Filip Jelínek, student oktávy pražského Gymnázia ALTIS, spoluzakládal Českou středoškolskou unii a letos v dubnu byl na jejím ustavujícím sněmu zvolen prvním místopředsedou. Česká středoškolská unie se už za osm měsíců své činnosti stihla dostat do povědomí veřejnosti například svojí kampaní Ne dabingu: Učme se jinak. „Chceme podpořit studentské samosprávy na středních školách a také zvýšit zapojení studentů středních škol do občanského života,“ říká Jelínek.

Filip Jelínek působí jako první místopředseda České středoškolské unie (ČSU). Vyjma zastupování unie navenek a koordinaci činnosti předsednictva, což činí v úzké spolupráci s předsedou, vede Kancelář ČSU – tedy vše, co souvisí s organizací akcí, komunikací s partnery a úřady, správou hospodaření, vnitřními předpisy, stanovami a podobně. Česká středoškolská unie vznikla v březnu tohoto roku jako nezávislé občanské sdružení středoškoláků, nyní uskutečňuje projekt Ne dabingu: Učme se jinak a má velké plány do budoucna.

Jak ses k ČSU dostal a jak organizace vznikla?

Před čtyřmi lety jsem začal vést Studentský senát Gymnázia ALTIS – nově založenou žákovskou samosprávu, která hledala inspiraci pro své fungování – snažil jsem se kontaktovat blízké školy, ale většina z nich podobný orgán buď vůbec neměla, nebo fungoval jen velice formálně a sporadicky.

Tehdy jsem se dostal ke vznikajícímu projektu Sdružení gymnaziálních samospráv ČR, fóru předsedů gymnaziálních parlamentů, rad, senátů a jiných samospráv na celorepublikové úrovni. Spolu se Sebastianem Schupkem a Alešem Pitínem jsem byl zvolen do předsednictva, proběhla tři celostátní setkání, ale od počátku jsme se potýkali s problémem, že jako projekt nemáme vlastní právní subjektivitu, stanovy, finance a s tím spojené možnosti.

Začal jsem proto prosazovat myšlenku samostatného občanského sdružení, které by se připojilo do Organising Bureau of European School Student Unions (OBESSU), organizace sdružující národní žákovské (zejména středoškolské) samosprávy v Evropě, která postrádala české zástupce. Spojili jsme síly s Janem Papajanovským a jeho spolužáky z děčínského gymnázia, kteří měli zkušenost s bojem za zachování vlastní školy. V dubnu tohoto roku tak bylo zvoleno současné vedení

Kdo jsou vaši členové?

Členem Unie se může stát každý středoškolák starší 15 let – aktuálně jsou to studenti z více než 50 gymnázií a středních odborných škol z celé republiky. Hlasovací právo, a tedy vliv na směřování ČSU, mají zástupci zvolení žákovskými samosprávami.

Jaké má Česká středoškolská unie cíle?

To do určité míry prozrazuje složení naší členské základny. Máme ambici stát se reprezentací českých středoškoláků, tedy jakousi obdobou Studentské komory Rady vysokých škol. Naším hlavním cílem je proto hájit a prosazovat zájmy a názory českých středoškoláků. Zároveň se soustředíme na podporu činnosti žákovských samospráv, snažíme se upozorňovat na nové trendy ve vzdělávání a velký důraz klademe na posilování občanské angažovanosti středoškoláků.

Rádi bychom podpořili činnost žákovských samospráv

Co řadíte mezi svoje největší úspěchy, co se vám naopak nepovedlo?

V říjnu se nám podařilo ve spolupráci s týdeníkem Respekt a Knihovnou Václava Havla uspořádat předvolební debatu s názvem Budoucnost českého vzdělávání. Zúčastnilo se jí šest zástupců kandidujících politických stran a hnutí, vždy po jednom potenciálním adeptovi na křeslo ministra školství a desítky studentů. Členská základna stále roste a náš první projekt Ne dabingu: Učme se jinak zaznamenal slušný mediální ohlas. Dosud se podařilo získat skoro tři tisíce podpisů pod otevřený dopis České televizi.

Potýkáme se hlavně s časovou tísní. Studujeme na středních školách, mnoho z nás bude tento rok maturovat a práce pro občanské sdružení vyžaduje slušnou dávku pracovního nasazení. Ať už jde o koordinaci projektů, správu komunikačních kanálů, propagaci, administrativu, účetnictví, organizaci akcí, fundraising apod. Pro ČSU pracují samozřejmě všichni na ryze dobrovolné bázi a drtivá většina veškeré komunikace probíhá on-line. Nejvíce se musíme zlepšit v náboru nových spolupracovníků. Za náš neúspěch bych proto nyní označil nízký počet těch, kteří by mohli svůj volný čas z velké části věnovat Unii, ale věřím, že se to po plánované náborové kampani zlepší.

