V Praze na kole jezdí nebo o tom uvažuje zhruba polovina obyvatel. Průzkumy ukazují, že pro ty, kdo jezdí jen zřídka nebo vůbec, je největší překážkou strach z dopravního provozu; předjíždění nákladním autem považují dvě třetiny pražských cyklistů za velmi nebezpečné. Pražské cyklotrasy přitom běžně protínají komplikované křižovatky.

Jak reagují potenciální cyklisté na nebezpečný provoz, zjišťuje průzkum, učiněný v americkém Portlandu. Ten rozdělil lidi do skupin podle rezistence vůči riziku: víc než polovina populace o jízdě na kole uvažuje, ale odmítá kontakt s živým provozem. Dalších osm procent zvládá jízdu v provozu, má-li vyhrazený svůj prostor, tedy cyklopruh. Pouhé jedno procento populace je vůči provozu natolik rezistentní, že jsou ochotni jezdit kdekoliv.

Portlandskou klasifikaci jsme trochu přizpůsobili a náročnost cyklotras rozčlenili do pětibarevné škály.

Obtížnost cyklistických tras

Už na první pohled je zřejmé, že cyklopruhy (oranžové cesty) jsou přijatelné pro zhruba pětkrát méně lidí než chráněná cyklostezka (tmavě zelená). A že silný provoz (červená) odebere z těch, kdo jsou ochotni takovou trasu podstupovat, další čtyři lidi z pěti.

Na základě upravené klasifikace jsme s Prahou na kole vytvořili mapu náročnosti nejčastějších pražských cyklistických tras. Spojili jsme data o cyklotrasách uložená v OpenStreetMap s možností vykreslit z nich libovolný výběr v libovolném stylu pomocí jednoduchého nástroje Overpass Turbo.

Periferie jsou sjízdné pro polovinu cyklistů, centrum pro osm procent

Abychom dostali srozumitelný výsledek, doplnili jsme do výběru také hlavní ulice – na řadě z nich jsou totiž cyklopruhy. Výsledkem je velmi plastický obrázek dopravního stresu na pražských komunikacích.

Je dobře vidět, že nejpříjemněji se jezdí v okrajových částech Prahy, zatímco směrem do centra zelených stezek povážlivě ubývá. V detailním pohledu jsou pak vidět některá specifika.

Náročnost cyklistických tras - Vršovice

Vršovická trasa (Výtoň – Úvalská) je nejdelší městskou třídou, vybavenou cyklopruhy a piktokoridory. Přesto je zřejmé prudké kolísání komfortu a stále ještě poměrně dlouhé neřešené úseky v křižovatkách u Edenu a křižovatky s Průběžnou. I přes nesporný úspěch (v roce 2006 by tam bylo všechno až na stezku u Botiče červené), tu bude ještě hodně práce.

Dalším zajímavým místem je Karlín.

Náročnost cyklistických tras - Karlín a Vítkov

Karlín je jiný případ: máme zde pohodlnou páteřní trasu A2, která ale vede „územím nikoho“, bez propojek do zástavby. Cyklopruhy na Rohanském nábřeží vyhoví jen úzké skupině cyklistů, navíc jsou opět tradičně rozsekané. Samotné uličky Karlína jsou použitelné, ale dostaňte se z nich – stejně jako z krásné, leč obtížně přístupné vítkovské stezky, která je od centra oddělena hororovým uzlem Bulhara.

Náročnost cyklistických tras - centrum Prahy

A do třetice centrum. Asi vás nepřekvapí, že tmavě zelené linie končí na jeho okraji. Navíc jsou zelené stezky v centru přece jen náročnější, než někde na kraji města. Totéž bohužel platí pro trasy oranžové.

Nastavte si analýzu sami

Naše mapky jsou ukázkou toho, jak Praha odrazuje většinu cyklistů složitými křižovatkami. Obtížný úsek potom samozřejmě „potopí“ i lépe vyřešené části trasy v okolí.

I „oranžové“ cyklopruhy mají přitom význam jako levné řešení, přitáhnou pětkrát víc lidí než nic. Ale nefungují zkrátka dobře, když před křižovatkou třeba na sto metrů zmizí. Tam, kde je křižovatkou přerušena cyklostezka, dojde zpravidla na vedení kola po přechodu: to lidi spíš otráví, než aby by se cítili ohroženi. Výsledek je ale podobný.

San Francisco se nedávno rozhodlo ztrojnásobit podíl cyklodopravy a podobné (byť metodicky mnohem lépe zpracované) posouzení obtížnosti hlavních cyklistických tras bylo jednou z hlavních součástí jejich analýzy. Pokud se Praha rozhodne hledat slabá místa vlastních cyklostezek, naše mapa může posloužit jako solidní základ.

Pro další experimenty nad naší cyklomapou nabízíme své nastavení služby Overpass Turbo.

 

Související