Na Slovensku povinnost zveřejňovat smolouvy zavedla vláda Ivety Radičové. Pokud smlouva není zveřejněna předepsaným způsobem, je neplatná. Důležité je, že se tato povinnost vztahuje nejen na státní správu, ale i na samosprávy (obce, kraje) a společnosti s majetkovou účastí státu (u nás například ČEZ, České dráhy, Česká pošta, Lesy ČR nebo dopravní podniky, ale i třeba řada nemocnic).

Povinné zveřejňování smluv je jedním ze základních nástrojů boje proti korupci. Pokud jsou smlouvy veřejné, výrazně se zvyšuje šance, že si média, kontrolní orgány, protikorupční experti nebo i sami politici a úředníci všimnou například uměle navýšené ceny. Registr přitom nemusí mít velkou návštěvnost. Stačí, aby se na smlouvu podíval jeden člověk, který dané věci rozumí, a hned je poznat, jestli je něco špatně. Na Slovensku nad registrem protikorupční organizace vyhlašují pravidelně soutěže, kdo najde větší "boty."

Pokud jsou všechny smlouvy zveřejňované ve strojově čitelném formátu a s dostatkem metainformací, lze navíc srovnávat ceny a podmínky nákupu různých statků a služeb velkým množstvím organizací. Neobvykle vysoké částky mohou být nepřímým signálem plýtvání nebo korupce.

Nedávno jsem našel jeden velmi pěkný příklad. V Transparency International Slovensko se podívali, za kolik nakupují různé orgány státní správy tonery do tiskáren. Na první pohled nedůležitá položka státních výdajů, jenže třeba takové ministerstvo vnitra za ně utratilo v přepočtu skoro 100 milionů korun. Ukázalo se, že ministerstvo nakupovalo za cenu o čtvrtinu vyšší než je běžná tržní cena v internetových obchodech při velkých objemech nákupu a dokonce o třetinu vyšší, než za kolik v průměru nakupují jiné úřady.

Díky registru smluv tyto informace získáme neuvěřitelně snadno. Na webu Otevřené smlouvy stačí zadat slovo "toner" a už se ukáže více než 700 smluv na nákup tonerů.  Kdyby ale registru nebylo, museli bychom každý úřad zvlášť žádat o poskytnutí smluv podle zákona o svobodném přístupu k informacím. A praxe ukazuje, že úřady se často poskytování smluv brání výmluvami na obchodní tajemství nebo ochranu osobních údajů, popřípadě posílají nesmyslné údaje.

Návrh zákona na zavedení registru smluv leží nyní v Poslanecké sněmovně. Tento týden k němu proběhl seminář, jehož se účastnila i Iveta Radičová. Zákonu se prakticky nedá říci ne. Jeho princip (neveřejná smlouva = neplatná smlouva) je jednoduchý, samotný registr je už hotový a zadávání smluv do informačního systému je stejně snadné a časově náročné jako poslání e-mailu. Pokud poslanci nezvládnou odhlasovat ani takhle jednoduchý a nekonfliktní zákon, tak to tu rovnou můžeme zabalit.

Zavedení Centrálního registru smluv je jedním z klíčových protikorupčních opatření, které prosazuje projekt Rekonstrukce státu. Více si můžete přečíst na blogu známého Krňana Matěje Hollana, experta na přístup k informacím Oldřicha Kužílka nebo jednoho z předkladatelů zákona Jana Farského. Taky se můžete podívat, jak nás Slovensko předbíhá v otevřenosti vládních dat.

Související