Jedním z faktorů vztahu České republiky k Evropské unii je nedostatečná informovanost české populace o jejím fungování. S tím souvisí i nezájem lidí o toto téma. Účast Čechů v posledních volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 se pohybovala těsně nad 28 procenty. Méně lidí dorazilo k volebním urnám už jen v Litvě, Polsku, Rumunsku a na Slovensku. Jak to lze vysvětlit? „Máme tendenci být uzavřeni ve svých národních a místních záležitostech a nehledíme příliš na to, že svět kolem nás se poměrně dramaticky proměňuje a prochází různými krizemi,“ varuje na internetu Petr Lebeda, ředitel analytického centra Glopolis.

Existují instituce, jež fungují jako spojka mezi Evropskou unií a českými obyvateli. Jednou z nich je Informační kancelář Evropského parlamentu v České republice, která zpravuje občany o politice EU, práci, roli a činnostech Evropského parlamentu. Pravidelně organizuje akce pro širokou i odbornou veřejnost, udržuje kontakty s novináři či zástupci Parlamentu ČR. Zprostředkovává rovněž kontakty na jednotlivé složky EP a zajišťuje návštěvy jeho představitelů v České republice. Aktivity kanceláře se mimo jiné zaměřují na studenty a novináře. Mezi takové činnosti patří např. studijní cesta pro novináře do sídel evropských institucí v Bruselu.

Europropaganda pro novináře

Program této třídenní cesty je velmi atraktivní, ale zároveň nabitý. Obsahuje jednak teoretickou část, složenou z přednášek na téma role a fungování jednotlivých institucí EU, legislativního procesu a tiskových služeb Evropského parlamentu, jednak praktickou část, která se orientuje na prohlídku audiovizuálních studií a dalšího vybavení novinářů a především na setkání s několika českými europoslanci, vysoce postavenými českými úředníky či členem kabinetu některého z komisařů. Novinář účastnící se takové cesty má možnost proniknout do podstaty činnosti českých poslanců a úředníků působících v srdci Unie, seznámí se s aktuálními tématy diskutovanými v EU i příležitostmi, které EU vytváří pro novináře a nahlédne na vztah ČR k EU z vnějšího úhlu pohledu.

Zatím poslední studijní cesta do Bruselu se konala ve dnech 3. – 5. prosince. Účastnilo se jí dvacet novinářů z různých koutů České republiky, angažovaných většinou v regionálních médiích. Byli zde ale také zástupci České televize, České tiskové kanceláře, Hospodářských novin či deníku E15. Skupinku žurnalistů pod vedením Natalie Šťastné a Jana Pátka z Informační kanceláře přivítal deštivý a chladný předvánoční Brusel. Ten letos nachystal svým obyvatelům a návštěvníkům údiv a nevole vyvolávající vánoční stromek na náměstí Grand Place. Namísto tradičního živého jehličnanu se kolemjdoucím skýtá pohled na abstraktní světelnou instalaci, která v krátkých intervalech mění barvu.

Tisková služba EP se představuje

Přednáška tiskového atašé Informační kanceláře Jana Pátka i prohlídka novinářského zázemí Evropského parlamentu seznamují se službami poskytovanými médiím. Tyto služby zahrnují písemné, ústní, audiovizuální a online informace o aktivitách EP a jeho orgánů. Prostřednictvím internetových stránek či tiskových mluvčích zpravují o hlasování a debatách plenárního zasedání ve 22 jazycích.

Novináři působící v Bruselu mohou využít společného akreditačního systému pro všechny evropské instituce. Akreditační karta opravňuje ke vstupu do jednotlivých budov a k užívání veškerého vybavení pro novináře, jako je nahrávací či střihací zařízení. Žurnalisté, kteří nepracují na půdě Parlamentu pravidelně, mohou obdržet tiskový průkaz pro konkrétní jednání či zasedání u vstupu pro novináře po předložení své press karty.

