Léto – bezpochyby jedno z těch příjemnějších ročních období. Většinou si  jej spojujeme s cestováním, venkovním posedáváním s přáteli do pozdních večerních hodin a celkovou relaxací. Lidé školou povinní si pod pojmem léto automaticky vybaví  velké prázdniny plné sladkého nicnedělání. Nicméně já si myslím, že letní čas je především o koncích věcí předešlých a začátcích něčeho nového. S koncem  školy odhodíme veškeré školní závazky, abychom mohli na začátku září nabýt nových.

My jsme si pro Vás, milí čtenáři, právě na začátku léta a konci školních povinností, připravili nový seriál s názvem WHIMSIES OF OUR DAYS, neboli WHIMSIES. Dovolte mi objasnit, o co půjde. Slovo „whimsies“ v překladu znamená něco ve smyslu „drobnička ze života“. Každý pátek si v TST budete moci přečíst příspěvek některého z našich redaktorů o tom, co ho v poslední době zaujalo, udivilo či překvapilo. Ovšem pozor  –  články budou sloužit čistě k pobavení, odpočinku a možná i lehkému zamyšlení.  Já jsem „předjezdcem“ seriálu a ráda se odvážím jej začít svým vlastním postřehem.

Momentálně mi začínají nejdelší prázdniny v mém životě. Nastal  čas, kdy si musím zvykat na fakt, že středoškolská léta definitivně skončila a čekají mě údajně nejlepší roky života – studium na univerzitě. Před zhruba dvěma týdny jsem prošla zkouškou dospělosti,  která možná malinko pozměnila náhled na to, jakou roli pro nás mohou hrát chvíle, dny a měsíce volna.

Při ústní zkoušce z češtiny jsem si vytáhla k rozboru knihu Želary od Květy Legátové. Během diskuze o Želarech se mně jedna ze zkoušejících zeptala na současné české autory. Když jsem vyslovila jméno Petry Hůlové, byla mi trochu rozčarovaně (kdo by také mohl znát Hůlovou...) položena otázka, zdali jsem od ní něco četla. Přiznala jsem, že zatím ne.  A má učitelka češtiny jen s mírným povzdechem poznamenala, že k této autorce jsme se bohužel při výuce nedostali. Nebyl na to čas.

Tak mě tedy napadá, na co všechno během našeho „vzdělávání“ nebyl čas.  Když se během mých nejdelších prázdnin dívám třeba na zprávy, zjišťuji, že ač jsem navštěvovala hodiny dějepisu, existují otázky dějin 21. století, o kterých jsme se v hodinách dějepisu neučili. Nemyslím, že je to chyba učitelů, snad je to jinak nastaveným systémem vzdělávání.

Což mě přivádí na myšlenku léta a jeho součásti – letních prázdnin, kterou jsem uvedla již na začátku mého příspěvku. Možná celá myšlenka našeho času nespočívá v tom, jestli zrovna musíme nebo nemusíme chodit do školy. Třeba je to o tom, zda věnujeme čas věcem, se kterými nás škola nestihla seznámit a rozšiřujeme si obzory - ať už se jedná o cestování, čtení, sledování „must-see“ filmů či snahu zjistit, proč se v současné době lidé na světě bouří a vlády na to jistým způsobem reagují - nebo relaxujeme. Ale nemusím snad připomínat, že některé typy rozšiřování obzorů jsou také druhem relaxace...

Tuším, že pro tento typ znalostí se používá slovo „všeobecný přehled“. Nechci na nikoho apelovat, jak moc je tento typ znalosti důležitý. Ale mě osobně baví si jej utvářet, protože při mých malých a často náhodných zjištěních mi čím dál tím více dochází, že všechno, co se nás snažili naučit ve škole, dává v kontextu všeobecných znalostí  dříve častokrát těžce spatřitelný smysl. Ať už je to studium základních chemických vzorců, bez jejichž znalostí by nebylo možné vůbec přemýšlet nad tím, že některé nemoci jsou léčitelné, nebo znalost historie filozofie, která dokazuje, že způsob fungování moderní společnosti stojí na pilířích starých tisíce let. To je dobré vědět, nebo ne?

Doufám, že seriál WHIMSIES Vám zpestří letní sladké nicnedělání a některá z drobniček našich redaktorů Vás pobaví a rozšíří škálu článků, které Vás zaujaly a nějakým způsobem inspirovaly.

Pěkné čtení Vám za celou redakci přeje

Petra Hanáčková

Šéfredaktorka TST

______________________________________________________________________

Bottom line:  V příštím díle se těšte na „whimsies“ Martina Vašenky. O co se s Vámi podělí náš redaktor z kulturní sekce, který neváhá navštívit jakýkoli divadelní festival ve svém okolí?

Související