Životopisné drama Lenin v říjnu z roku 1937 patří na českém filmovém portálu ČSFD.cz k nejhůře hodnoceným filmům. Na serveru IMDB.com, kde filmy bodují uživatelé z celého světa, má ale celkem standardní procenta. Svou roli, spíš než samotná kvalita filmu, hraje ideologie: sovětské filmy se u nás moc nenosí, podobně jako třeba východoněmecké snímky.

Opačný efekt lze pozorovat u snímků z počátku devadesátých let nebo animovaných filmů – české hodnocení filmu u nich bývá výrazně vyšší než hodnocení zbytku světa. Hodně si ceníme třeba Smrtonosnou zbraň z roku 1987 nebo Obecnou školu z roku 1991. Snad proto, že je máme spojené s počátkem svobodného objevování filmového světa.

Jak to víme? U sedmnácti tisíc nejlépe hodnocených filmů na ČSFD jsme se podívali i na konkurenční databázi IMDB. Srovnávali jsme vždy hodnocení stejného filmu na obou serverech.

Osmdesátá léta se nepovedla: u nás ani jinde

Máte pocit, že osmdesátky znamenaly pro kulturu peklo? Nejste v tom sami. Podobný pocit mají i recenzenti a uživatelé obou filmových serverů. Pokud se podíváme na průměrná hodnocení rok po roce, v osmdesátých letech je zřetelný nemalý propad. Nejde pouze o efekt normalizace – stejné filmové zoufalství zažíval i zbytek světa.

ČSFD - průměrné hodnocení podle roku

Zároveň se na grafu projevuje jistý sentiment – ať už při nadhodnocování filmů z počátku kinematografie, nebo naopak špička kolem roku 2005. Je zajímavé, že Češi i zbytek světa se na hlavních trendech shodnou, jak ukazuje následující graf.

IMDB - průměrné hodnocení podle roku

Hlavně žádná psychologie

Nejvyšším žánrem je pro Čechy dokument. Milujeme i animované filmy, film-noir nebo životopisy. Na opačném konci spektra jsou katastrofické filmy, sci-fi a horory.

Průměrné hodnocení podle žánru

Zajímavé je srovnání průměrného hodnocení žánru na ČSFD (červený sloupec) a IMDB (černý sloupec). Červené číslo nad sloupcem ukazuje rozdíl mezi oběma servery. Oproti zbytku světa nadržujeme dokumentům nebo animákům, naopak méně si ceníme psychologických filmů. Příliš nefandíme ani poetickým filmům a pohádkám. Na tom, že horor patří na konec žebříčku, se shodnou všichni.

Výsledky by snad mohly naznačovat něco o české povaze: obliba dokumentu a životopisu a zároveň odmítání psychologických a poetických filmů napovídají, že jsme spokojení v objektivní realitě, zatímco ta hůř uchopitelná, méně fyzická, nás nezajímá.

Neradi vzpomínáme

Graf průměrného hodnocení zemí ukazuje vliv ideologického vnímání. Nejlépe hodnotíme Skandinávii a jihovýchodní Asii: Japonsko, Čínu a Indii. Velký problém naopak máme s filmy bývalého východního bloku. Tři ze čtyř nejhůře hodnocených zemí jsou Sovětský svaz, Československo a východní Německo. U všech je navíc patrný náš despekt – na IMDB bývají hodnoceny výrazně lépe.

Průměrné hodnocení podle země

Objevte nepochopené filmy

V následujících dvou tabulkách najdete vždy stovku filmů s vysokým rozdílem hodnocení mezi ČSFD a IMDB. Oba seznamy jsou určeny zejména skalním příznivcům kinematografie, kteří mají rádi bizarní kousky a umějí se radovat z maličkostí. Většinou nejde o mainstreamové snímky.

Nejprve si prolistujte těmi, které mají vysoké hodnocení na ČSFD, ale svět je rád nemá.


V druhé tabulce najdete filmy, které se dobře umístily na IMDB a špatně na ČSFD.

Příští týden budeme ždímat stejná data ještě dvakrát: poprvé se podíváme, kdy byly zlaté éry různých žánrů a různých zemí, podruhé se zaměříme na hodnocení známých režisérů.

Související