„AFO se v současnosti řadí mezi nejvýznamnější evropské festivaly v oblasti populárně-vědeckého filmu. Klade si za cíl představovat vědu jako atraktivní, dynamickou a rozmanitou sféru a to pomocí filmů mapujících přírodní, humanitní i sociálně-vědní obory.“ Jak dopadl letošní ročník, a kdo si odnesl prestižní ocenění?

Sál kina Metropol se návalově začíná plnit lidmi. K mému překvapení však nepraská ve švech, jak bych u slavnostního předávání cen čekal. Většina publika patří do skupiny vysokoškolských studentů a lidí, kteří již mají školu dávno za sebou.

Středoškoláci se v hledišti hledají těžko, opomeneme-li mě a několik mých přátel. Sedadla jsou členěná do tří kategorií. Vepředu sedí režiséři vítězných filmů a osoby, které jim budou ceny předávat. Prostřední řady patří divákům a poslední místa jsou určena pro hosty festivalu, kteří film před jeho promítáním často uvedli a po jeho skončení vedli s publikem diskuzi.

Pódium je lemováno několika ostře žhnoucími červenými neony, které vypadají jako laserové meče ze ságy Star Wars. Světla pohasínají a na plátně se promítá úvodní znělka AFO, která si získala spoustu skvělých ohlasů. Na pódium vstupuje moderátor Michael Londesborough, kterého můžete znát z pořadu PORT vysílaného na ČT.

Jako první zmiňuje své gramatické chyby v češtině a předem se za ně omlouvá. Svou úvodní řeč vede zajímavým směrem k citátu George Bernarda Shawa, britského spisovatele 19. století, který hovoří o tom, že jakmile jeden vědec vyřeší problém, vznikne tím okamžitě práce pro dalších devět.

Ceny patří popularizaci

Michael jde za svůj pultík, který je taktéž lemován rudými neony a uvádí první cenu, a to „Cenu za přínos popularizaci vědy“. Ocenění získává kultovní seriál BBC2 Horizon, který jistě spousta lidí zná. Krasohled si přichází převzít hlavní dramaturg pořadu Aidan Laverty, kterému mikrofon sahá zhruba do pasu a vzniká tak komická situace.

Ocenění za popularizaci vědy jsou letos dvě a druhý krasohled získává Mathematical Association of America, která je v sále zastoupena jejím prezidentem Paulem Zornem. Organizace si klade za cíl popularizovat matematiku, vydává několik magazínů a pořádá nejrůznější matematické soutěže.

Sama se také považuje za světovou matematickou asociaci a existuje již od roku 1915, přičemž má okolo dvaceti tisíc členů. Paul Zorn mluví o snaze zapojit do různých výzkumů více žen a na samotný závěr čte z papírku roztomilé: „Djekií.“

„Cenu časopisu Vesmír za nejlepší český populárně-vědecký dokument“ vyhrává film s názvem „Tělo v systému“ od režisérky Květy Přibylové, která však děkuje jen skrze video nahrávku, kdy na papír postupně píše svá slova a hbitě je otáčí na kameru.

Následnou „Cenu časopisu Dějiny a současnost za nejlepší vědecko-humanitní dokument“ získává režisér Jiří Dušek za svůj snímek „Vrahem z povolání – Utrpení soudce Karla Vaše“.

Gramatika štěstí boří předsudky

„Cenu společnosti RWE za nejlepší český dokument“ si přichází vyzvednout režisérka Kamila Zlatušková za krátkometrážní film „Dávej pozor“. Na pódium s ní jde i hlavní hrdinka příběhu, dnes již jedenáctiletá Jana, která se při předávání ceny také dostane ke slovu. Do mikrofonu zazní dvě stručné, ale přeci pěkné věty: „Děkuji moc. Máme vás rádi.“

„Cenu studentské poroty“ si vysloužil snímek „Gramatika štěstí“ od australských režisérů Michaela O’Neilla a Randala Wooda, kteří se na festivalu bohužel neobjevili.

Dalším oceněním v pořadí je „Cena diváků“, kteří měli po celou dobu festivalu možnost „sdělit hlasovacímu lístek“, jak říká Michael, své dojmy z filmu. U diváků nakonec vyhrál dokument „Doktor Pomahač“, který si podle mě cenu opravdu zaslouží a jehož recenzi si můžete přečíst na TST.

Nakonec přichází na řadu hlavní „Cena za nejlepší světový populárně-vědecký film“. Chvíle napětí. Hlavní krasohled si z letošního ročníku odváží snímek „Gramatika štěstí“, který vyhrál – jak já to cítím – dvě hlavní ceny festivalu. Hlavní cenu a ocenění studentské poroty. Randal Wood všem děkuje prostřednictvím video nahrávky a říká, že vítězství je pro něj opravdovým překvapením.

„Overview“ letošního i příštího ročníku

Po udělení všech cen vstupuje na pódium ředitel Academia Film Olomouc – Jakub Korda – který vyzdvihuje celý svůj tým slovy, že v jednu chvíli jsou „na zabití“, ale poté si vždy uvědomí, jak dobře se mu s nimi vlastně pracuje a přál by takový tým každému.

Kromě poděkování sponzorům, divákům a pořadatelům krátce představuje příští ročník AFO, který se zaměří především na to, jak věda dokáže spojovat národy a vesměs celé lidstvo. Jako malá ochutnávka je promítán krátkometrážní film „Overview“, který pojednává o lidech, jež měli možnost vidět planetu Zemi z vesmíru, a zachycuje pocity těchto lidí, případně jejich vyprávění o určité změně jejich pohledu na Zemi a na nás ve srovnání s obrovským vesmírem. Příští rok se tedy máme opravdu na co těšit, jak pan Korda paradoxně avizoval už při slavnostním zahájení letošního ročníku.


Bottom line: Festivalu je tedy konec a nám nezbývá nic jiného, než se zvednout ze sedaček a se skvělými zážitky se rozloučit s Academia Film Olomouc 48th. „AFOJ“ příští rok.

Související