Tenisová tour mužů i žen se přesouvá blíže k prvnímu vrcholu sezóny, kterým je Australian open. Podle mého vkusu nejkrásnější mimoevropské město světa Sydney, hostí v dámské kategorii nejkvalitnější turnaj roku. Na žádný jiný turnaj v roce nepotřebujete kvalitnější žebříčkové umístění než sem. Na téměř všechny turnaje v roce vám stačí být v první světové stovce a zaručuje vám to účast v hlavní soutěži.

Ne tak v Sydney, kde musíte být top 30 a s umístěním blízko stého místa se stěží dostanete do kvalifikace. Turnaj hraný v samotném centru olympijského komplexu má zřejmě ještě jedno nej a to, že se zde hráči musí potýkat patrně s největším větrem. Je to poslední ostrý test před grand slamem a tudíž hráči už nabírají plné obrátky. Stejně se stoupajícím napětím ovšem stoupá i venkovní teplota, zápasy se hrají při teplotách 35 stupňů a výše, což už je téměř na hranici únosnosti.

Fyzická kondice hraje klíčovou roli, stejně jako schopnost adaptovat tělo na zátěž v takovém horku. Platí zde trošku jiná „pravidla" pro pitný režim, pro způsob tréninku, ale i pro taktické vedení samotného zápasu. Trenérské týmy mají plné ruce práce, aby dokázaly hráče opakovaně připravit na výkon. Mnohdy na to mají méně než 24 hodin.

U těch nejlepších se pohybují kromě tenisového trenéra ještě kondiční a fyzioterapeut. To si většinou může dovolit z finančních důvodů pouze absolutní špička, řekněme prvních 10-15 hráčů a hráček. Ostatní tenisté mají týmy menší, většinou jednočlenné a využívají případně služeb fyzioterapeutů a masérů, které poskytují pořadatelé, WTA a ATP pro hráče na každém turnaji.

Jinak mimo tenis v rámci odpočinku jsem ještě absolvovala návštěvu v místní ZOO a uvědomila si, jak málo jsme někdy hrdí na naše vlastní věci co máme doma. Naše pražská ZOO je mnohonásobně lepší po všech stránkách, tak aspoň na dálku velký dík a obdiv všem, co se o to zasloužili a denně zasluhují.

Související