitost.

„Ceny se dostaly zpět na úroveň roku 2008. Realitní bublina v Česku splaskla a je tak ideální příležitost pro koupi,“ dodává Kotula. Podívejme se na příklad:

Příklad:

Byt v Praze v dobrém stavu, dispozice 1+kk, 21 m², 1. patro, vybavený, cihlový dům, 200 m od vstupu do metra. Poslední nájemník zde platil 6 400 Kč měsíčně + poplatky + energie. Majitelka se dostala do úzkých a nedoplatila spotřebitelský úvěr u své banky ve výši 18 530 korun.

Nemovitost se dostala do exekuce. Soudní znalec, poslaný exekutorem na odhad nemovitosti pro účely dražby, odhadl cenu nemovitosti na 30 tisíc Kč za m², tedy na 630 tisíc korun.

Kupující dohodl s majitelkou nemovitosti cenu 35 tisíc za m², celkem tedy 735 tisíc korun, náklady na bezpečný převod nemovitosti na kupujícího ve výši 36 tisíc si rozdělili napůl. Celkový náklad na koupi nemovitosti byl tedy 753 tisíc Kč.

Reálné nájemné je 6 400 Kč měsíčně + poplatky ve výši 980 Kč na osobu + 670 Kč záloha na elektřinu. V poplatcích jsou zahrnuty všechny náklady vyjma měsíční náklady na

  • fond oprav 21 Kč na m², tedy 441 Kč,
  • správu domu a účetnictví 153 Kč,
  • pojištění domu 40 Kč.

Poplatky se vyúčtovávají každoročně dle reálné spotřeby vody a tepla.

Čisté nájemné je tedy 5 766 Kč měsíčně, 69 192 Kč ročně. Čistý výnos je 9,2 % ročně.

Související