Pokládáte si otázky typu proč je nebe modré, co je to oheň nebo kde se bere hmota? Fascinují vás lasery a jejich aplikace? Nebo vám nedá spát, proč se planety nepohybují kolem hvězd stejně jako elektrony kolem jádra atomu? Pokud ano a matematika není vaším nepřítelem, měli byste uvažovat o studiu fyziky, kterému se věnují následující odstavce.

Fyziku lze studovat v Česku na různých školách, ale asi na všech je opředena oparem jednoho z nejsložitějších vysokoškolských oborů. Je tedy určena pouze géniům? Albert Einstein jedním takovým géniem bezesporu byl, ale sám říkal, že člověka géniem činí 1 % talentu a 99 % dřiny.  Důležitou roli přikládal také zvědavosti. Čili nemusíte být nadlidsky inteligentní, abyste studium fyziky zvládli. Kromě nadání je totiž velmi důležitá pracovitost a píle.

Risk je zisk

Ne všichni úspěšní fyzici měli na střední škole jasno, čemu se chtějí věnovat. Někteří intuitivně zkusili obor, kde je hodně matematiky, kterou se nikdy předtím nemuseli učit. Jiní, kterým šlo ve škole všechno a téměř vše je bavilo, se rozhodli pro vysokou školu, která se jim zdála nejtěžší.

Přitom věděli, že dokončí-li takovou školu technického zaměření, práci v budoucnu jistě najdou. Tato strategie je také dobrá v tom, že člověk alespoň zjistí, jestli má na danou školu „buňky“ – v případě, že studium ukončí neúspěšně, vždy může odejít na jednodušší školu. Je méně pravděpodobné, že by student z méně náročné školy dobrovolně později přestoupil na tu těžší.

Fyzika + ženy = věc podivná?

Často rozebíraným tématem jsou ženy působící v technických oborech. Na jedné straně bývají na univerzitách mnohdy opačným pohlavím posměšně vyzývány, aby raději pracovaly u plotny, na straně druhé mívají obecně větší vůli se učit než kluci, a tak je někdy onou „Einsteinovskou“ pracovitostí trumfnou. Přestože u té fyzikální špičky stále převažují muži, jemnější pohlaví se má také kým chlubit.

TST vám již přineslo rozhovor s mladou českou vědkyní Kateřinou Falk, která díky vědě procestovala půlku světa a nyní pracuje v americké Los Alamos National Laboratory. Dana Drábová, absolventka Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, působí od roku 1999 jako předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a má na starosti kontrolu jaderných elektráren.

V neposlední řadě nesmíme zapomenout na Marii Curie Sklodowskou, která získala Nobelovu cenu hned ve dvou vědních disciplínách – fyzice a chemii. Ženám fyzika tedy rozhodně není cizí.

Čistá fyzika nebo propojení s biologií a jinými vědami hned od začátku studia

Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci nabízí širokou škálu bakalářských oborů, ze kterých si zájemci o fyziku mohou vybírat. Jako příklad mohou posloužit obory Nanotechnologie, Přístrojová fyzika, Počítačová fyzika, Molekulární biofyzika, Obecná fyzika a matematická fyzika, Aplikovaná fyzika či Optika a optoelektronika.

Univerzita po uchazečích požaduje znalost fyziky v rozsahu učiva gymnázia a průměr klasifikace na střední škole z fyziky a matematiky menší nebo roven 2,00 nebo úspěch v Matematické či Fyzikální olympiádě. Možná by vás mohlo zaujmout studijní zaměření Specializace ve zdravotnictví – Optometrie, které propojuje fyziku a medicínu. Vzhledem k vysokému zájmu o obor ale budete muset úspěšně složit přijímací zkoušku. Ta sestává ze souhrnného písemného testu biologie-fyzika.

Podobné obory nabízí i brněnská Masarykova univerzita. Pokud máte dobrý průměr známek, účastnili jste se olympiády nebo jste věnovali SOČ (Středoškolské odborné činnosti), Test studijních předpokladů (TSP) vám prominou. Na Ostravské univerzitě v Ostravě můžete studovat biofyziku nebo fyziku v kombinaci s jedním z mnoha nabízených učitelských i neučitelských oborů. Fyzice nebo biofyzice se můžete věnovat také na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích.

Fyzika se vyučuje i na Technické univerzitě v Liberci, na Univerzitě Hradec Králové, dvouoborově na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyněho v Ústí nad Labem, aplikovanou inženýrskou fyziku poté můžete studovat na Západočeské univerzitě v Plzni. Na Slezské univerzitě v Opavě se zase vyučuje bakalářský obor astrofyzika.

Fyzika na „matfyzu“

Během prvních dvou let studia oboru Obecná fyzika na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy se seznámíte se všemi důležitými oblastmi fyziky. Ve třetím roce volbou povinně volitelných předmětů, dalších volitelných předmětů a tématu své bakalářské práce absolvujete jeden z bloků, na které navazuje odpovídající magisterské studium. Budete mít opravdu z čeho vybírat.  

