Systémová korupce nebo také "kleptokracie" je největším politickým problémem v České republice. Obrovská korupční chobotnice už začíná dusit nejen občany, ale i aktéry, kteří jí dosud pomáhali krmit se: podnikatele, politické strany i jednotlivé politiky. K jejímu poražení nestačí jen vyměnit politiky, je potřeba změnit pravidla hry: Zalepit díry v klíčových zákonech, které mají korupci omezit.

Projekt Rekonstrukce státu (REST) je na rozdíl od nejasných, nesmyslných či neprosaditelných opatření typu změny ústavy, demise vlády nebo divokých experimentů s volebním systémem realistickým plánem devíti RESTů: devíti opatření, která jsou pro omezení systémové korupce klíčová a jejichž prosazení se přitom dá stihnout ještě do konce volebního období. Jde o následující změny:

1/ Průhledné financování politických stran a volebních kampaní, konkrétně

  • Transparentní účty na veškeré účetnictví,
  • Veškeré finanční transakce nad 10 000 korun pouze bezhotovostně,
  • Vykazování všech nepeněžních darů ve výroční finanční zprávě s uvedením obvyklé ceny,
  • Výroční a finanční zprávy v elektronické podobě on-line,
  • Auditování stranických firem podle pravidel, která dopadají na politické strany,
  • Samostatný transparentní účet pro příjmy a výdaje spojené s předvolební kampaní a zveřejnění samostatného vyúčtování výdajů na kampaň,
  • Povinné označení veškeré předvolební inzerce logem/jménem zadavatele,
  • Rotace auditorů (maximálně 3 roky po sobě),
  • Kontrola stran zastoupených v Poslanecké sněmovně dvěma nezávislými auditory,
  • Efektivní sankce a osobní zodpovědnost za hospodaření strany.

2/ Elektronická majetková přiznání ke dni nástupu do funkce, konkrétně

  • Povinnost vyplnit majetková přiznání elektronicky,
  • Povinnost vyplnit majetková přiznání ke dni nástupu do funkce,
  • Povinnost reportovat a doložit v majetkovém přiznání, v jakých obchodních společnostech vlastní podíly (včetně dokladů o jednotlivých transakcích a smluvních stranách).

3/ Smlouvy uzavřené státem veřejně na internetu, konkrétně

  • Účinnost všech smluv, které bude uzavírat stát, územní samosprávný celek a další veřejné instituce (např. státní podniky či obchodní společnosti ovládané státem) podmíněná jejich zveřejněním na internetu,
  • Zřízení centrálního registru smluv, který bude přístupný veřejnosti a bude obsahovat texty smluv a metadata ve strojově zpracovatelném formátu, s výjimkou informací chráněných zákonem č. 106/1999 Sb. a zákonem č. 137/2006 Sb. (např. osobní údaje, obchodní tajemství).

4/ Zrušení anonymních akcií.
5/ Odborné nominace do dozorčích rad, konkrétně

  • Alespoň jednu třetinu členů dozorčí rady tvoří nezávislí experti,
  • Příslušné ministerstvo definuje a zveřejní požadavky na odbornost, bezúhonnost, kapacity a střet zájmů pro osoby nominované za stát do dozorčí rady dané firmy,
  • Návrhy kandidátů podává nominační komise složená minimálně z jedné třetiny z nezávislých expertů; ministr rozhoduje na základě těchto návrhů. Návrhy i rozhodnutí obsahují písemná odůvodnění s ohledem na definované požadavky a jsou veřejné.

6/ Odpolitizování státní správy, konkrétně taková podoba zákona o úřednících, která

  • Zajistí pro úředníky jasná práva a povinnosti, nezbytné pro zefektivnění výkonu státní správy, včetně dostatečné ochrany před politickými tlaky,
  • Zavede transparentní personální politiku, včetně povinných konkurzů na přijetí do státní správy a na obsazování vedoucích pozic a včetně zavedení kariérního řádu,
  • Zavede transparentní jednotný systém odměňování bez možnosti smluvních platů a s omezením nenárokové složky platu,
  • Oddělí a vymezí politické a úřednické (tj. apolitické) pozice, včetně vymezení jejich kompetencí,
  • Vytvoří jednotnou systemizaci úředníků, ve které budou mít status úředníka pracovníci, kteří vykonávají agendy v oblastech personálních, koncepčních a v oblasti vynakládání veřejných prostředků a kteří rozhodují o právech a povinnostech,
  • Bude řešit podmínky přestupu odborně kvalitních pracovníků do působnosti nového zákona, s důrazem na absolvování úřednické zkoušky,
  • Zavede opatření ke zvýšení odpovědnosti úředníků za jejich rozhodování, resp. za správný úřední postup, a k důslednému vymáhání škody způsobené nezákonným postupem,
  • Vymezí jasnou a dostatečnou ochranu „whistleblowerům“ – úředníkům, kteří upozorní na protiprávní nebo nehospodárné jednání, a to minimálně taxativním výčtem důvodů, pro něž je možné takového úředníka propustit,
  • Zajistí struktury a mechanismy pro jednotný výklad a aplikaci tohoto zákona.