Brusel diktuje a Češi kritizují

„Vy, Češi, jste příliš kritičtí,“ míní Dušan Šándor ze Stálého zastoupení Slovenské republiky. Odkazuje tak na českou povahu neustále si na něco stěžovat a projevovat nespokojenost. „Problémy, které máte s korupcí, nejsou výjimečné. Mají je i v Belgii nebo v jiných zemích.“ Typickým způsobem chování je tzv. „blame game“ proti Bruselu. Jakmile se podaří něco úspěšného, zásluhu si přisuzuje česká vláda. V okamžiku, kdy se ale cokoli nepovede, svaluje se vina na EU.

Na adresu přístupu a vztahu Čechů k EU se vyjadřují i další účastníci setkání s českými novináři. Češi často kritizují, že Brusel něco nařizuje. Média mnohdy hlásají: „Brusel diktuje.“ Málokdo si však uvědomuje, že u legislativního procesu jsou přítomni také čeští úředníci v Bruselu. Euroskeptickou náladu obyvatelstva přiživují ale i samotní novináři. Mediálnímu konzumentovi totiž nepředkládají zcela objektivní a věrný obraz fungování Unie. Ve chvíli, kdy se v EU řeší nějaký problém, média mlčí. Legislativní proces je zdlouhavý, trvá několik let, a tak se o daný problém novináři nezajímají. Pozornost mu začínají věnovat až tehdy, když dojde ke schválení zákona, a všichni se najednou diví, kde se vzal. „Vztekáme se kvůli hloupostem, jako jsou zakřivené banány nebo pomazánkové máslo, ale nepíše se o důležitých tématech,“ konstatuje europoslanec Richard Falbr.

Dalším problémem českých médií je zařazování evropské tematiky do zahraniční redakce. Většina věcí, které se v Bruselu dějí, přitom primárně ovlivňují vnitřní politiku, a proto nespadají do sekce zahraničí.

Brusel má transparentní lobbisty

Evropský parlament a jeho politika by však veřejnost zajímat měly. Jeho poslanci jsou každých pět let přímo voleni a hájí zájmy občanů své země. Hlavním posláním Parlamentu je spolurozhodovat o evropské legislativě a evropském rozpočtu. Česká republika má v EP celkem 22 mandátů, tj. 22 europoslanců.

Pět z nich přijímá pozvání Informační kanceláře a schází se se skupinou novinářů na půdě Evropského parlamentu.  Kromě Richarda Falbra je to současná kandidátka na prezidenta Zuzana Roithová, Miloslav Ransdorf, Jan Zahradil a Libor Rouček. Hovoří nejen o svých aktivitách v rámci EP, přibližují také aktuální dění hýbající celou Unií.

Diskutovanou záležitostí číslo jedna je v současné době rozpočet Unie na roky 2014–2020, tzv. víceletý finanční rámec. Schválený není ještě ani rozpočet na příští rok. „Dvě a půl hodiny jsme teď debatovali o transportu krav a  na rozpočet nám zbylo deset minut,“ sděluje Richard Falbr.

Někteří poslanci a diplomaté popisují postavení a vliv zdejších lobbistů. Brusel je prosycen asi pěti až deseti tisíci lobbistů. Zkušenosti s nimi jsou veskrze kladné, chovají se transparentně a nejedná se o žádné kmotry, jaké známe z českého prostředí. „Poslanci nejsou voděni lobbisty na provázku,“ míní Jan Zahradil. Jednání a setkání s nimi probíhají podle přísných pravidel, všichni musejí být oficiálně registrováni a lze je nalézt na webových stránkách EP. Působí zde jako legitimní zástupci zájmů, ovlivňují komisaře či předkládají prostřednictvím poslanců pozměňovací návrhy.

__________________________________________________________________
Bottom line: Snažme si uvědomovat, že jsme uvnitř nikoli vně EU a informace o ní tedy shánějte ale vždy posuzujte kriticky

Související