Dvěma z magisterských oborů studia jsou Astronomie a astrofyzika a Jaderná a subjaderná fyzika. Pokud vás zajímají zemětřesení, dynamika Země a její tíhové a elektromagnetické pole, potom je pro vás určeno studium Geofyziky. Získaných znalostí můžete využít při posuzování přírodních rizik, řešení některých ekologických problémů, apod. Široké uplatnění najdete i po vystudování Meteorologie a klimatologie, které mimo jiné řeší klimatické změny a znečištění ovzduší.

Zajímají vás teorie paralelních světů a rádi byste jednou postavili stroj času či objasnili gravitaci? Sníte obecně o tom, že se vám podaří přijít na kloub dosud záhadným přírodním jevům, a tak o kousek rozšířit naši schopnost popsat svět? Potom vám na cestě k cíli třeba pomůže studium Teoretické fyziky. Pokud vás ale nepřitahuje vědecká práce a spíše vás láká praxe, volte bakalářský studijní obor Aplikovaná fyzika.

„Jaderka“ jako most ke špičkovému výzkumu

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská Českého vysokého učení technického v Praze (FJFI ČVUT) nabízí široké spektrum praktických i výzkumných oborů. Obory Aplikovaná informatika, Přístroje a informatika, Laserová technika a optoelektronika, Jaderné inženýrství, Radiační ochrana a životní prostředí a Radiologická technika jsou koncipovány tak, abyste po bakalářském studiu vyrazili hned do praxe. Tedy předpokládá se, že nebude pokračovat v magisterském studiu. Pokud ale jako studenti Jaderného inženýrství prokážete dostatečně hlubokou znalost matematiky, můžete pokračovat v navazujícím magisterském studiu.

Většina oborů s navazujícím magisterským studiem má společný základ bakalářského studia, ve kterém získáte kvalitní obecné znalosti v matematice, fyzice, informatice a inženýrských předmětech. To znamená, že se přihlásíte na jeden obor, ale nakonec můžete studovat jiný. Mezi obory, které vychovávají špičkové odborníky, patří Matematická fyzika, která učí využívat matematiku k řešení fyzikálních problémů. Konkrétně FJFI ČVUT se zabývá problémy kvantové teorie.

Fascinuje vás svět částic a pojmy jako hmota a antihmota?  Zajímají vás taje velkého třesku? Pravidelně sledujete, jak jsou na tom vědci s objevem Higgsova bosonu, tzv. „božské“ částice, a rádi byste se podívali do CERNu? To by vás potom mohla zaujmout Experimentální jaderná a částicová fyzika. Studenti tohoto oboru se už během studia zapojují do spolupráce s mezinárodními týmy a účastní se těch nejpokročilejších experimentů.

Pokud byste se chtěli aktivně podílet na výzkumu termojaderné fúze, díky které snad jednou budeme mít čistší a bezpečnější zdroj energie, který nahradí jaderné elektrárny fungující na principu štěpné reakce, je tady pro vás obor Fyzika a technika termojaderné fúze. Obor by pro vás mohl být ještě atraktivnější, protože škola má unikátní pokusné zařízení pro zvládnutí řízené termojaderné fúze, tokamak GOLEM.

FJFI má i svůj vlastní jaderný reaktor přezdívaný VRABEC, který sice neslouží pro výrobu energie, ale zato je vhodný pro výcvik budoucích odborníků pro oblast jaderných zařízení, kteří najdou uplatnění ve výzkumu v oblasti jaderné fyziky a techniky, dozimetrie, biologie, medicíny a ekologie.

Revoluční projekt ELI Beamlines

Lasery mají na FJFI ČVUT dlouhou tradici. Fakulta měla svůj laser už čtyři roky po tom, co v roce 1960 byl uveden do chodu první rubínový laser na světě. V současnosti se staví budoucí největší laserové centrum na světě ELI Beamlines - a to v Dolních Břežanech  u Prahy. Předpokládaný rok dostavby je 2015.

Výsledky vědecké práce najdou uplatnění v mnoha odvětvích – medicíně (léčba rakoviny), chemii, biologii, astrofyzice či materiální vědě. Vznikne řada volných pracovních míst. Pokud by vás projekt zaujal a chtěli byste s lasery pracovat, obor Laserová technika a elektronika, který navazuje na bakalářský obor Fyzikální elektronika (či případně Laserová technika a optoelektronika), je ta správná volba.

Další obory studia na FJFI ČVUT naleznete zde. Jak na Obecnou fyziku na MFF UK, tak na FJFI ČVUT budete přijati bez přijímací zkoušky. Pokud se na škole udržíte, nebudete se muset bát o svou budoucnost. O technicky vzdělané lidi je zájem, protože obecně platí, že je jich nedostatek. A kdo ví? Třeba budete jednou pracovat v Temelíně, který má být do roku 2025 rozšířen o třetí a čtvrtý blok.

Související