Možností, jak v dnešní době snadno vyjet do zahraničí, podílet se na mezinárodním projektu nebo poznat lidi z různých koutů světa, je mnoho. Spousta aktivních mladých lidí se chce pohybovat na mezinárodním poli, neformálně se vzdělávat, rozvíjet své cizojazyčné schopnosti či získávat cenné zkušenosti a předpoklady pro svou budoucí kariéru. Existuje celá řada organizací a programů, jež podobné příležitosti zprostředkovávají. Jen o nich mnohdy veřejnost neví. Jedním takovým příkladem je vzdělávací program Evropské unie Mládež v akci, který se zaměřuje na volnočasové aktivity mladých lidí a finančně tyto činnosti podporuje.

Mládež v akci působí v letech 2007–2013 a svou činností navazuje na předchozí programy Mládež (2000–2006) a Mládež pro Evropu (1994–2000). Jádrem jejího zájmu jsou aktivity jako mezinárodní výměny mládeže, Evropská dobrovolná služba, iniciativy mládeže nebo rozvíjení kvalifikace pracovníků s mládeží.

Program je určený mladým lidem ve věku 13–30 let s trvalým bydlištěm v některé ze zemí programu (členské státy EU) nebo v některé ze zemí partnerských. Svou iniciativu a nápad tak můžete spojit třeba se státy, jako Norsko, Island, státy bývalé Jugoslávie, Švýcarsko, Finsko a mnoho dalších. Stačí přijít s návrhem originálního a veřejně prospěšného projektu a Mládež v akci zajistí jeho finanční podporu.

Projekty by měly naplňovat základní cíle programu, jež shrnuje koordinátorka programu Jolana Dočkalová: „Cílem programu Mládež v akci je zvýšit mobilitu mládeže, nabídnout prostor pro rozvoj cizího jazyka, práci v mezinárodním prostředí a navázání přátelských vztahů, které pomohou při překonávání vzájemných předsudků a stereotypů. Velký důraz je kladen na zapojení mládeže s omezenými příležitostmi.“

Možnosti, které Mládež v akci mladým lidem nabízí

Celkový rozpočet programu na celé období jeho působnosti, tedy sedm let, představuje 885 milionů eur. Program ročně podpoří v průměru kolem 200 projektů s rozmanitou náplní v celkové výši zhruba dvou milionů eur. V minulosti to byla témata jako např. znovuobnovení tradičního slavkovského kroje, obnova krajiny formou sázení stromů, tvůrčí dílny na podporu kreativity mladých lidí, diskuse o demokracii, učení tance atd.

Jedním z účastníků mezinárodních výměn mládeže je dvacetiletý Ondřej Hajda. S Mládeží v akci dosud navštívil Istanbul a Berlín. Tématem výměny v Istanbulu byla lidská práva. Mladí lidé ze třinácti různých zemí Evropy zde diskutovali o roli Evropana či příslušníka konkrétního národa, národní identitě zasazené do oblasti lidských práv. „Byla to pro mě nezapomenutelná zkušenost, poznal jsem spoustu nových a zajímavých lidí,“ hodnotí Ondřej a dodává: „Zamiloval jsem si Istanbul, ale hlavně lépe poznal sám sebe.“

V rámci výměny v Berlíně se mladí lidé učili tanci a toleranci. Ondřej na ní potkal také přátele z předchozích výměn. Svědčí to podle něj o nedostatečné propagaci mezi mládeží a cílení na stále stejnou skupinu lidí. Největším přínosem je podle něj fakt, že většina akcí probíhá v anglickém jazyce, což vidí jako výbornou příležitost pro praktické využití cizího jazyka v neformálním prostředí.

„Program poskytuje příležitost potkat lidi z celé Evropy, seznámit se s nimi a poznat blíže jejich kulturu. Je to skvělá možnost pro rozvoj všude opěvovaných „soft skills“, jako je mluvení a prezentování na veřejnosti, komunikace v cizím jazyce, skupinová práce či řešení zadaných problémů.“

Také jednadvacetiletá Tereza Hausmanová se pravidelně aktivně zapojuje do různých akcí. Sama se podílí na přípravě některých projektů v rámci neziskové organizace Tmelník. Zúčastnila se akcí např. v Berlíně, Lipsku nebo Krakově. V posledním ze jmenovaných měst se v průběhu výměny diskutovalo o demokracii a jejím přínosu ve srovnání s ostatními vládnoucími režimy.

Podle Terezy spočívá největší výhoda programu v poznávání odlišných kultur a uvědomění si rozdílů mezi jednotlivými národy. Své nadšení neskrývá ani v dalších komentářích. „Z jednotlivých akcí přijedu vždy plná nové energie. Během projektu totiž neřeším nic jiného než program a účastníky akce. Přestože musím odvést nějakou práci, tak mi to ani jako práce nepřijde, protože vše dělám s radostí a v prostředí, ve kterém jsou do projektu všichni zapáleni.“

Jako výhodu také uvádí, že jsou akce většinou téměř zdarma, účastníci si platí pouze 25 % z nákladů na dopravu. Přístup je tudíž umožněn skutečně každému, kdo přijde s dobrým nápadem.

Přednosti i nedostatky Mládeže v akci

Podle slov Jolany Dočkalové je největším přínosem programu jeho otevřenost a inkluzívní přístup, tedy možnost speciální podpory pro různé skupiny znevýhodněných mladých lidí – sociálně, ekonomicky, zdravotně či kulturně.

„Program přináší do českého prostředí důležitá témata, jako např. aktivní občanství, interkulturní vzdělávání a sociální začleňování slabších skupin, a zprostředkovává je inspirativními neformálně vzdělávacími přístupy a metodami,“ vysvětluje.

Vyzdvihuje rovněž jednoduchost, přístupnost a možnost zapojit se s vlastním nápadem. Z výzkumu o dopadu Mládeže v akci, jehož se zúčastnilo přes dvě stě respondentů, mimo jiné vyplynulo, že program nezatěžuje přílišnou administrativou.

Každá mince má však dvě strany a světlé momenty se střídají s těmi stinnými. Nejinak je tomu i v případě Mládeže v akci. Největší kámen úrazu, na nějž program v minulosti narazil, představovalo udělování víz pro dobrovolníky z třetích zemí, tedy těch, které nejsou členy EU. Jinou komplikací, s níž se program potýkal, byla novela zákona o pobytu cizinců, která upravovala prokazování zdravotního pojištění cizinců žijících na území ČR.

V letošním roce končí působení programu Mládež v akci. Co přinese budoucnost, zatím není zcela jasné. V příštím roce chce Evropská komise spustit další vzdělávací program Erasmus for All, jenž má působit dalších sedm let a jehož součástí by měl být v pozměněné podobě i program Mládež v akci.

O jeho návrhu má hlasovat Evropský parlament na počátku tohoto roku. Kvůli názvu programu se ale vedou ostré spory, nejpravděpodobnější alternativou je označení YES Europe.

Související