7/ Státní zastupitelství bez politických zásahů do vyšetřování, konkrétně

  • Spolurozhodování dvou ústavních orgánů při jmenování nejvyššího státního zástupce (princip dvojí kontroly),
  • Jmenování na pevně stanovené funkční období bez možnosti opakování funkce,
  • Odvolání v průběhu funkčního období může být jen na základě kárného řízení a z důvodů stanovených zákonem,
  • Nepolitické jmenování vedoucího úřadu – vedoucí úřadu bude jmenován nejvyšším státním zástupcem na základě výsledků výběrového řízení,
  • Povinnost výběrových řízení pro ostatní členy úřadu,
  • Časově omezený mandát ředitele úřadu bez možnosti opakování,
  • Úřad podléhá kontrole nejvyššího státního zástupce,
  • Pokyny může řediteli úřadu dávat pouze nejvyšší státní zástupce, a to pouze písemně s odůvodněním pokynu. Ani nejvyšší státní zástupce nesmí řediteli úřadu dávat negativní pokyny

8/ Průhledný legislativní proces, konkrétně

  • Výbory Poslanecké sněmovny a Senátu zveřejňují zápisy z jednání, ze kterých je zřejmé, kdo je předkladatelem každého pozměňovacího návrhu a průběh diskuze o návrhu včetně jmenného hlasování,
  • Otevření elektronické knihovny připravované legislativy (EKLEPU) veřejnosti,
  • Prodloužení lhůty mezi druhým a třetím čtením alespoň na dva týdny tak, aby třetí čtení návrhu zákona proběhlo na jiné schůzi než druhé čtení, ve kterém jsou pozměňovací návrhy vznášeny.

9/ Rozšíření kontrolních pravomocí NKÚ na:

  • Hospodaření s majetkem územních samosprávných celků a s příjmy a výdaji jejich rozpočtů, a to z hlediska souladu se zákony,
  • Hospodaření s majetkem právnických osob, v nichž má Česká republika nebo územní samosprávný celek alespoň 50% majetkovou účast,
  • Hospodaření s majetkem dalších právnických osob veřejnoprávní povahy jako jsou zdravotní pojišťovny, veřejné výzkumné instituce, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace územních samosprávných celků, Regionální rady regionů soudržnosti, Česká televize, Český rozhlas, Česká tisková kancelář, veřejné vysoké školy a Česká národní banka.

Všechny tyto RESTy se buď týkají zákonů, které se již nacházejí v legislativním procesu či by do něj měly být do konce volebního období předloženy podle legislativního plánu vlády, nebo zákonů, jejichž novelu může jednoduše načíst poslanec, nebo dokonce jen podzákonných norem, třeba usnesení vlády. Dají se tedy prosadit do voleb v roce 2014.

Projekt Rekonstrukce státu se naprosto zásadně liší od všech minulých pokusů skoncovat se systémovou korupcí v České republice právě tím, že za ním stojí měsíce profesionální práce více než 50 expertů, kteří jasně definovali zásadní příčiny systémové korupce a identifikovali opatření k jejímu omezení.

Novinkou je i to, že není zamířen primárně na veřejnost, ale na samotné poslance a senátory. Dosud jsme byli svědky různých pokusů vyburcovat občany, kteří by pak následně přiměli politiky prosadit nějakou změnu. Jenže projekt Rekonstrukce státu z tohoto (očividně nefunkčního) řetězu vynechává prostřední článek.

Místo mobilizace naštvaných je založen na myšlence tzv. „pledge“ (přísaha, slib, závazek) známé z anglosaské politiky. Při jejím použití se poslanec či senátor dobrovolně zaváže, že prosadí určitá konkrétní opatření, často i nad rámec volebního programu své strany. Cílem projektu Rekonstrukce státu je přesvědčit nejméně nadpoloviční většinu zákonodárců v obou komorách k podpisu pledge, zavazující hlasovat v Parlamentu pro výše vyjmenovaná opatření.

Prostředkem přitom nejsou petice či demonstrace, ale tzv. krajští ambasadoři, kteří se osobně scházejí s poslanci a senátory a vysvětlují jim, proč je důležité se k pledge připojit. A to je další významný rozdíl oproti předchozím pokusům o změnu politického prostředí: Nejde o úzce vymezenou akci aktivistů, ale o snahu o vybudování široké koalice, kam kromě zástupců nevládních organizací patří i podnikatelé, akademici, novináři a v neposlední samotní poslanci a senátoři.

Právě díky identifikaci konkrétních opatření bude na konci volebního období jasně vidět, do jaké míry mají jednotliví poslanci, senátoři a politické strany zájem skutečně bojovat proti systémové korupci. A ten, kdo v tomto hodnocení dopadne špatně, se jednoduše do Parlamentu nedostane.

Související