Jaký je váš největší současný projekt?

Nyní dobíhá projekt Ne dabingu: Učme se jinak, který by měl vyvrcholit v lednu předáním otevřeného dopisu České televizi. Hlavním cílem bylo otevřít diskuzi o dabingu a jazykovém vzdělávání a prosadit, aby veřejnoprávní televize začala celoplošně vysílat zahraniční pořady s duálním zvukem s možností přepnout jazykovou stopu, a to s odkazem na znění Kodexu ČT a její vzdělávací roli. Jednali jsme o tom s ministrem školství, vedením České televize i Hereckou asociací a nyní zvažujeme různé návrhy řešení, které brzy představíme veřejnosti.

Ve fázi příprav je náš další projekt nazvaný Vzorová samospráva. Rádi bychom podpořili činnost žákovských samospráv. Tyto studentské orgány totiž na školách příliš nefungují, svou roli plní v závislosti na aktivitě několika málo jedinců, a to často jen do doby jejich maturity. Nelze přitom opomíjet jejich pozitivní vliv na klima školy, poskytování zpětné vazby vedení a nepopiratelný osobností přínos pro ty, kdo v nich aktivně působí. Chceme proto vytvořit jakýsi návod na založení, ale i na udržení činnosti a rozvoj samospráv. Ve spolupráci s ministerstvem školství pak plánujeme vydat metodiku pro školy, jak s takovými orgány pracovat a využívat jejich potenciál.

Jakým způsobem se vyrovnáváte s faktem, že vám každý rok po maturitě odcházejí členové?

Doufám, že se s tím vyrovnáme. Fungujeme přes osm měsíců, takže jsme to zatím příliš řešit nemuseli. Snažíme se k Unii přitáhnout mladší a jejich brzkým zapojením zajistit následnou kontinuitu. ČSU jsme zakládali s cílem vytvořit stabilní organizaci, jejíž vedení brzy po nástupu na vysokou školu opustíme, případně se přesuneme do kontrolního orgánu a její řízení přenecháme mladší generaci, která tu štafetu předá zase dál.

Chceme rozvinout dlouhodobější spolupráci s ministerstvem školství

Spolupracujete nějak i s ostatními studentskými sdruženími?

Procházíme přijímacím procesem do zmíněného OBESSU, které v současnosti sdružuje přes 20 podobných organizací napříč celou Evropou. Spolupracujeme s EDUinem, jsme v kontaktu se společností Scio a co se týče studentských projektů, naším partnerem je Český model amerického kongresu a o spolupráci jednáme s nadějným projektem ProStredoskolaky.cz.

Jak získáváte finance na provoz?

Jak jsem se již říkal, ČSU funguje na dobrovolné práci, a proto jsou její výdaje velmi nízké – zpočátku jsme ji spíše sami dotovali. Je třeba platit za doménu a webhosting, za propagační materiály a podobné výdaje související s provozem Unie, pokud je není možno zajistit zdarma. Pro kontrolu ze strany členů i veřejnosti máme zřízen transparentní účet. S narůstajícím množstvím aktivit a zejména projektů ale bude třeba rozpočet navýšit, a proto nyní začínáme s fundraisingem. V současnosti hospodaříme jen s členskými příspěvky, a to v hodnotě několika málo tisíc korun.

Co plánujete do budoucna?

Nedávno jsme se zapojili do aktivit kolem plánované „stabilizace“ školství v Karlovarském kraji a i do budoucna plánujeme sledovat problémy v regionech a nabídnout pomocnou ruku v situacích, jako jsou například politicky motivované zásahy do vedení škol, nesystémové snižování kapacit apod.

Rádi bychom navázali na předchozí jednání s ministerstvem školství a rozvinuli s ním dlouhodobější spolupráci – a stejně tak s členy příslušných parlamentních výborů. V budoucnu se aktivně hodláme zapojit do projednávání koncepce maturitní zkoušky nebo revize rámcových vzdělávacích programů. Budeme pokračovat v našich projektech a v neposlední řadě část pozornosti věnujeme podpoře neformálního vzdělávání, jehož význam bývá často podceňován, e-learningu či velmi zanedbané právní gramotnosti na středních školách.

Co ti zapojení do ČSU dalo?

Přes Českou středoškolskou unii jsem poznal řadu dobrých přátel, získal ohromné množství zkušeností a naučil se novým dovednostem. Myslím si, že ČSU může být výzvou pro každého aktivního středoškoláka – šancí změnit své okolí, pracovat v mladé neziskové organizaci, poznat nové lidi z celé republiky a získat příležitost dosáhnout viditelných výsledků.


 

Bottom line: Jaký je váš názor na studentské samosprávy? Myslíte, že mají šanci změnit podobu výuky na středních školách?

Související